Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Půltucet (červen 2022) - příběh fotografie

vydáno 1. července 2022 – napsal Rony – žádný komentář

"Je lepší kráčet sám než v davu, který jde špatným směrem. " Herman Siu

Rozbouřené nebe nad hlavou, rozbouřená i rozbořená Evropa, proč si neužít prázdninovou dovolenou, oprostit se od reality všedních dnů a na nějakou dobu zapomenout. Vždyť nás vědoucí "uklidňují", že těžké časy teprve přijdou.

1. Dřevěné srdce Evropy

Dřevěné srdce Evropy charakterizuje místo, kde se nachází. Volary, o nichž se první písemná zmínka dochovala z roku 1359, těžily ve středověku z provozu na Zlaté stezce, později z množství lesů, které město obklopovaly. Pokud pojedete po cyklostezce k Soumarskému Mostu, nemůžete ho přehlédnout. Stejně jako dva velocipedy, jež přeměnu stezky ze Zlaté na cyklistickou charakterizují.

. . .

2. Zrcadlení

Odraz mraků orámovaný stromy v Poleckém jezírku spatříte často. Klidnou hladinu mu zaručuje jeho skrytá poloha mezi šumavskými kopci, ze všech stran ho obklopujími. Tiché místo leží trochu stranou od turistických tras a tak si jeho krásu můžete v klidu dokonale vychutnat.

. . .

3. Hranice

Asi by na tomhle místě žádná hraniční závora být již nemusela. Dávno jsou pryč doby, kdy se z české strany k dnešnímu přechodu pro pěší Mlaka/Bishofsreut nedalo ani nahlédnout. Dnes radostně stavíme novou železnou oponu o hodný kus cesty dál na východě Evropy, Šumavu snad již nic podobného nepotká. Takže fotka je jen nostalgickým připomenutím uzavřené Šumavy.

Na nedaleké České Žleby nosím vzpomínku, jak jsme si v ešusu na jednom z mnoha po okolí rozesetých kamenů vařili při jednom z mnoha našich šumavských vandrů polévku a kolem začali popobíhat vojáci se psy. Dost jsme se tehdy divili, že jedna z turistických značek směřovala od Stožce vzhůru k hlídané železné oponě u Českých Žlebů.

. . .

4. Svítání

Fotografové dobře ví, že ty nejzajímavější fotky vznikají v brzkém ránu či při západu slunce. Nízké světlo v této době vytváří neopakovatelné kouzelné scenérie, které i z všední krajiny dokáže vytvořit hezké pokoukání.

. . .

5. Černá hora

Mnohokrát jsem již přecházel Černou horu, pod kterou se rodí mladá Vltava. Pěšky i na běžkách. Nikdy jsem se však nevydal k půl kilometru od turistické trasy vzdálenému vrcholu hory (1 315 m n. m.). Je tak jednou z posledních pěti nezdolaných šumavských tisícovek, zařazených webem www.tisicovky.cz mezi hlavní vrcholy.

Zprvu jasně viditelná stezka se postupně vytrácí a k dohledání vrcholové triangulační tyče a geodetického kamenu se musíte proplést omlazeným lesem, který zde vznikl po řádění kůrovce. Část plochého vrcholu ještě stále pahýly uschlých stromů zdobí.

. . .

6. U F O

Je zřejmé, že se o naši matičku Zemi mimozemské civilizace zajímají. Experiment, který na naší planetě již tisíce let pod jejich dohledem probíhá, se jim však zjevně vymkl z rukou. Dnes je jasné, že ho musí v brzké době ukončit či radikálně změnit. Dokud je čas, dokud tuto stále ještě rozmanitou a pro život příjemnou planetu lidé zcela nezničí. Svým přemnožením, drancováním přírodního bohatství, vybíjením zvířat, nebo atomovou válkou, která je na spadnutí. Arogance a nabubřelost některých jedinců válcuje přirozenost a skromnost většiny.

Oni, říkejme jim třeba Příchozí, vše monitorují a vše vidí. A pokud tomu tak není, pak pán bůh s námi.

∆ ∆ ∆

Květnovou soutěž ovládají Zlaté Voči, kterým trochu osvěžení v teplých letních dnech přináší skupina Traband Vlnobeatem.