Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 17. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Národní park Podyjí lll. - Vinice Šobes a vyhlídky na Dyji

Národní park Podyjí lll. - Vinice Šobes a vyhlídky na Dyji

Třetí den věnujeme jihovýchodní části NP Podyjí. Péší trasu přes Sealsfieldův kámen naši turisté zvládnou bez potíží a zbyde jim dost času i důkladně prozkoumat Znojmo. Moje cyklotrasa povede mezi vinice k Šatovu, abych se od nich pokorně znovu vrátil do hlubokých lesů národního parku.
Pokračovat ve čtení...

Lesy kolem Vráže do kaňonu Otavy

Lesy kolem Vráže do kaňonu Otavy

Výhodou naší malé republiky je, že spoustu přírodních krás máme doslova za humny. Jižní Čechy nejsou výjimkou. Rozmanitost krajiny zde přímo vyzývá k jejich prozkoumání, a když se k tomu vydaří i počasí, každá chvilka v ní strávená stává se balzámem na duši. 
Velmi atraktivní je okolí velkých řek Vltavy a Otavy, které za miliony let vytvořily hluboké kaňony. Projdeme se  lesy kolem Vráže, jejíž perlou je nádherný zámek,  a prudkými stráněmi nad Otavou doputujeme tajemnými zákoutími až k jejímu soutoku s Lomnicí.
Pokračovat ve čtení...

Cyklotoulky Železnorudskem a Hartmanickem

Cyklotoulky Železnorudskem a Hartmanickem

Trasy věrohodně mapující krajinu Šumavu v okolí Železné Rudy, Hartmanic i Kašperských hor, plnou kopců, hřebenů, pramenů a potoků, vyhlídek a v neposlední řadě i tajemství. Pojedeme po dobrých cestách i terénem, z údolí řek a potoků budeme stoupat do výšin až pod vrcholky hor
Pokračovat ve čtení...

České Švýcarsko v barvách podzimu l.

České Švýcarsko v barvách podzimu l.

Krásy Zadní země, jak České Švýcarsko poeticky pojmenoval skvělý vypravěč zážitků Miroslav Nevrlý, nejlépe vyniknou v barvách podzimu. Pestrost krajiny vytváří až téměř kýčovité obrazy tolik lahodící tuláckému oku. V této době potkáte i mnoho fotografů, čekajících na "dobré světlo".
Pokračovat ve čtení...

Zápisky z cest   II. (Matterhorn...)

Zápisky z cest II. (Matterhorn...)

Tyto poznámky zaznamenávají zážitky z turistických podniků proměnlivé skupinky lidí za období od roku 1988 do současnosti. Pokud budou pro někoho inspirací, je to jen dobře. Pokud ne, nechť poslouží jako oživění pamětí těch, kteří se jich zúčastnili. (Mirek – autor)
Pokračovat ve čtení...

Věnec, výstup na halštatské hradiště u Lčovic a trek ze Zálezel do Vlachova Březí

Věnec, výstup na halštatské hradiště u Lčovic a trek ze Zálezel do Vlachova Březí

Hradiště Věnec se nalézá na stejnojmenném vrcholu, který je dominantou krajiny nad údolím Volyňky. Je významnou pravěkou památkou a vzniklo v 7. století př.n.l. Ještě v 1. století před naším letopočtem bylo využíváno keltskými Bóji. Jeho kamenné valy obklopují vrchol v délce 1,5km. Jednalo o opevněné mocenské centrum vyššího řádu, které ovládalo větší území. Náš výstup ze Lčovic sice poněkud zkrátila hrozící bouře, ale to podstatné z hradiště jsme přece jen viděli.
Začátkem září jsme si udělali do okolí další výlet, a to ze Zálezel do Vlachova Březí a znovu obešli mohutný Věnec, ale také Mařský vrch se sousední Bělčí (927 m).
Pokračovat ve čtení...

Středohoří - do třetice všeho dobrého I.

Středohoří - do třetice všeho dobrého I.

Také říjnové počasí přeje tulákům. Znovu jedeme na sever do oblasti Českého středohoří, tentokrát až k Ústí nad Labem. První trek před námi z mlhy postupně odhalí hrad Střekov, Vysoký Ostrý, Široký vrch, Trpasličí kameny a vrch Kukla.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (březen 2023) - příběh fotografie

Půltucet (březen 2023) - příběh fotografie

Motto: "Existuje směr, ale neexistuje žádný cíl.“ (Carl Rogers)
Pokračovat ve čtení...

Na Kbíl :)

Na Kbíl :)

Zima se venku pomalu vzdává svého vládnutí a začíná se polehoučku oteplovat. Brzy přijde totiž jaro :) a s ním období jistě krásných chvil. Již včera, poslední únorový den, jsem vyrazil na nečekanou procházku na rozhlednu Kbíl...
Pokračovat ve čtení...

Beskydy a Valašsko I.

Beskydy a Valašsko I.

Beskydské vrcholy budou cílem, který v prosluněném září zpestří naše toulání se horami. Čertův Mlýn, Kněhyně a Smrk doplní další tisícovky tak, abychom jich vysbírali co nejvíc. Dostaneme se na známá i opuštěná místa a budeme se kochat dalekými výhledy.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.