Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 18. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Půltucet (červen 2024) - příběh fotografie

Půltucet (červen 2024) - příběh fotografie

Motto: „Nespouštěj své oči z hvězd a své nohy ze země.“ (Theodore)
Pokračovat ve čtení...

Fotka roku 2019

Fotka roku 2019

Množství hlasujících premiérového zařazení deseti vybraných fotek, které mne oslovily v roce 2018, zavazuje, a proto znovu vybírám TOP 10. Opět to bude subjektivní autorský pell-mell.
Pokračovat ve čtení...

TOP 12: zastavení v čase (rok 2015)

TOP 12: zastavení v čase (rok 2015)

Původně jsem do letošního TOPu napsal pohádkový příběh. Byl inspirovaný životem, jak už to tak u pohádek bývá. Pohádky ale končí vždycky dobře a té mojí šťastný konec chyběl. Nejen proto jsem ji nakonec smazal. Nechtěl jsem princezně ubližovat.
Zůstalo 12 fotografií v pochmurném tónu. K nim jsem přidal 12 svých básní, podobně laděných. Každý rok prostě není posvícení a někdy si člověk hrábne na samé dno. Jde o to, aby se od něho odrazil, dříve než utone.
Také vzpomínám na poslední vzkaz od své dávné první lásky, který mi kdysi poslala a on mi hluboko utkvěl v paměti:
"Žádný člověk nemá právo chtít od života všechno..."

Pokračovat ve čtení...

Táborskem - podzimní toulky nad Lužnicí

Táborskem - podzimní toulky nad Lužnicí

Venku mrzne až praští a my se jedeme ohřát do táborského středověkého podzemí, kde je stálá teplota kolem 10°C. Přidáme k tomu Husitské muzeum a toulky centrem Tábora ukončíme příjemným chuťovým zážitkem v středověké restauraci. Odpoledne se projdeme okolím Stádleckého řetězového mostu a Lužnice u bechyňského mostu Duha.
Pokračovat ve čtení...

Na Kbíl :)

Na Kbíl :)

Zima se venku pomalu vzdává svého vládnutí a začíná se polehoučku oteplovat. Brzy přijde totiž jaro :) a s ním období jistě krásných chvil. Již včera, poslední únorový den, jsem vyrazil na nečekanou procházku na rozhlednu Kbíl...
Pokračovat ve čtení...

Do mlžných výšin na Jezerní horu a Plesnou

Do mlžných výšin na Jezerní horu a Plesnou

Inverze znamená nepříjemně lezavé počasí, kdy slunce pod pokličku husté mlhy jediným paprskem nepronikne. Nebo také slunné teplé počasí, které si můžete užívat vrchovatou měrou na horách a mléčnou kaši pod sebou vnímat jako pomalu se vlnící klidné moře.
Touha spatřit toto moře nás vyžene z pohodlí domova k nejvyšším vrcholkům Šumavy, a přestože nám ty pravé inverzní dny unikly, obě túry z Alžbětína za trochu námahy stály. Ve dvou dnech jsme uskutečnili atraktivní výstupy k Jezerní hoře a Plesné, vysoké vrcholy zdvihající se po obou stranách Železnorudského průsmyku, 
Pokračovat ve čtení...

Beskydy a Valašsko II.

Beskydy a Valašsko II.

Beskydské vrcholy necháme za sebou a další dva dny se budeme toulat podhůřím. Čekají nás Veřovické vrchy s dominantním Velkým Javorníkem a masív Ondřejníku. Jako bonbónek si před odjezdem přidáme návštěvu Štramberské Trúby.
Pokračovat ve čtení...

Člověk člověku vlkem

Člověk člověku vlkem

Přišla mi škoda, abych vynechal některé cestovatelské či sportovní zážitky, které mě v letech 2016 - 2018 obohatily a svým způsobem dovedly na kraj svých vnitřních i fyzických sil. Jelikož někdy nebývá mnoho času a taky fotografického materiálu, který by dal dohromady delší články, rozhodl jsem se udělat určitou změnu. Snad to potěší a trošku pootevře hranici mého já i těch kolem nás.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (duben 2026) - příběh fotografie

Půltucet (duben 2026) - příběh fotografie

Motto: „Protože všichni sdílíme tuto malou planetu Zemi, musíme se naučit žít v harmonii a míru mezi sebou a s přírodou. To není jen sen, ale nutnost.“ Dalajláma
Pokračovat ve čtení...

Hamr na Jezeře lll. Oybin a Brniště

Hamr na Jezeře lll. Oybin a Brniště

Saský Kurort Oybin nám nabídne na zlatém podnosu neobvyklý zážitek v podobě barevných pískovcových věží a hudbou okořeněné prohlídce hradu Oybin. Je to jako třešnička na dortu v krásné krajině plné podivuhodných útvarů, jež vznikaly v pravěkých mořích. Poslední den jedeme do nedalekého Brniště. Pěšáci uskuteční výstup na Tlustec, bikeři vyrazí po cyklomagistrále Ploučnice k Ralsku a České Lípě.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.