Záhada světelného bolidu aneb vánoční příběh jednoho nálezu
vydáno 23. prosince 2017 – napsal Rony – 2 komentáře
Nečekaná sněhová nadílka pondělního rána (18.12.) nás naladila k prvnímu otestování běžek, na které se dlouhé měsíce prášilo kdesi ve sklepě. To, že bude mít náš krátký výlet svoji zajímavou astronomickou dohru, ještě netušíme...
První sníh mnohdy místo krásného zážitku z jízdy znamená utrpení. To se ukáže, jen co nasadíme své "vražedné" tempo. Už na prosluněné louce nad Mydlovarským potokem je nám jasné, že se dnes nesvezeme, přestože na louce leží dobrých 20 cm skvostně bílého sněhu.
Čerstvý vlhký sníh se totiž chová jako lepidlo nejvyšší kvality a nejede to ani z kopce. Naštěstí jsme si s sebou pro povzbuzení vzali i dvě plné butilky dobrého pití. Lyže fungují jen jako sněžnice a zvednout náladu brzy opravdu potřebujeme. Cesta k Blanskému rybníku pak uteče rychle, i přes naše bídné a pomalé tempo, které nedonutí k útěku ani několik srnek, co si nás spletou s nehybnými kůli v plotu.
...
Čerstvý sníh se lepí na skluznice a my jdeme...
Nepohodlné několika kilometrové prošlapávání stopy končí u krásného lesního Blanského rybníka, častého cíle zlivských běžkařů, pokud vůbec v našich nížinách nasněží. Znovu si lokneme švestky i diviznovice, abychom našli duševní sílu ještě kousek pokračovat.
Ozve se křik vyplašené volavky, po kterém se pohled zatoulá na zaledněnou plochu napůl vypuštěného rybníka. Hned nás zaujme několik dobře viditelných kruhů nepravidelně rozmístěných po jeho hladině. První dojem, že se jedná o dílo nějakého vrhače šutrů, se nám po chvíli zdá podezřelý. Pravidelná několikametrová kola, vzniklá rozlitím zdola vyvěrající vody, začínají probouzet naši fantazii. Přemýšlíme, jestli by vůbec někdo dohodil doprostřed rybníka a náhle si společně vzpomeneme na dopad bolidu, který nedávno zazářil ve velké výšce nad Veselím nad Lužnicí, aby po pár vteřinách dopadl na okraj nedalekých Budějovic. Nacházíme se pod jeho světelnou dráhou a tak není divu, že teorie dopadu rozpadajících se kousků meteoritu začíná mít navrch.
První variantu "vrhač kamenů" může zase podporovat fakt, že se někomu zalíbilo, když po vhození kamene a rozbití tenkého ledu začala na led proudit voda, vytlačená vzhůru postupně se napouštějícím rybníkem.
Pohled na zamrzlou hladinu odhaluje neobvykle pravidelné kruhy neznámého původu...
...
...
...
...
...
...
...
...
Zdá se, že i velmi vzdálené místo nese stejný obrazec podivného kruhu.
Fotím mobilem několik zvláštních kruhů rozptýlených v dosahu břehu, když se ozve Helča:
" Mám doma gumový člun, můžeme se někdy pokusit ty kousky najít. Třeba stojí milion korun..." uvažuje nahlas.
" Jo, to ale nesmíme nikomu nic říct..." odtuším a ani se moc nedivím odpovědi, která následuje.
" Ale ty všecko hned vykecáš..."
"Jestli se ty kousky prodávají za miliony, tak ani neceknu, přísahám!" bráním marně své ego.
"Vykecáš..." opakuje nemilosrdně.
Zkoušíme ještě jet za Blanský, ale zastaví nás autem rozrytá, bahnitá cesta. Pomalu se proto vracíme stejnou cestou zpět.
Na zasněžených pláních se začíná zvedat mlha, volně stékající po mírném svahu k rybníku Zadní Topole. Slunce již přeplulo přes Kleť a sklání se zvolna k Libínu. Postupně se noří do mlhy a získává stále více oranžové barvy. Sledujeme fascinovaně tuto proměnu a obří světelnou kouli se snažíme chvíli udržet na běžkařských holích. Fotky vznikají vpravdě neobvyklé a jen znatelné ochlazení doprovazené nastávajícím šerem nás popožene směrem k domovu.
Na cestě zpět...
...
...
...
Slunce klesá a mlhy se zvedají...
...
...
...
...
...
...
Vzývání boha slunce...
...
Cestou dopíjíme zbytky alkoholu a domlouváme se na tom, že fotky nejprve poskytnu někomu kompetemtnímu, aby zhodnotil, jestli je vůbec možné, že jsme objevili stopy dopadu kousků bolidu, který zřejmě zatím nikdo nenašel, byť dopadl na matičku Zemi již 3.12. 2018.
Jádro potřebuje chladit...
...
Jde o bolid?
Doma jsem si dohledal cenu nalezených meteorů (1 gram/25 Kč) a přečetl si
článek o dopadu bolidu do Č. Budějovic, s prosbou o pomoc při jeho dohledání.
Hned druhý den ráno jsem zaslal email panu Spurnému do Astronomického ústavu AV ČR, s tímto dotazem a textem:
Dobrý den.
Včera (18.12.) jsem při výletu na běžkách vyfotil na jednom z rybníků u Hluboké n. V. zřejmě důkaz o dopadu rozpadlého bolidu z 3.12.
Fotek mám několik (jedna přiložena). Můžete mi odepsat, ci si myslíte o nálezu Vy.
Jde o cca 10-15, možná i víc několikametrových zamrzlých kruhů s pavoučitou prasklinou v jeho středu a není dle mého možné, aby toto bylo vytvořeno hozeným kamenem lidskou rukou.
Dráha bolidu koresponduje s nálezem.
S přátelským pozdravem ...
Protože jsem neobdržel do druhého dne odpověď, zkusil jsem i zavolat, mobil byl však nedostupný.
Po jedenacté se mi ale pan Spurný ozval. Nejprve si nemohl vybavit o co se jedná, protože za den dostane hned několik oznámení o nálezu, a až po upřesnění a zmínce o fotce si vybavil e-mail.
V celkem dlouhém a příjemném (i přínosném) rozhovoru jsem se dozvěděl, že místo dopadu menších kousků bolidu je určeno velmi přesně, počítá se i s větrem atp., a nachází se skutečně východně od Hluboké. Také pro množství, velikost a rozptyl kruhů v rybníku lze s jistotou předpokládat, že nemůže jít o zmíněný dopad bolidu. Navíc by byl problém, pokud by šlo opravdu o gramové kousky bolidu, něco vůbec nalézt.
Prostě potápěče na Ondřejově nevlastní a při dohledání spoléhají na pomoc a nadšení čtenářů a amatérských hledačů.
Kilogramový kus, který se měl snést na sídliště Máj, ani druhý, menší na Zavadilce zatím nikdo nenašel, takže závěr zůstává otevřený. Dokud někdo opravdu z bahna Blanského rybníka bolid nevyšťourá.
Když jsem další den obdržel druhou, podobně jasně negativní odpověď emailem z hvězdárny na Kleti od pana Tichého, nezbylo mi než naplnit předpověď Helči "... vykecáš" a pozvat dobrodruhy k Blanskému rybníku na nebeský lov. Možná se přece jen zadaří a něco najdou...
O dva dny později... Stopy po kruzích jsou čerstvě zasněženy.
...
Všem čtenářům Šlápot přeji
příjemné prožití vánočních svátků
a bohatého Ježíška.
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
26. prosince 2017 07:42
Rony říká
Sníh rychle roztáĺ, jak se ostatně dalo v Českobudějovické kotlině čekat, a tak průzkumu okolí Blanského rybníka, s tisíci jezírek a propadlin PP Řídká blana, nic nebrání. Přidat si můžete i Olešnický vrch s kótou 500 m n. m., nebo v lese dohledat valy vojenského ležení z potyček mezi prušáky, francouzi a rakušany z r. 1742 (viz Bitva u Zahájí 1742).Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Přechod Pirinu: část II., žulová
- Motýlí čas
- Krkonošské návraty lll.
- Za pratury a zubry evropskými ke Křišťanovu
- Seveřani jsou nám možná blízcí I
- Výlet na Mouřenec
- České Švýcarsko v barvách podzimu l.
- Hrad Hohenwerfen, 40 km od Salzburku
- S krosnou do slovenských hor / l. Slovenský ráj
- Jarní sběr tisícovek Šumavy
Jaký typ výletů preferujete?
1227 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
828 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
585 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2640 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Půltucet (prosinec 2019) - příběh fotografie
- Orlické hory pěšky i na kole ll. a NP Stolové hory (PL)
- Výlet na Moravu a do Slezska I.
- Podruhé na kole aneb kam nás tentokrát dovedou cesty po okolí Strakonicka
- Od hradu k hradu pošumavím
- Rozhledny na Berounsku
- Národní park Podyjí lV. - Vranovská přehrada
- Za kameny a skálami Novohradských hor (I.)
- Vyhlídky Jizerských hor l. - Ještěd, Jizera, Smrk
- Kolem řeky Berounky
23. prosince 2017 19:40
Blanka říká
Jejda, to je zajímavé a já mám cíl svého toulání na vánoční dny upřesněn. Třeba se mi Blanský rybník vyjeví ještě v jiné kráse. Těch jezírek na Blanech k prozkoumávání je prý víc než 1000, jak píše paní Wikipedia a třeba............ale jestli o nějaký nezakopnu, potápět se nebudu.
Blanka