Kategorie Rozhledny 4. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Český ráj - IV. Prachovské skály, Jičín

Český ráj - IV. Prachovské skály, Jičín

Nejnavštěvovanější ze skalních měst bude to Prachovské. Jistě k tomu přispěla nejen jeho krása, ale i dobrá dostupnost. Naše šlápoty dnes mohou být otisknuty do zasněžených tras mezi skalkami, neboť hrozí sněhové přeháňky. Čekají nás Prachovské skály, Jičín, čedičový vrch Zebín a nechvalně známé Valdice.
Pokračovat ve čtení...

Beskydy lll. - přes tři státy a Ropice

Beskydy lll. - přes tři státy a Ropice

Předposlední den, slunnou neděli, si jedeme projet pomezí tří států, Česka, Polska a Slovenska. Krajina Beskyd nezná hranic, přesto jisté rozdíly při naší cyklotrase zaznamenáme. Poslední den pak absolvujeme překvapivě nejtěžší trasu k vrcholu Ostré hory a dále pod hřebenem Ropice k Javorovému.
Pokračovat ve čtení...

Silvestrovský Libín - rozjímání nad světem a životem vůbec

Silvestrovský Libín - rozjímání nad světem a životem vůbec

Libín, Na Skalce, Rohanovský vrch
Po několikaleté pauze jsme se vrátili k tradici silvestrovských výšlapů a vydali se k šumavskému Libínu. A protože jsou v dohledu tohoto známého vrcholu další tisícovky, trasu jsme tomu přizpůsobili. Ačkoli šlo o nenáročný trek, po vánočních hodech nám bohatě stačil. 
Pohledy ze skály Rohanovského vrchu a především z libínské rozhledny, v době, kdy už se slunce sklánělo k západu, nás naladily na dlouhou a hlučnou silvestrovskou noc.
Pokračovat ve čtení...

Český les - Tachovsko l.

Český les - Tachovsko l.

První letošní akci jsme museli pro nepřízeň počasí o pár týdnů odložit. Nakonec jsme změnili i lokalitu, neboť hygienická opatření proti kulhavce a slintavce se dotkla Malých Karpat, kam jsme měli původně namířeno. Když web mapy.cz začal ukazovat zákaz vstupu k soutoku Moravy a Dyje, bylo rozhodnuto. Pojedeme na Tachovsko, do kraje kde lišky dávají dobrou noc. Vyrážíme v brzkém nedělním ránu, protože jsem naplánoval první den i trochu kultury. Poté se přesuneme do Lesné v Českém lese.
Pokračovat ve čtení...

Krajem Christiana Battaglia

Krajem Christiana Battaglia

Velmi pestrou krajinu, která se skládá z mozaiky luk, kopců a lesíků, si projedeme po stopách českého amatérského cyklisty, jenž v sedle kola urazil kolem 935 000 km. Cyklisty, který nikdy nic nevyhrál, přesto byla po něm pojmenována šumavská silniční cyklotrasa č. 33 a na jeho počest se každoročně v srpnu pořádá v Záboří u Blatné Tour de Battaglia. Letos uplynulo 32 let od nečekaného skonu Christiana Battaglia v sedle jeho závodního kola u kopce Tisovíku nad Strakonicemi. O jeho úsilí v sedle závodky napsal krásnou povídku Baroni v sedlech Ota Pavel. Obec Záboří vydala krátkou brožurku, kde se můžete dočíst mnoho zajímavostí o Christianovi i jeho sestře Blance.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy XV.

Jihočeské cyklotrasy XV.

Jubilejní patnácté pokračování v němž se na kolech projedeme znovu Jihočeským krajem. Jeho pestrou krajinou s mnoha přírodními krásami a historickými stavbami.
Pokračovat ve čtení...

Krkonošské návraty ll.

Krkonošské návraty ll.

Pokračujeme v dobývání krkonošskych tisícovek a užíváme si volnosti v krásných horách, které jestě začátkem července nejsou tolik přeplněné. Po Peci se na den přesuneme do Špindlerova Mlýna.
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory l. - Dycky Most!

Krušné hory l. - Dycky Most!

Pětidenní výlet na sever Čech má být Václavovo derniérou. Upřímně řečeno, jen málokdo by si s jeho problémy s kyčlí byť jen připustil možnost, že bude několik dnů zdolávat dlouhé kilometry v horách a dobývat další a další vrcholy. Spolu s věrným šerpou Romanem to dávali, zatímco já se s Jirkou projížděl Krušnohořím pohodlně na e-biku. Ani naše kilometry ale nebyly zadarmo.
Pokračovat ve čtení...

Výlet na Moravu a do Slezska I.

Výlet na Moravu a do Slezska I.

Již dvakrát (v květnu 2007 a v červnu 2012) jsem měl tu možnost vypravit se společně s dalšími žáky na pětidenní výlet na Moravu, ale i do Slezska, kde jsme měli zažít adrenalin v soutěži Bludiště. Už ne jen z dívání se na obrazovky, ale pohlédnout na to z hlediska aktivního účastníka.
Pokračovat ve čtení...

Přes Soumarské rašeliniště na Stožeckou kapli a trek kolem vrchu Pomezný

Přes Soumarské rašeliniště na Stožeckou kapli a trek kolem vrchu Pomezný

Začít den, kdy padají teplotní rekordy, pochodem přes plochu rozpálené rašeliny jistě není ten nejlepší nápad. V případě nové naučné stezky Soumarské rašeliniště jsme ale museli udělat výjimku. Z rozhledny jsme si tak předem prohlédli Stožeckou horu, která za svým vrcholem skrývá krásnou Stožeckou kapli.
Další den pak zbyl na průzkum nové turistické značky z Kunžvartského sedla k německé hranici a na nahlédnutí do horní části údolí říčky Řasnice.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Jaký typ výletů preferujete?

45%Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

31%Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

24%Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 3359 čtenářů Archiv anket

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.