Toulky jižní Moravou

Toulky jižní Moravou

Na turistické cíle jižní Moravy jsme se zaměříme jen pár dnů před koncem prázdnin. Začneme u Vranovské přehrady a druhý den budeme pokračovat k Třebíči a Telči.

Rakouskem k Vranovské přehradě

Naplánovat několik zajímavých míst na jihu Moravy není problém, spíš musíme omezit, co budeme chtít shlédnout. Jedeme přes Chlum u Třeboně, kde přenastavím v místní škole časy zvonění a dál do Litschau, s další krátkou zastávkou na hezkém svažitém náměstí, a poté Rakouskem k Raabs an der Thaya. Zde se slévá Deutsche Thaya s Mährische Thaya. Dyje odsud míří na Moravu k Vranovské přehradě a my ji následujeme.

Hrad Litschau.

...

Historická meteorologická stanice.

Farní kostel Litschau v Dolních Rakousích je významná stavební památka s kořeny sahajícími až do 13. století. Původně pod patronací zemského panství, ve 16. století se střídala v protestantském a katolickém užívání, než se po protireformaci od roku 1621 opět stala katolickou. Pozdně gotický halový kostel imponuje svou věží, křížovými klenbami a středověkými freskami. V 19. století proběhla rozsáhlá barokní nová výzdoba a restaurace, přičemž byly zachovány historické prvky. Kostel ukrývá cenná umělecká díla jako vitráže, oltáře od Hanse Greila a historické náhrobky, a také varhany od Maurachera. Do 18. století byl kostel obklopen hřbitovem, z něhož dnes zůstala jen márnice. (Mapa.com)

Zámek Vranov nad Dyjí

mapa Vranov

Zámek Vranov nad Dyjí patří mezi nejhodnotnější ukázky středoevropského baroka. Původní zeměpanský hrad, poprvé zaznamenaný kolem roku 1100, získal současnou podobu díky císařskému architektu Johannu Bernhardu Fischerovi z Erlachu, na popud Althannů, vlastnících Vranov od 17. století. Jdeme na prohlídku autentických barokních interiérů, kaple, sálu předků, kde shlédneme já se na zámeku žilo od konce 18. století.

Hezké vyhlídky k Vranovské přehradě a její blízkost holky využijí pro krátkou procházku k hrázi a vysuté lávce. Zavzpomínat na staré časy může nejen Hanka, ale i já, protože jsme v kempu přespali, když jsem chodil asi do osmé, deváté třídy ZŠ. Z té doby mám jen pár útržkových vzpomínek.

Vranov nad Dyjí.

...

...

Vranov.

...

Interiér zámku...

...

...

Dyje a Vranov.

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

Vranovská přehrada.

...

...

Hrad Bítov

mapa Bítov

Mezitím objedu autem Švýcarské údolí, abych se dostal z druhé strany ke kempu. Je to kus cesty, ale nám už zbývá jen dojet k hradu Bítovu. V nedávné době jsem byl u bran starověkého hradu snad třikrát, ale ani jednou jsem nešel na jeho komentovanou prohlídku. Z parkoviště ještě musíme projít lesem. Významný hrad stojí nad soutokem Želetavky a Dyje. Pravděpodobně jde o nejstarší hrad moravsko-rakouského Podyjí. Slovanské sídliště zde bylo obýváno od 10. století, při obsazování Moravy poté přišli čeští Přemyslovci. Hrad byl královskou pevností chránící jižní hranici státu před vpády z Rakous. Kamenné opevnění s věžemi bylo přestavěno v duchu renesance, později v 19. století hrad dostal dnešní novogotickou podobu.

Přednášku o historii hradu nám zpříjemňuje milá mladá žena, která se jen neustále směje. Její přístup je odzbrojující a nakažlivý až tolik, že po upozornění na návštěvní knihu do ní zapisují toto:

"Nikol, na ten koberec jsem vstoupil schválně, abych Tě viděl aspoň chvilku se mračit."

Bítov...

...

...

...

...

...

...

V Zoo...

...

...

...

Únavu kupodivu necítím sám. Čas pokročil, jedeme se ubytovat do penzionu "U Tesařů" a v restauraci majitelů se dobře najíme.

Toulky jihem Moravy k Třebíči a Telči

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou

mapa Jaroměřice

Ráno po snídani pokračujeme v krasojízdě jižní Moravou. V plánu máme nejprve barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou. Jde o rozsáhlou stavbu i v rámci celé Evropy. Před prohlídkou máme čas projít si zámeckou zahradu z konce 16. století.

Dobové interiéry a malby uvnitř zámku pochází z období baroka. Majitel Jan Adam Questenberk původní renesanční budovy nechal přestavět v dnešní velkolepé sídlo. Díky jemu se v Jaroměřicích konala divadelní a operní představení. Po prohlídce krátce nahlídneme do farního kostela sv. Markéty s dominantní kopulí, pak si dáváme v kávu.

Jaroměřice nad Rokytnou...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

Zámecká.

Véž kostela.

...

Třebíč

mapa Třebíč

Další cesta vede do Třebíče. Procházíme si židovskou čtvrť. Židé se zde začali usazovat brzy po založení města. Postupně vyrostlo ghetto, které dnes patří k nejzachovalejším v Evropě, což byl hlavní důvod, aby byla čtvrť i s nedalekým rozlehlým židovským hřbitovem a bazilikou zapsána v roce 2003 na seznam Světového dědictví UNESCO, jako symbol staletého soužití dvou kultur. Třebíč proslula dialogem víry, kultury a historie. Za svůj vznik vděčí řádu benediktinů, kteří zde v 12. století založili klášter. Areál byl přestavěný do kamenné podoby a v podhradí vyrostlo město. Jdeme do nedaleké baziliky sv. Prokopa, jež spojuje románský sloh s gotikou a patří k architektonickým skvostům Evropy.

Třebíč...

Židovská čtvrť...

...

...

Vznikla v první polovině 13. století jako součást benediktinského kláštera, který v roce 1101 založili Litold Znojemský a Oldřich Brněnský. Je postavena v unikátním přechodném románsko–gotickém slohu. Klášter byl značně poškozen během obléhání uherskými vojsky Matyáše Korvína. Opravdovými skvosty baziliky jsou bohatě zdobený hlavní vchod zvaný Rajská brána, kruhová okna v apsidě. (Mapy.com)

...

...

...

...

Karlovo náměstí ..

...

...

...

...

...

...

Klášter Nová Říše

mapa klášter Nová Říše

Nalákám holky ještě na jedno zajímavé místo. Původně ženský klášter Nová Říše založil vojenský velitel Markvard z Hrádku v roce 1211. Husitské války znamenaly zpustošení a i přes snahy o zachování řádu v roce 1597 komunita vymřela. Rok poté však do kláštera vstupují dva mniši premonstráti a v následujících letech začne přestavba kláštera a jeho kulturní vzestup. To změnil rozsáhlý požár v roce 1813 a význam kláštera začal upadat. Dnes znovu patří premonstrátům a jsou zde umožněny prohlídky, které vás zavedou do opatského kostela sv. Petra a Pavla s nádhernou vnitřní výzdobou, kaple sv. Anny, rozsáhlé knihovny, hudebního sálu, prelatury nebo síně osobností.

Tohle vše nám bohužel zůstane utajeno. Museli bychom na prohlídku čekat hodně přes hodinu, na což nemáme čas.

Klášter Nová Říše...

Telč

mapa Telč

Místo toho jedeme do Telče, kde se projdeme zámeckou zahradou na náměstí Zachariáše z Hradce. Podle místní pověsti to byl právě on, kdo Telče kolem roku 1099 založil po bitvě s českým Bořivojem. Na paměť bitvy měl založit kapli, později kostel a osadu, dnešní Staré Město.

Historicky doložená je však až zpráva o zeměpanském dvorci a strážní věži s kostelíkem. Karel IV. později Telč směnil za pohraniční hrad

Bánov s Jindřichem z Hradce, který zakládá novou Telč. Snad to byl Menhart z Hradce, jenž postabil po roce 1354 hrad, kostel, vodní opevnění a gotické domy po obvodu rozsáhlého tržiště.

Po mnoha požárech je dnes celé historické centrum renesanční a jako takové bylo zapsáno na seznam dědictví UNESCO. Krásné domy a podloubí na náměstí můžeme obdivovat z židlí Pizzérie Telč, kde se o podělíme o jednu velkou pizzu. Pak už nás čeká přejez z jihu Moravy na jih Čech.

Telč...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

Hodnocení článku

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.