Nejoblíbenější články 13. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Půltucet (červenec 2019) - příběh fotografie

Půltucet (červenec 2019) - příběh fotografie

Motto: "Miliony lidí touží po nesmrtelnosti a přitom nevědí, co mají dělat, když v neděli prší." S. Ertz
Pokračovat ve čtení...

S Karyou kolem světa

S Karyou kolem světa

Obeplout celý svět je snem každého kluka. A přesně tento sen proměnili ve skutečnost Franta s Danou. Na malé plachetnici, kterou si Franta sám vyrobil. Po tři roky brázdili světové oceány, čekali na příznivý vítr, nebo se naopak rvali s větrnými smrštěmi daleko od domova. A protože jsou oba mými dobrými kamarády, mohu se s vámi podělit o část nevšedních zážitků popsaných v jejich knize S Karyou kolem světa a také o několik fotek z cest.
Pokračovat ve čtení...

Lužické a Žitavské hory l.

Lužické a Žitavské hory l.

Příroda severu Čech má své neopakovatelné kouzlo, které jsme začali dúkladněji objevovat teprve v posledních několika letech. Po jarním putování Krkonošemi se naše pozornost obrátila k západu. Lužické hory, pozvolna se zabarvující do pestré palety podzimu, byly krásné, přívětivé a živé.
Pokračovat ve čtení...

Český Krumlov a Červený Dvůr

Český Krumlov a Červený Dvůr

Český Krumlov netřeba dlouho představovat. Historické centrum, meandry Vltavy i areál hradu a zámku přitahují turisty, mezi které jsme se zařadili i my. A aby toho nebylo málo, přidali jsme si naučnou stezku v zámeckém parku Červeného Dvora.
Pokračovat ve čtení...

Člověk člověku vlkem

Člověk člověku vlkem

Přišla mi škoda, abych vynechal některé cestovatelské či sportovní zážitky, které mě v letech 2016 - 2018 obohatily a svým způsobem dovedly na kraj svých vnitřních i fyzických sil. Jelikož někdy nebývá mnoho času a taky fotografického materiálu, který by dal dohromady delší články, rozhodl jsem se udělat určitou změnu. Snad to potěší a trošku pootevře hranici mého já i těch kolem nás.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (leden 2026) - příběh fotografie

Půltucet (leden 2026) - příběh fotografie

"Někdy jste tak sami, až to dává smysl.“ Charles Bukowski
Pokračovat ve čtení...

Prášilské rozloučení se s létem

Prášilské rozloučení se s létem

Název pro listopadové toulky Šumavou se zdá býti poněkud nadnesený, ale vlídné a teplé dny končícího roku, i vzniklá inverze, mne k němu opravňují. Letos jsme si krásných dnů užili, ale tyto prášilské budou zřejmě opravdu poslední.
Pokračovat ve čtení...

Na Svatou Horu u Příbramě

Na Svatou Horu u Příbramě

Jedno z nejznámějších mariánských poutních míst ve střední Evropě stojí na kopci nad Příbramí. Areál Svaté Hory je barokní architektonický skvost, kterému rádi věnujeme čas. Původní kapli z 14. století zde v roce 1647 přebudovali jezuité na obdivu hodnou svatyni. Je zimní slunovrat sobota 21.12. a my jedeme na místo, kde očekáváme krásné zážitky.
Pokračovat ve čtení...

Putování Chodskem ll. - Rýzmberk, šikmá věž v Domažlicích, Kdyně

Putování Chodskem ll. - Rýzmberk, šikmá věž v Domažlicích, Kdyně

Druhý den nebude tak náročný, přestože máme v plánu projít hřeben, který vede od Korábu přes Nový Herštejn až na Rýzmberk a zpět. Pozdní odpoledne pak znovu věnujeme královskému městu Domažlice, především výstupu na věž a trochu času zbude i na Kdyni.
Pokračovat ve čtení...

Čartův hrádek a zazděná jeptiška

Čartův hrádek a zazděná jeptiška

Je krásné poznávat cizí kraje, ale důležité by mělo být, znát dobře své blízké okolí, svůj rodný kraj. Podzimní sychravé počasí ke kratším výletům přímo svádí. Kopce Blanského lesa a Pošumaví v sobě skrývají mnohá tajemství. Pojďme některá z nich poodhalit.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.