Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

TOP 12 - zastavení v čase (2023)

vydáno 30. prosince 2023 – napsal Rony – žádný komentář

Dvanáct zastavení v čase. Rok 2023 je jen dalším z řady, kdy mi vytváření obrazových vizí naplnilo mnoho dnů vnitřní samoty. A někdy nejen té vnitřní, dál se mi daří vzdálit se ruchu měst a přítomnosti davů.

A svět se dál točí...

Zůstáváme mu věrni, nebo ho vedeme k záhubě? Opravdu dnes již žije "poslední generace"? Někdy to tak vypadá, ale ne v přírodě. Jen z dokumentů, zpráv a katastrofických vizí. Vypněte obrazovky televizí, tabletů, mobilů a vydejte se do ní. Stále zůstává tou hlavní inspirací proč žít. Nepodléhejte depresím a manipulaci, přemýšlejte o světě, stačí k tomu starý dobrý selský rozum. Enviromentální žal vás v přírodě opustí.

Leden

Poslední roky byla zima velmi mírná. Tentokrát se hodně lidí modlilo za to, aby tomu bylo i v roce 2022. Prudké zdražení zdrojů energie, které zavinila naše zástupná válka proti Rusku a nesmyslné sankce na jejich ropu a plyn, znamenalo, že lidé šetřili kde se dalo. Pokud se tak někdo těšil na bílou zimu a mrazy, byl zklamán. Zlivský most co nikam nevede je mementem dnešní doby plné slepých cest a uliček.

. . .

. . .

Únor

Také v únoru se občas dalo nasednout na kolo a projet se ztichlou zimní krajinou. Nebo se jen tak procházet lesem a nasávat jeho vůni. Je jiná, než letní vůně borovic.

. . .

Březen

Křížky u cest jsou svědectvím minulosti. Nové se již téměř nevztyčují a tak je dobré zachovat alespoň ty, jenž ještě nepodlehly zubu času či úplné likvidaci. Venkovská krajina je díky nim živější, tajemnější, lidštější.

. . .

Duben

Jaro se hlásí ke slovu jen velmi zvolna. Chladné počasí trvá a tak není divu, že první ptačí snůška nakonec zůstala opuštěna. Na vyvedení mláďat ale budou mít ptáci ještě dost a dost času.

Květen

Nepamatuji si tak pozdní nástup jara. Stromy nížin se teprve v květnu začínají zelenat a bučiny na horách jako by chtěly jeden rok květu úplně vynechat. Jako každý rok se nakonec vše v dobré obrací a nekončící příběh života na planetě Zemi se natruc "Poslední generaci" znovu naplňuje.

. . .

Červen

Vodní toky se v pravěku a středověku staly tepnami, kterými proudil život. Využívali je i lidé, pro které bylo snazší plout po řekách než trmácet neprůchodnými pralesy. Jistěě tomu tak bylo i na moravské Dyji, jejíž hluboký kaňon poskytoval i jakousi ochranu před divokou zvěří či nepřátelskými kmeny.

. . .

Červenec

Říká se, že ti co jednou do těchto hor vstoupili, musí se do nich neustále vracet. Okouzlení krajinou zde dostává nové dimenze. Cítíte jejich velikost, dynamiku, sílu i převažující klid, který vás nutí k rozjímání. Co vlastně je smyslem našeho bytí? Abychom vystresovaní hromadili majetky nebo si jen užívali života v jeho čisté podobě? Doba nás nutí dělat obé a je na nás abychom tyto protiklady správně vyvážili.

. . .

Srpen

Voda je život, voda je živá, voda je zázrak. Jen díky ní můžeme obývat tuto planetu, kterou jsme zdědili. Voda má svoji chuť, jež se mění a mnohé výzkumy naznačují, že má i svoji paměť. Pokud si ji budeme hýčkat, bude zdravá, pokud ji budeme opomíjet nebo dokonce trávit, stane se pro nás jedovatou. Voda z pramene pod Královským kamenem tuto starost ještě nemá. Vyšla z vnitřku posvátné hory a ještě ji neměl kdo zkazit. Pokud se z pramene napijete, budete to cítit.

. . .

Září

Slunce a Slunečnice patří k sobě. Původním domovem je Severní Amerika, ale několik druhů pochází i z horských oblastí Jižní Ameriky. Slunečnice roční se může pochlubit smetanovými, oranžovými nebo červenými květy. Mladá rostlina je heliotropní, její květy se otáčejí za sluncem, aby při dozrávání semen svoji těžkou hlavu sklonila k zemi. Mezi mnoha mými fotkami si kamarádka, která začala malovat obrazy olejem, vybrala právě slunečnici. Doufám, že bude úspěšná stejně jako Vincent van Gogh, který slunečnice maloval často. Goghovo dílo však bylo za jeho života neznámé, prodala se jen jedna jediná malba necelý rok před Goghovou sebevraždou.Slunečnice jsou zajímavé i pro tzv. Fibonacciho posloupnost, kdy jsou jednotlivá semena v semenících uspořádána do spirál o dvou po sobě jdoucích číslech . Fibonacciho posloupnost neboli „zlatá spirála“ je základním stavebním kamenem přírody i celého vesmíru. Květiny, šišky, skořápky, ovoce, hurikány a dokonce spirální galaxie vykazují strukturu odpovídající právě Fibonacciho posloupnosti. Jde o jednoduchou řadu čísel 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21..., kdy každé další číslo je tvořeno součtem dvou předchozích. Další bude tedy 34 (21+13). Tato matematická řada v době skrývá další důležitou matematickou konstantu, kterou je zlatý řez. Ten malíři i fotografové často využívají při hledání správné kompozice.

. . .

Říjen

Ne vše krásné, co vytvořili v minulosti lidé, se dá zachránit. Namále měl i krásný zámek Jezeří, jenž zůstal stát osamocen nedaleko okrajů dolu a jen náhodou unikl úplné záhubě. Doba si to tehdy žádala, dnes je situace jiná a tak snad Jezeří čekají slibné chvilky. Opravy si však vyžádají velké peníze, které dnes politici nemají, neboť je přednostně vydávají za tanky a letadla.

. . .

Listopad

Tak jak začalo se zpožděním jaro, posunul se i barevný podzim. Čas, který málokoho nechává klidným. Rybníky Českobudějovické pánve se postupně vypouštějí, aby vydaly svůj poklad v podobě sladkovodních ryb. Z hrází do nich mohutné staleté duby shazují žluté, oranžové či hnědé listy, které jsou pak jako malé plachetnice unášejí chladným větrem do nových přístavů.

. . .

Prosinec

Jen se ujal vlády prosinec, roztrhlo nebe peřinu a zasypali zemi spoustou sněhu, kterou nepamatuji. Krajina se proměnila v Ladovskou idylku a pár dnů to tak vydrželo. Dostalo se nám ujištění, že vïce sněhu má na svědomí změna klimatu a oteplování naší planety. To se ovšem děje, ale nezávisle na lidech již pár miliard let.

∆ ∆ ∆

Dračí zuby

Pokud v textu používám ony malé trojúhelníčky, znamená to podobnou zábranu, jako bývá využívána ve vojenském výcvikovém prostoru. Pro přehrazení otevřených míst a komunikací vhodných pro nasazení tanků byly od roku 1953 budovány víceřadé překážky z železobetonových jehlanů. Trojboké jehlany o hraně délky 135 cm byly umísťovány zpravidla do čtyř nebo pěti řad a ve směru od předpokládaného postupu nepřítele byly doplněny předsunutým příkopem s násypem. Ten zajišťoval ochranu zátarasu proti přímému postřelování a tank při najetí na násep dosedl na překážku shora, čímž se mohl zablokovat. Železobetonové protitankové zátarasy se používaly k zabránění průjezdu tanků. Pokud tank na tento jehlan najel, zůstal pásem ve vzduchu, případně se sesmekl a jehlan se vrazil pod pás, čímž došlo k roztržení pásu a znepohybnění tanku. Návrh jehlanu (někdy také dračí zuby) vznikl pravděpodobně již v roce 1949, ale nejstarší dosud nalezený výkres zhotovený V. odborem VTÚ nese datum 29. 3. 1950. Do konce roku 1951 se zkoušel i obdobně fungující „železný jehlan B“, který měl sice vyšší odolnost, ale vysokou pořizovací cenu. Na přelomu 40. a 50. let byly zkoušeny ještě další typy protitankových překážek. Na základě úspěšných zkoušek v Milovicích z prosince 1951 byl v roce 1952 vybrán betonový jehlan o výšce 110 cm, což odpovídalo rovnoramennému trojúhelníku o hraně 135 cm. Jehlan měl hmotnost 650 kg a pro vyšší účinnost byl instalován rovnoměrně ve 4 řadách. To ovšem prakticky vylučovalo ruční osazování a jeho cena se tehdy pohybovala kolem 450 - 500 Kčs. Výroba probíhala v národním podniku Západočeská Prefa v Hýskově, kde bylo od března do listopadu 1953 vyrobeno 10 500 kusů. Na rok 1954 byla naplánována výroba 15 000 kusů. V roce 1959 byly provedeny rozsáhlé testy jehlanů, které již přestávaly vyhovovat. Nové vyšší jehlany sice nebyly zavedeny, ale došlo k přebudování stávajících zátarasů. Především byla zrušena pravidelná čtyřřadá překážka, která byla přepracovaná na nepravidelnou, čímž vlastně vzniklo osm řad. Bezkonkurenčně nejúčinnější způsob, jak zvýšit odolnost dosavadní překážky z jehlanů, byl předsunutý příkop a násep. Násep chránil jehlany před palbou a zároveň znemožnil řidiči tanku výběr směru vhodného pro zdolání zátarasu. Ten zajišťoval ochranu zátarasu proti přímému postřelování a tank při najetí na násep dosedl na překážku shora, čímž se mohl zablokovat. Jako nejvýhodnější protitanková překážka budovaná již v míru byl však vyhodnocen protitankový příkop, neboť výdaje na jeho zřízení představovaly pouze 20 - 30 % nákladů potřebných na železobetonové jehlany. Pochopitelně veškeré zátarasy mohly být kombinovány s výbušnými zátarasy (minová pole), které zvyšovaly jejich účinnost. V první polovině 60. let byly k ochraně zátarasů zavedeny protitankové objekty KŽ-3 a KŽ-4. Tehdy dosáhlo budování zesíleného polního opevnění a pravděpodobně i překážek a zátarasů svého vrcholu a od té doby začalo stagnovat. Většina zátarasů byla zlikvidována hned po pádu železné opony a v původní souvislé podobě se pravděpodobně nikde nedochovaly.

(www.sumava.cz)

Ještě bych vás rád odkázal na článek v Budějovické drbně, kde se píše, že dnes můžete dostat až 100 000 pokutu za to, že jste na webových stránkách či Facebooku vložili fotografii z tzv. Klidové zóny Šumavy. Vážně to není jen sen? Spějeme mílovými kroky k tomu, abychom byli "Velkým bratrem" hlídáni na každičkém kroku. V takovém světě ale já žít nechci!

"Vedení národního parku uvažuje o zřízení pozice digitálního strážce, který by dohledával podobné případy fotografií, byl v kontaktu s mapovýma platformami a mluvil se správci skupin na sociálních sítích, které jsou často o tipech na výlety. Ve správním řízení hrozí lidem nejvyšší pokuta až do výše 100 000 korun. Uložené pokuty se ale zatím pohybují v řádech tisíců korun... "

Krok po kroku k pokroku

Dlouhý úvod z vojenské terminologie a prostředí není samoúčelné. Nedaleko nás dál probíhá nesmyslná válka, kterou krmíme zbraněmi a střelivem. Nadále hostíme přes 300 000 ukrajinských uprchlíků před válkou, která se odehrává především na východě Ukrajiny. Vůbec se nedivím ženám s dětmi, ani mužům, kteří nemají chuť umírat za zájmy "kolektivního Západu". Zřejmě již půl milionu mladých ukrajinských mužů položilo zbytečně život, aniž by cokoli dokázali. Další statisíce zůstaly zmrzačeny. Řeči, že bojují za naši svobodu a demokracii, jsou lživé. Jde jen o další marný pokus USA a spojenců, jak rozbít Rusko, ležící na ohromných zásobách nerostných surovin. Ukrajina platí krví svých lidí za to, aby zbrojařské koncerny Západu, především v USA, měly obrovské zisky. Je mi líto všech zabitých a zmrzačených Ukrajinců i Rusů. Mír se stal sprostým slovem, domluva je stále nemožná. Opravdu se mi zdá, že obrazy světa kolem mne začaly místo skutečné reality ukazovat virtuální svět šílenců. Jekýsi Matrix, kde válka je mír, svoboda otroctví a nevědomost síla!

V zájmu všeho lidu

Orwellův svět vítají mnozí. Zdá se jim, že stojí na správné straně dějin. Jich se novodobá inkvizice nedotkne. Obsadila hlavní média, kde cenzurní zprávy ze světa sofistikovaně ji, než to uměli komunisté. Historie nabídne mnoho příkladů, kde takhle právě zlo vítězí. Zamlčováním nepohodlné pravdy, překrucování faktů, vyloženou lží. Černými seznamy nepohodlných. Udáváním spoluobčanů, kteří nesdílí narativ o zlém a nezodpovědném Rusku, o zlé Číně, o zlých Palestincích. Oni přece ví, koho máme milovat a koho nenávidět.

Migrace, green deal, covid, válka. Čtyřlístek, který rozhodně pro Evropu a Českou republiku není šťastný. Zadlužováním státu chudne střední třída, stále více rodin se dostává do existenčních potíží. Není to náhodou zelený úděl, který je nám vnucen, co prakticky vše zdražuje? O co víc musíme vyrábět a vydělávat, o to víc zatěžujeme tuto planetu.

Stále víc komentátorů mluví o třetí světové válce. Mluví o jaderných zbraních, jako možnosti jak ji vést. Zmiňuje se znovu Rusko, Čína, Írán. Připravují nás opravdu na jadernou válku? Kdo může mít větší zájem na světové válce, v níž umírají miliony lidí, než nejzadluženější země světa, valící před sebou balvan, na který již zjevně jejich síly nestačí? Má snad tato válka vést k "Zlaté miliardě" a vyhlazení většiny přemnoženého lidstva? Pokud ano, čeká nás pěkný masakr, jen co je pravda.

Další vyhlazovací válka však nemusí být nutně jaderná. V polovině prosince jsem dočetl knihu Noční můra (Thomas N. Scortia, Frank M. Robinson) vydanou poprvé v roce 1978, která popisuje vývoj biologické zbraně a podobnému viru, jež způsobil pandemii Covidu-19. Vědecký pokrok může být snadno zneužitý k vojenským účelům. Poslední věty knihy věští temnou budoucnost.

Většina mých úvah a postřehů z minulých let z TOP 12 se naplnila a staly se realitou dnešních dnů. Doufám, že tato poslední se nenaplní. Jsou to námi volení politici, co nesou vinu na dnešní tíživé situaci a měli by být do jednoho vyměněni. V mnoha zemích se tak již děje. Ale možná nám zruší volby, jako tomu je na Ukrajině. Nebo je v zájmu lidu zfalšují. Pokud média dokážou nasadit lidem roušky přes hubu, vytvořit z Pavla Havla, ukazovat hanlivým prstem na "chcimíry", dokážou úplně vše.

Štěpán Cháb tuto podivnou dobu, která se schovává za nic neříkajícím názvem "liberální demokracie", popsal dokonale. Ostatně je to novinář, já pouhý pisálek svých zážitků.

Mnozí se již probouzejí ze zlého snu a dopis 50 významných osobností, které ukazují přešlapy ministra Rakušana, je velmi zajímavý. Cenzura nesprávných názorů se nám po 33 letech vrátila.

"Dopis byl doručený předsedovi vlády Petru Fialovi a v kopiích poslancům Marku Bendovi, Janu Skopečkovi a europoslanci Alexandru Vondrovi, jejichž odpovědi za ODS v předvolební anketě ujišťovaly voliče o tom, že svoboda projevu je pro Vaši stranu prioritou (citáty z odpovědí v příloze), a Pavlu Blažkovi, ministru spravedlnosti. Z dosavadního konání současné vlády je zřejmé, že tyto sliby jsou opakovaně porušovány..."

Jako dlouholetý volič ODS jsem jedním z velmi zklamaných z toho, jakou cestou se kdysi pravicová strana vydala. Podíl na moci nemůže ospravedlnit nesplnění slibů voličům.

Každý další rok bude takový, jaký si ho uděláte. Užívejte si života, přátel a mějte čas pro své záliby a zájmy. Nepoddávejte se nenávisti, která lidi jen rozděluje a přemýšlejte, proč je jí kolem nás stále víc. Dá se to změnit, byť mnozí již naději ztrácí.