Nejoblíbenější články 14. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Hrubý Jeseník a Zlatohorská vrchovina l.

Hrubý Jeseník a Zlatohorská vrchovina l.

Hrubý Jeseník je rozlehlé pohoří poskytující vandrákům všeho druhu volnost, kterou by u nás jinde jen těžko hledali. Je to díky tomu, že jde o CHKO a ne národní park, který by, podobně jako tomu je nyní na Šumavě, výrazně možnosti pohybu po horách omezil. Na kráse jim tato "vada" pranic neubírá.
Pokračovat ve čtení...

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2020

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2020

Přátelé, rok se s rokem opět sešel a my máme za sebou dalších 12 měsíců plných zajímavých cestovatelských článků. Jsme moc rádi, že si k nám i po deseti letech našeho fungování stále najdete cestu. Zároveň bychom vám moc rádi popřáli klidné prožití svátků vánočních a do nového roku 2020 jen to nejlepší. Ať se daří!
Pokračovat ve čtení...

Vrcholy Boubínské obory

Vrcholy Boubínské obory

Také v Boubínské oboře se nachází několik hlavních vrcholů šumavských tisícovek, které hodlám přidat do své sbírky, jež se zvolna uzavírá. Bobík se zmenšením ohrazeného území dostal mimo oboru, Větřín, jenž leží hned za plotem, jsem zdolal kdysi dávno při "jelení říji", zbývající dvě tisícovky Malý Bobík a Solovec jsou jednou z posledních výzev.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (červenec 2019) - příběh fotografie

Půltucet (červenec 2019) - příběh fotografie

Motto: "Miliony lidí touží po nesmrtelnosti a přitom nevědí, co mají dělat, když v neděli prší." S. Ertz
Pokračovat ve čtení...

Ostrovy přírody Českého středohoří ll.

Ostrovy přírody Českého středohoří ll.

Další den otáčíme kormidlo bárky k severu. Tam se z chladného rozbouřeného moře zdvihají do nebeské výše znělcové sopečné ostrovy s tajemnou minulostí a nevšední krásou. Jako staří dobyvatelé se vrháme odvážně vstříc novým dobrodružstvím s jediným cílem - přežít...
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část první

Expedice Norsko 2015, část první

Norsko láká svojí jedinečnou krajinou snad každého, včetně nás. V roce 2015 konečně okolnosti přály tomu, že jsme naše touhy mohli vyslyšet a na dva týdny do této krásné severské země vyrazit. Celý výlet se vám pokusíme přiblížit v postupně vydávané sérii článků.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (duben 2022) - příběh fotografie

Půltucet (duben 2022) - příběh fotografie

Motto: "Což není člověk pouhý květ nesený větrem a jen hory, moře, hvězdy a tato země našich bohů jsou skutečné a věčné?" (James Clavell)
Pokračovat ve čtení...

Nejstarší stromy na Šumavě

Nejstarší stromy na Šumavě

Není to tak dávno, kdy byl objeven kůrovcem zničený 559 let starý smrk poblíž turistické cesty od Plešného jezera k vrcholu Plechého. Uvádí se, že jde o druhý nejstarší strom zjištěný na Šumavě. Ale přesně určit vítěze mezi nejstaršími smrky Šumavy není tak jednoduché. Mnoha set let starých smrků existuje hodně, a další mohou být  "díky" kůrovcové kalamitě a rozpadu původních horských pralesů ještě brzy objeveny.
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - II. Bozkovské jeskyně, skalní bludiště Kalich-Chléviště, Klokočské skály

Český ráj - II. Bozkovské jeskyně, skalní bludiště Kalich-Chléviště, Klokočské skály

Druhý den již využijene plně turisticky. Čeká nás prohlídka Bozkovské jeskyně, průstup skalními městy Kalichu a Chléviště, jeskyně Postojna, Klokočské skály a na závěr i zřícenina hradu Rotštejn.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (září 2020) - příběh fotografie

Půltucet (září 2020) - příběh fotografie

... Motto: „Existuje tisíce způsobů, jak zabít čas, ale žádný, jak ho vzkřísit.“ Albert Einstein
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.