Půltucet (září 2026) - příběh fotografie
vydáno 1. října 2026 – napsal Rony – žádný komentář
Motto: „Mám sen o přírodě, sen o panoramatu Edenu. Samozřejmě, že mohu vyhledat přírodu i tady, ale jen miniaturní a vyplácanou člověkem. Ne, já stojím na mírné hoře v hustém trávníku, povívaném větrem, a pode mnou se rozkládá nekonečná příroda, svět, pravý svět, jak byl před člověkem. Jak bych rozpřáhl ruce! Jak bych padl na kolena! Jak by se mi z očí vyřinuly slzy!“ Ivan Diviš
Plameny svíčky
Život je jeden velký klam
Plameny svíčky lidem naději nosí
Když hluboko do tmy se propadám
Chodím rád chladivou nocí bosý
. . .
Pro hvězdy velkou slabost mám
Dívám se na ně a mám zvláštní pocit
Pak na režnou nit slova navlékám
Vlhká jsou, plná ranní rosy
. . .
1. O řekách a lidech
Abyste zažili dobrodružství, nemusíte nutně vydávat na cestu do vzdálených vod oceánů. Již jen večerní pohled na loďku plující po Vltavě nevšední zábavu slibuje. Řeky mají své vlastní kouzlo. Často si proklestily cestu horami, vytvořily kaňony a hluboká těžko přístupná údolí, kde můžete přírodu vnímat naplno. A je jedno, jestli se plavíte s lodí po hladině řeky, či se procházíte po jejím břehu.
. . .
2. Walden
S překvapením jsem při plánování cyklotrasy k bývalé osadě Rajchéřov zjistil, že rybník ukrytý uprostřed lesů České Kanady, nedaleko hranic s Rakouskem, se již nejmenuje Kačer, nýbrž Walden. Stejně jako chráněné území přírodní památky Rybník Walden. Měli jsme štěstí, že byla zrovna otevřená brána nedaleko Kamenného šťítu. Projeli jsme část nové křížové cesty pod Hadí vrch a za ním mohli spatřit v lesích ukrytý rybník s břehy posetými desítkami balvanů oblých tvarů.
. . .
3. Českou Kanadou
Možná bych se ani nepokusil z místa nad Dobrotínem vytvořit tenhle malebný obrázek, kdyby se nad zvlněnou krajinou neseskupily mraky, vypadající jako by pod nimi právě projel parní vláček. Ten sice po nedaleké úzkokolejce z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice o prázdninách jezdil, ale něco podobného by vytvořil jen stěží.
. . .
4. Samorosty
Příroda dovede vyvořit leccos. To dobře ví sběratelé samorostů. Z pestrého výběru v soukromém muzeu samorostů nedaleko Slavonic se mi nevybíralo snadno. Můžete procházet lesem denodenně desítky let a přesto si domů žádný úlovek nepřinesete. Abyste něco vůbec spatřili, musíte vlastnit oko zkušeného pozorovatele. Pokud budete úspěšní, přinesete si domů mýtické zvíře, které svět ještě nikdy nespatřil.
. . .
5. Zelendárky
Proč se tomuhle místu nedaleko Protivína říká Zelendárky, si můžeme domyslet. Pastvinami mezi lesy jižní části Písecký hor na kole projíždím rád. Pokud odsud vyjedete k vrcholu Vysokého Kamýku (624 m n. m.), budete mít možnost se z výšky 46 m porozhlédnout po okolí. Mimo blízkých věží JETE spatříte vrcholy Šumavy, Novohradských hor či Brdů. Ale pozor! Rozhledna bývá otevřena pouze o sobotách a nedělích od 13 h.
. . .
6. Bobří hráze
Českou krajinu velmi rychle obsazují bobři. Jejich díla spatříte nejen u šumavských Jeleních vrchů, odkud je tato fotka. Vytváří jezírka a mokřady, které přírodě prospívají. Nedávno novinami proběhla zpráva, že v oblasti Padrťských rybníků na říčce Klabavě bobři předešli realizaci od roku 2018 státem připravovaného nákladného projektu, jehož cílem bylo obnovit původní mokřady a zadržet vodu v krajině. Než se úřadům podařilo vyřídit všechna potřebná stavební a úřední povolení, rodinka bobrů evropských udělala přesně to, co plánovali vodohospodáři a inženýři.
∆ ∆ ∆
Druhý prázdninový měsíc srpen ovládá Půltucet historická bárka z doby objevování nových kontinentů Ve vlnách Altantiku. Její vedení je ale zatím velmi těsné.
V 80 letech zemřel Richard Tesařík, spoluzakladatel hudební skupiny Yo Yo Band. Stojí za to připomenout si jejich povedenou LP desku Karviná.
Anketa
Půltucet (září 2026) - příběh fotografie
20%O řekách a lidech
15%Walden
22%Českou Kanadou
10%Samorosty
17%Zelendárky
17%Bobří hráze
Hlasovalo 101 čtenářů
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Říp a Terezín
- Půltucet (červenec 2018) - příběh fotografie
- Půltucet (květen 2020) - příběh fotografie
- Adamello - Presanella a Ortler l. - dolomitský Corpatsch a Passo del Tonale
- Půltucet (květen 2025) - příběh fotografie
- Orlické hory pěšky i na kole lll. a Nové Město nad Metují
- Půltucet (prosinec 2021) - příběh fotografie
- TOP 12: zastavení v čase (rok 2011)
- Půltucet (květen 2022) - příběh fotografie
- Valašské hory l.
Jaký typ výletů preferujete?
1600 44% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
1182 32% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
879 24% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 3661 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Vysokohorská turistika v Hohe Tauern, Pinzgau, Kitzbüheler Alpen l.
- Půltucet (srpen 2023) - příběh fotografie
- Půltucet (červen 2025) - příběh fotografie
- Nejstarší stromy na Šumavě
- Labské pískovce III.
- Island, část V.: okolí Mývatnu
- Půltucet (leden 2025) - příběh fotografie
- Expedice Norsko 2015, část sedmá
- CHKO Třeboňsko a Naturpark Blockheide
- Solná komora očima Luďka

