Kategorie Rozhledny 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Putování za Santinim ll.

Putování za Santinim ll.

Pohár druhého dne naplníme zážitky až po okraj. Relikviář sv. Maura v Bečově nad Teplou vystřívá výstup na, dle mnohých, nejhezčí rozhlednu u nás. Pak projedeme tajemným Slavkovským lesem k zámku Kynžvart, abychom nedělní vandrování zakončili stylově u mariánskolázeňské Zpívající fontány Metallicou.
Pokračovat ve čtení...

Do hor s vlčí smečkou

Do hor s vlčí smečkou

Krásných fotek je plný internet. Potěší na duši, vždyť příroda naší planety je opravdu úžasná. Stejně osvěžující jsou i fotky zvířat, které v ní s námi přežívají. Často spíš nezávisle a mimo nás. Těm divokým jsme jejich životní prostor velmi omezili. Vzali jsme jim místa, kde po tisíce let žila. Měli bychom omezit populační lidskou explozi, která svět pohlcuje a více se dívat kolem sebe. Nezničme krásu naší modré planety, je jedinečná.
Pokračovat ve čtení...

Český les - Tachovsko l.

Český les - Tachovsko l.

První letošní akci jsme museli pro nepřízeň počasí o pár týdnů odložit. Nakonec jsme změnili i lokalitu, neboť hygienická opatření proti kulhavce a slintavce se dotkla Malých Karpat, kam jsme měli původně namířeno. Když web mapy.cz začal ukazovat zákaz vstupu k soutoku Moravy a Dyje, bylo rozhodnuto. Pojedeme na Tachovsko, do kraje kde lišky dávají dobrou noc. Vyrážíme v brzkém nedělním ránu, protože jsem naplánoval první den i trochu kultury. Poté se přesuneme do Lesné v Českém lese.
Pokračovat ve čtení...

Barevné toulky Kokořínskem ll.

Barevné toulky Kokořínskem ll.

Třetí den se rozhodnu pro pěší trasu roklemi a odpoledne mám čas i na projížďku k soutoku Vltavy a Labe. Čtvrtý den jedeme k Vlhošti a k Ronovu, kde zakončíme prodloužený víkend.
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory ll. - Vitiška

Krušné hory ll. - Vitiška

Druhý den se musíme potýkat s následky přechodu fronty, a byť se zdá, že ani nepršelo, Krušné hory přikryla bílá duchna. Náznak podzimu nás nezastrašil, vyjeli jsme na hřebeny hor do Vitišky. Popis pěší trasy opět zaznamenal Václav.
Pokračovat ve čtení...

Vzhůru za medvědy na Kremnické vrchy a Poľanu ll.

Vzhůru za medvědy na Kremnické vrchy a Poľanu ll.

Další tři dny budeme poznávat méně známé slovenské pohoří. Poľanu vytvořil bývalý stratovulkán a dodnes zůstala skutečnou divočinou, chráněnou nejen CHKO, ale mnohde i nepřístupným terénem skalnatých zbytků kaldery sopky. Ta svojí mohutností dosahovala rozměrů Etny či Vesuvu. Ve skrytu lesů zde žijí vlci, rysi a medvědi.
Pokračovat ve čtení...

Český les - pohraničím na Havran

Český les - pohraničím na Havran

Tachovsko je turistickým ruchem nepolíbené. Přitom jde o krásnou oblast, kde se hluboké hvozdy střídají se svěže zelenými loukami, kterými si razí cestu stříbrné nitky svěžích potůčků. Pohraničí po 2. světové válce potkalo vysídlení německých obyvatel a uzavření za nepřístupnou Železnou oponu. Studená válka zde po sobě zanechala stopy, co nelze přehlédnout. 
Potkávali jsme se s nimi neustále a mnohdy byli ohromení rychlostí, s jakou si příroda bere zpět lidmi kdysi kultivovanou a upravenou krajinu. Šli jsme zvolna, našlapovali tiše, abychom spatřili, co jiným zůstane skryto, a prožívali jistou míru objevitelství.
Pokračovat ve čtení...

Za kameny a skálami Novohradských hor (II.)

Za kameny a skálami Novohradských hor (II.)

Hojná Voda je malá víska ležící přímo pod Kraví horou. Ta spolu se sousední Kuní horou a Vysokou tvoří dominantu východní části Novohradských hor. Tyto tři vrcholy mají jedno společné, a to mohutné skály a skalní bloky na svých vrcholech.
Zlatavé listí buků naladilo krajinu do zářivých barev a byla radost putovat lesy okolo Hojné Vody. Nová naučná stezka Prales Hojná Voda a kamenné ochozy Vysoké se tak staly cílem druhého dne našeho putování podzimní přírodou. Krátká zastávka u poutního kostela v Dobré Vodě pak jeho završením.
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory l. - Dycky Most!

Krušné hory l. - Dycky Most!

Pětidenní výlet na sever Čech má být Václavovo derniérou. Upřímně řečeno, jen málokdo by si s jeho problémy s kyčlí byť jen připustil možnost, že bude několik dnů zdolávat dlouhé kilometry v horách a dobývat další a další vrcholy. Spolu s věrným šerpou Romanem to dávali, zatímco já se s Jirkou projížděl Krušnohořím pohodlně na e-biku. Ani naše kilometry ale nebyly zadarmo.
Pokračovat ve čtení...

Helfenburk a hřeben Mlaky

Helfenburk a hřeben Mlaky

Hrad Helfenburk, skrytý v hlouby lesů, je častým cílem výletníků. Jeho dvě zpřístupněné věže nabízí skvělé výhledy k Šumavě a dohlédnout lze i k Novohradským horám, Brdům a dalším vrchům a hřebenům jižních Čech. 
Stejně jako Helfenburk přitahuje pozornost i skalnatý hřeben polesí Mlaka, kdy zde můžete pohodlnou stezkou obejít vrch Duškovec. Variant se díky mnoha lesním cestám nabízí hned několik.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Jaký typ výletů preferujete?

46%Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

31%Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

23%Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 3033 čtenářů Archiv anket

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.