Půltucet (červenec 2018) - příběh fotografie

Půltucet (červenec 2018) - příběh fotografie

Motto: "Život je podobný bludišti. Také má plno slepých cest."

1. Hádanka

Abstrakty zkreslují realitu až do stavu, kdy jen autor ví, co fotku vytvořilo. To však u podobných výtvorů není důležité. Podstatný je výsledek.

Pokud bych měl vybrat název fotky pro galerii v Louvru, dal bych ji název "Granátové jablko".

...

2. Volvo 544

Při závodu veteránů "Coppa D'Oro Delle Dolomiti" jsem byl unešen mnoha nádhernými, dokonale vyleštěnými skvosty. Jedním z nich byl i automobil Volvo PV544, který se stal následníkem typu PV444, prvního modelu značky se samonosnou karoserií. Stal se úspěšným soutěžním automobilem a před 50 lety vyhrál i africkou Safari.

Pro galerii jsem vybral jen jeho kousek, zbytek si budete muset domyslet ;).

...

3. Malování deštěm

Nudíte se? Kupte si medvídka mývala. Nebo si vymyslete nějakou kratochvíli. Inspirací Vám mohou být třeba obrazy vytvořené letním lijákem, volně stékajícím po okně pomalu jedoucího autobusu.

Stačí se jen dívat očima Salvádora Dalího.

...

4. Labské nábřeží

I další foto upravila voda. Tentokrát zčeřenou hladinou naše největší řeka Labe.

Pod Pastýřskou stěnou se v děčínských Podmoklech krčí hned několik starých měšťanských, pěkně barevných domů. Tento je nejvýraznější.

...

5. Horký letní den

I u nás v Čechách si můžeme stále víc připadat jako v nějaké sluncem rozpálené přímořské jižní zemi. Minimum dešťových dnů a vedra mění jindy zelenou krajinu ve vyprahlou step.

...

6. Harmonie

Jsou místa, kde se ztišíte a v zamyšlení je budete mlčky procházet. Jedním z nich je památník obětem tragické události z roku 1963, kdy po podníceném sesunu svahu hory do přehradní nádrže se obří tsunami v dvousetmetrové výši převalilo přes hráz a pohřbilo městečko Longarone i s jeho obyvateli. Zbytečná smrt více než dvou tisíc lidí stále vyvolává žal a úžas.

Možná bychom tu tísnivou atmosféru studeného betonového monstra tolik nevnímali, kdybysme před tím neviděli tento mimořádně působivý dokument Tsunami v horách...

Shlédnout můžete i film Vajont - šílenství mužů, který o tragédii pojednává.

...

V červnové anketě má nyní nejvíce hlasů fotka "Raději zešílet v divočině" s 25%. Je vidět kolik bláznů čte Šlápoty. Přiznávám se bez mučení, že jsem svůj hlas přihodil na stejnou hromádku.

Fotky za červenec vydávám z dřevěné chatky od dlouhodobě zavřené Horské chaty Poľana a Vy je můžete ohodnotit.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Kterou fotku či příběh vyberete za prázdninový měsíc červenec?

16 19% 1. Hádanka

13 16% 2. Volvo 544

16 19% 3. Malování deštěm

16 19% 4. Labské nábřeží

14 17% 5. Horký letní den

8 10% 6. Harmonie

Hlasovalo 83 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

azave

2. srpna 2018 07:44

azave říká

Ahoj na dalny vychod! Polana je uz zavrena asi 8 let, ze? Jak jsem se dozvedel, asi z ni bude dum pro seniory - kvuli dotacim ... .. . 

Rony

4. srpna 2018 21:13

Rony říká

Ohromný Horský hotel Poľana je zavřený 7 let. Dům pro seniory? Tohle jsem se nedozvěděl. Chodili jsme tam do bufetu, spíš klasické hospody, a byli ubytováni v chatce majitelů hotelu, kterou občas pronajímají. Je nejvýš a prý ji v noci běžně navštěvují medvědi, ale my spali tvrdě. Přesto mám zase o čem psát

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.