Nejoblíbenější články 14. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Co se skrývá v trávě lV.

Co se skrývá v trávě lV.

Pokračování příběhu vyprávěným makrofotografií, které nás nechávají nahlédnout do světa, jež se skrývá pod našima nohama a je fantastický.
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník a Zlatohorská vrchovina ll.

Hrubý Jeseník a Zlatohorská vrchovina ll.

Další den věnujeme trekům v okolí Zlatých Hor, výstupu na Biskupskou kupu a Příčnou horu. Následující atraktivnímu přechodu Medvědské hornatiny s výstupy na tisicové vrcholy a poslední zastávkou bude Mravenečník a přečerpávací vodní nádrž Dlouhé stráně.
Pokračovat ve čtení...

Na Svatou Horu u Příbramě

Na Svatou Horu u Příbramě

Jedno z nejznámějších mariánských poutních míst ve střední Evropě stojí na kopci nad Příbramí. Areál Svaté Hory je barokní architektonický skvost, kterému rádi věnujeme čas. Původní kapli z 14. století zde v roce 1647 přebudovali jezuité na obdivu hodnou svatyni. Je zimní slunovrat sobota 21.12. a my jedeme na místo, kde očekáváme krásné zážitky.
Pokračovat ve čtení...

Za pratury a zubry evropskými ke Křišťanovu

Za pratury a zubry evropskými ke Křišťanovu

Když před osmi sty lety vymřel v Čechách pratur, zdálo se, že je to jednou provždy. Velkým překvapením tak dnes je, že se téměř identické zvíře k nám znovu vrací. Jak je to možné? Inu pomohla k tomu dnešní moderní genetika a prapředci dnešních krav se díky ní mohli přestěhovat z Nizozemska do šumavského Křišťanova
Nedalo nám to a jeli jsme se jednoho krásného letního dne na pratury podívat.
A protože atraktivní je i okolí šumavské vísky Křišťanov, prošli jsme se nádavkem krásnou přírodou kolem vrchů Skaliny (958 m n. m.) a Skelný (947 m n. m.) do vysoko položené vsi Koryto. Jen díky tomu jsme spatřili i výběh s několika zubry evropskými.

Pokračovat ve čtení...

Barevné toulky Kokořínskem ll.

Barevné toulky Kokořínskem ll.

Třetí den se rozhodnu pro pěší trasu roklemi a odpoledne mám čas i na projížďku k soutoku Vltavy a Labe. Čtvrtý den jedeme k Vlhošti a k Ronovu, kde zakončíme prodloužený víkend.
Pokračovat ve čtení...

Člověk člověku vlkem

Člověk člověku vlkem

Přišla mi škoda, abych vynechal některé cestovatelské či sportovní zážitky, které mě v letech 2016 - 2018 obohatily a svým způsobem dovedly na kraj svých vnitřních i fyzických sil. Jelikož někdy nebývá mnoho času a taky fotografického materiálu, který by dal dohromady delší články, rozhodl jsem se udělat určitou změnu. Snad to potěší a trošku pootevře hranici mého já i těch kolem nás.
Pokračovat ve čtení...

S Karyou kolem světa

S Karyou kolem světa

Obeplout celý svět je snem každého kluka. A přesně tento sen proměnili ve skutečnost Franta s Danou. Na malé plachetnici, kterou si Franta sám vyrobil. Po tři roky brázdili světové oceány, čekali na příznivý vítr, nebo se naopak rvali s větrnými smrštěmi daleko od domova. A protože jsou oba mými dobrými kamarády, mohu se s vámi podělit o část nevšedních zážitků popsaných v jejich knize S Karyou kolem světa a také o několik fotek z cest.
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory ll. - Vitiška

Krušné hory ll. - Vitiška

Druhý den se musíme potýkat s následky přechodu fronty, a byť se zdá, že ani nepršelo, Krušné hory přikryla bílá duchna. Náznak podzimu nás nezastrašil, vyjeli jsme na hřebeny hor do Vitišky. Popis pěší trasy opět zaznamenal Václav.
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory l. - Dycky Most!

Krušné hory l. - Dycky Most!

Pětidenní výlet na sever Čech má být Václavovo derniérou. Upřímně řečeno, jen málokdo by si s jeho problémy s kyčlí byť jen připustil možnost, že bude několik dnů zdolávat dlouhé kilometry v horách a dobývat další a další vrcholy. Spolu s věrným šerpou Romanem to dávali, zatímco já se s Jirkou projížděl Krušnohořím pohodlně na e-biku. Ani naše kilometry ale nebyly zadarmo.
Pokračovat ve čtení...

Lužické a Žitavské hory l.

Lužické a Žitavské hory l.

Příroda severu Čech má své neopakovatelné kouzlo, které jsme začali dúkladněji objevovat teprve v posledních několika letech. Po jarním putování Krkonošemi se naše pozornost obrátila k západu. Lužické hory, pozvolna se zabarvující do pestré palety podzimu, byly krásné, přívětivé a živé.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Jaký typ výletů preferujete?

46%Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

31%Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

23%Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 3033 čtenářů Archiv anket

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.