Archiv měsíce Říjen 2023 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Krušné hory lll. - Komáří vížka

Krušné hory lll. - Komáří vížka

Třetí den se vyjasňuje. Vracíme se na Komáří hůrku, odkud se naši turisté projdou po stopách horníků, aby se odpoledne pokonili u Chlumu obětem bitvy mezi Napoleonem a spojenými armádami Pruska, Rakouska a Ruska. Naše cyklistická trasa povede do saského Erzgebierge, jak za hranicemi nazývají Krušné hory.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (září 2023) - příběh fotografie

Půltucet (září 2023) - příběh fotografie

Motto: "Co leží za námi a co leží před námi, jsou drobné záležitosti ve srovnání s tím, co leží v nás.“ (Ralph Waldo Emerson)
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory ll. - Vitiška

Krušné hory ll. - Vitiška

Druhý den se musíme potýkat s následky přechodu fronty, a byť se zdá, že ani nepršelo, Krušné hory přikryla bílá duchna. Náznak podzimu nás nezastrašil, vyjeli jsme na hřebeny hor do Vitišky. Popis pěší trasy opět zaznamenal Václav.
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory lV. - Vlčí hora a Klíny

Krušné hory lV. - Vlčí hora a Klíny

Poslední den věnujeme poprvé krásnému okolí Klínů. Turisté odjíždějí k Dlouhé Louce, kde vystoupí na několik vrcholů, nám se s Jirkou podaří objet hned dvě cyklistické etapy. První míří k Horám Svaté Kateřiny, poté Saskem k Českému Jiřetínu, druhá k přehradní nádrži Janov a k vrcholu Jeřabiny.
Pokračovat ve čtení...

Mikroregion Porta Bohemica

Mikroregion Porta Bohemica

Krušné hory opouštíme, abychom na žádost Václava odjezdový den věnovali okolí Velkých Žernovic a Českému středohoří. Předtím ještě za jedeme k bunkru v Radešíně, kde vzniká muzeum starých časů.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.