Kategorie Rozhledny 10. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Šumavské tisícovky ve VVP Boletice

Šumavské tisícovky ve VVP Boletice

Želnavská vrchovina je turisty nejméně prozkoumanou oblastí Šumavy. Je to proto, že většinu jejího území po "odsunu" německy hovořících obyvatel zabralo vojsko a přetvořilo ve vojenský výcvikový prostor Boletice. I díky tomu je zde dnes jedno z míst ptačích oblastí Natura 2000.
Uvolnění části tohoto velkého prostoru k němuž má brzy dojít, a který v poslední době ani nebyl vojensky celý využíván, povede k možnosti proniknout do míst, kde vládu měla desetiletí jen příroda.
Pojďme tedy již nyní na malý průzkum zvláštní krajiny a vystoupejme spolu na vrcholy Mechového vrchu, Křemenné, Špičáku a Knížecího stolce. Na vrcholy výrazně převyšující magickou kótu 1 000m.
Pokračovat ve čtení...

Léčivé prameny Slavkovského lesa

Léčivé prameny Slavkovského lesa

Jsou místa, která musíte pro sebe objevit, ač jsou světově známá. Nestačí spatřit jen nablýskaná a na odiv vyskládaná pozlátka, ale dobré je vidět i to, co zdola probublává. V Mariánských Lázních obrazně i fakticky. Slavkovský les a především celé okolí Mariánských Lázní je plné minerálních pramenů, zurčících potůčků a skrytých studánek. Historie tohoto území je dlouhá a neblaze poznamenaná poválečným odsunem. Ačkoli se ne vše podařilo zachránit, krajina přesto působí osvěžujícím dojmem, podobně jako ochutnávka zdejších minerálních vod a podzemních pramenů.
Pokračovat ve čtení...

Poledník - mrazivé trápení

Poledník - mrazivé trápení

Nepříjemné zvuky skřípejícího, přemrzlého sněhu nevěstí nic dobrého. Arktický vzduch dává vzpomenout na loňské marné dobývání rozhledny na šumavském Poledníku, kdy nás vichřice se sněhovou vánicí odehnala z její těsné blízkosti.
Tentokrát se však z blankytného nebe nic na naše hlavy nesype a absolutní bezvětří jen podtrhuje pohádkově krásný den, ve kterém se zdá cesta z Modravy kolem Roklanského potoka idylkou. Jen nebýt toho krutého mrazu...
Pokračovat ve čtení...

NS Semenec k soutoku Vltavy s Lužnicí

NS Semenec k soutoku Vltavy s Lužnicí

Okolí Týna nad Vltavou má turistům co nabídnout. Hluboké lesy a kopcovitý terén okolo řek Vltavy i Lužnice může nalákal i vás. Nová naučná stezka Semenec míří ze stejnojmenné rozhledny k stanici Pomoc přírodě, kde můžete navštívit přírodovědné muzeum i naučné arboretum a botanickou zahradu, paleontologickou a geologickou expozici.
Nedaleko je i snadno přístupný soutok Vltavy s Lužnicí
Pokračovat ve čtení...

Inverze z Libína

Inverze z Libína

Co dělat, když se jednoho podzimního rána probudíte do nevlídně šedého dne a z rádia oznamují inverzi s teplotami, které na horách vystoupají nad 20°C? 
Ani chvilku jsem neváhal a díky tomu si mohl užít posledních ještě hřejivých paprsků slunce, které se líně povalovalo nad hřebeny Šumavy, zatímco v údolích kypěly husté mlhy jako kaše v hrnci z pohádky Hrnečku vař!
Atraktivní pohledy z rozhledny na Libínu jsem zvěčnil na mnoha barevně vděčných fotkách.
Pokračovat ve čtení...

Jelení říje v Boubínské oboře

Jelení říje v Boubínské oboře

Babí léto je letošní rok nezvykle dlouhé a teplé, a tak naše výprava(24.-25.9.) za řvoucími jeleny na Boubín, mohla snadno skončit neúspěchem. Chladná, mlžná rána je naštěstí stačila nabudit a tak jsme pozdě odpoledne a hlavně v noci měli možnost vychutnat si jelení říji dosytosti.
Pokračovat ve čtení...

Vzhůru za medvědy na Kremnické vrchy a Poľanu l.

Vzhůru za medvědy na Kremnické vrchy a Poľanu l.

V samém srdci Slovenska leží hodnotné horstva Kremnických vrchů a Poľany, kam vedou naše kroky. Dokonce zde mají hned dva středy Evropy, byť již z tohoto faktu je jasné, že ty jsou poněkud variabilní. V Kremnických vrších si v chládku lesů užíváme první dny letošního parného léta.
Pokračovat ve čtení...

Oslava padesátin s výstupem na Vysoký Kamýk

Oslava padesátin s výstupem na Vysoký Kamýk

Pro věčné poutníky, kteří strávili značnou část svého mládí s báglem na zádech a mnoho nocí pod hvězdnatým nebem, je i oslava padesátin příležitostí potýrat své věkem zdevastované tělo a protáhnout staré kosti. Proto jsem se nijak nedivil, když jsem od svým starých kámošů dostal pozvání k dobrému obědu ve Všetči, ovšem po mnohakilometrovém pochodu drsnou jihočeskou přírodou.
Odpoledne pak korunoval výstup na rozhlednu Vysoký Kamýk s výtečnými rozhledy po okolí.

Pokračovat ve čtení...

Nejen Rychlebské hory Il.

Nejen Rychlebské hory Il.

Přechod studené fronty s deštěm nedostal vízum k překročení moravských hranic a tak jsme se mohli bez obav pustit do dalších dobrodružství. Penzion Paprsek leží na pomezí hned tří pohoří a my jsme se následující dny postupně prošli po všech. Po lehčím výletu Polskem k Borůvkové hoře jsme zdolali hřeben Králického Sněžníku, s výstupem na mlhou zahalený vrchol, a poslední den si užívali trek kolem skalní věže Pasáku a svahů Hrubého Jeseníku.
Pokračovat ve čtení...

Blízká setkání - l. údolí Ostružné a Sedlo

Blízká setkání - l. údolí Ostružné a Sedlo

Hory jsou i o setkávání. Někdy jsou to setkání náhodná, jindy plánovaná. Přináší s sebou sdílené zážitky a občas také nová přátelství. Na jedno takové plánované setkání jsem se vypravil do penzionu Pod Sedlem v Albrechticích. Přestože jsme toho i díky dešti po probouzející se šumavské přírodě moc neprochodili, všichni účastníci zájezdu byli spokojeni.
Po pátečním "seznamovacím večírku" jsme si v sobotu prošli široké údolí Ostružné z Keplů k Javorné a večer se rozhlédli z vrcholu Sedla.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.