Kategorie Šumava 18. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Výstup na Bärenstein a projížďka kolem Lipna

Výstup na Bärenstein a projížďka kolem Lipna

Výlet na odvrácenou stranu Lipna nás zavede na skalní vyhlídku tisícovky Bärensteinu. Hezky tvarované skály zde připomínají podobné útvary Medvědí stezky a vrcholu Perníku. Odpoledne se mezi mraky hrozícími deštěm vydáme na elektrokolech k Nové Peci a k horám Želnavské vrchoviny.
Pokračovat ve čtení...

Český Krumlov a Červený Dvůr

Český Krumlov a Červený Dvůr

Český Krumlov netřeba dlouho představovat. Historické centrum, meandry Vltavy i areál hradu a zámku přitahují turisty, mezi které jsme se zařadili i my. A aby toho nebylo málo, přidali jsme si naučnou stezku v zámeckém parku Červeného Dvora.
Pokračovat ve čtení...

Železnorudskem na elektrokolech l. Gsenget, Velký Javor a Pancíř

Železnorudskem na elektrokolech l. Gsenget, Velký Javor a Pancíř

Železná Ruda je dobrým místem pro blížší poznávání bavorské strany Šumavy. Vezeme tři elektrokola a tak jsme museli nejprve vyřešit logistiku trasy. Těšíme se, že budeme projíždět nádherným Bavorským lesem, ale dostaneme se i na podobně krásnou českou stranu hor.
Pokračovat ve čtení...

Železnorudskem na elektrokolech ll. Trinkwassertalsperre Frauenau, Falkenstein, Modrava

Železnorudskem na elektrokolech ll. Trinkwassertalsperre Frauenau, Falkenstein, Modrava

I další dva dny nás naše elektrokola zavedou do krásných míst Bavorského lesa k Falkensteinu. Nejprve jedeme k přehradě pitné vody Frauenau, další den pak k vrcholu Falkensteinu a na Zlatý stoleček. Ten poslední si ponecháme pro klidnou projížďku známými místy u Křemelné, Vydry a Roklanského potoka.
Pokračovat ve čtení...

Já viděl divoké koně

Já viděl divoké koně

Dvě krátké projížďky úpatím Kleti a Libínu se vydařily, přestože divoké koně se nám v té druhé spatřit nepodařilo a já si místo toho nabral do not vodu z Blanice. Jízdy probouzející se přírodou jsou vždy něčím krásné a zvláštní.
Pokračovat ve čtení...

Kolem Kleti

Kolem Kleti

Jaro je pro cyklistiku ideální. Slunce již hezky hřeje a příroda se probouzí ze zimního spánku. Záplavu bílých květů stromů a keřů brzy vystřídá jas zelených barev. Je příjemné projíždět se bučinami, které se brzy změní k nepoznání. Na romantiku Blanského lesa jen tak snadno nezapomenete.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.