Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Půltucet (prosinec 2022) - příběh fotografie

vydáno 1. ledna 2023 – napsal Rony – žádný komentář

Motto: "Vzácné jsou ty krásné časy, kdy si můžeš myslet, co chceš, a říkat, co si myslíš." (Tacitus)

1. Olympic

Život plyne jako voda. Co vše jen se v něm dá vlastně stihnout? Svoji cestu si každý zvolí sám. Před pár dny jsem si znovu přečetl knihu Pierre Bertona Zlatá horečka. Neuvěřitelné výpovědi o lidech, kteří toužili rychle zbohatnout. Jen málokomu se to opravdu povedlo, ale i většině z těch, co zbohatli, zlato k štěstí nepomohlo. Většině zbyla jen prožitá dobrodružství v divoké přírodě Aljašky. Ale je to snad málo? Troufám si říct, že podobně dobrodružný život prožil i frontman Olympicu Petr Janda. Jeho písně se staly i mými písněmi. Dlouhých 60 let se smrsklo do jediného koncertu, který jsem si v zlivském KD velmi užil. Do jednoho okamžiku plného nostalgie, jenž se dal z očí Petra Jandy dobře vyčíst.

. . .

2. Pod peřinou

V severskou krajinu se proměnilo okolí Pořešína během začátku prosince. Zima, kterou si přejeme, ale která nám bývá v posledních letech často odepřena. Jsou vzácné dny, kdy za sněhem nemusíme jet vysoko do hor.

. . .

3. Bílý samum

Bílý samum. Krajina se vždy změní s příchodem zimy. Zvířata i lidé se museli naučit ji přežít, ale ne vždy to bylo lehké. Klostermannovy povídky z bílé Šumavy jsou dnes toho dokladem. Je často znepokojivé začíst se do příběhů, které tolik děsí.

. . .

4. Strom

Stromy jsou jako lidé. Proto k nim máme tak blízko. Jsou předvídatelné, zítra je najdete na stejných místech jako dnes. Budou tam stát celý náš život. Celý svůj život. A pokud přece jen některý z nich padne, zůstaneme nad ním stát s údivem. Vlastně pokládáme stromy za nesmrtelné.

. . .

5. Hodina mezi psam a vlkem

Večer fotky zlátnou. To dobře ví každý dobrý fotograf. Proto je dobré tenhle čas využít. I fádní zimní krajinka dostane nový ráz.

. . .

6. Hráz

Druhý svátek Vánoční přinesl oteplení a pro mne i možnost po delší době znovu zabahnit v terénu své elektrokolo. Na podmáčených lukách mezi dívčickými rybníky byl slyšet pokřik divokých hus, což v prosinci nebývá zvykem. Dojel jsem až k Strpskému rybníku, abych zde ulovil zajímavou fotku z jeho hráze. Moje trasa měla být ještě delší, protože měla mapovat historii jednoho aviatika, který zde na svém samoletu létal od samoty Kůs až do Vodňan. Ale tuto trasu si ještě v zimě celou zopakuji.

∆ ∆ ∆

Další hlasy budou soutěžním fotkám stále přibývat, listopadovou šestici vede nyní celkem přesvědčivě Oáza.

Koncert skupiny Olympic - Kaťata mne inspiroval k vložení odkazu na tuto jejich nejnovější desku. Petr Janda v osmdesáti odzpíval koncert jako pravý profík a z plného hlediště jistě nikoho nezklamal. Klobouček dolů.