Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Azory, krásné místo na Zemi l.

vydáno 22. září 2026 – napsal Rony – žádný komentář

V polovině srpna odlétám na Azorské ostrovy. Těším se na trochu jinou krajinu, něž tu, kterou znám z různých koutů Evropy. Stále se píše, že jde o turisty opomíjený klenot Atlantiku, jenž leží na průsečíku euroasijské, africké a severoamerické tektonické desky, jedno z nejzelenějších míst na světě. Ostrovy jsou považovány za průkopníky v udržitelném cestovním ruchu s atraktivní outdoorovou kulturou.

1. den: Přílet na ostrov Saõ Miguel a prohlídka města Ponta Delgado

mapa Ponta Delgado

Série zájezdů vrcholí ne zrovna levným zájezdem na Azorské ostrovy. S příplatkem za pokoj 1/1 jde o částku kolem 75 000 Kč. Osmidenní program je plně v rukách průvodce CK Bubo a CK Sen. Prostě se necháme vést a spíš než tvůrci budeme jen konzumenti událostí. Portugalský vliv je na ostrovech znát. Návěstí zájezdu CK Sen láká na zájezd těmito slovy:

"Navštívíme až 3 ostrovy Navigátorů, kde je zastavěných méně než 5 % země a všude vládne fantastická příroda. Přezdívané i Havajské ostrovy Evropy mají nejteplejší zimy Evropy, nejvíce velryb a skvělé víno. Součástí zájezdu je i nejkrásnější město Azorských ostrovů na vzdáleném ostrově Faial. Vrcholem zájezdu je výstup na nejvyšší vrch Středoatlantského hřbetu, který je součástí nejdelšího pohoří světa. Zájezd pro turisty ale i cestovatele – labužníky."

Po příletu se hned jedeme ubytovat na hotel VIP Executive Azores, který nabízí vše, co si lze přát. Protože jsem si musel doplatit na poslední chvíli navíc 10 500 Kč za samostatný pokoj, budu mít pohodlí a klid. Pro nás je důležitá blízkost centra 80 000 města. A také Atlantiku, který mám možnost vidět poprvé v životě. Jsme sice geograficky stále v Evropě, ale poloha souostroví ukazuje něco jiného.

Devět sopečných ostrovů a řada malých ostrůvků náleží k oblasti Makaronésie v severním Atlantském oceánu, přibližně 1 500 km od Lisabonu a 3 900 km od východního pobřeží Severní Ameriky. Ostrovy mají velký dopravní význam, jelikož leží na námořní trase z Evropy do Ameriky. Ostrovy vznikly vulkanickou a seismickou činností během období neogenu. Krajina je díky tomu pestrá a zajímavá. Jsou součástí Středoatlantského hřbetu a nacházejí se nad třemi tektonickými deskami - Severoamerickou, Euroasijskou a Africkou. Od počátku osídlení ostrovů v 15. století bylo zaznemenáno 28 sopečných erupcí. Poslední významná sopečná erupce, sopka Capelinhos, nastala u pobřeží ostrova Faial v roce 1957.

K večeru jdeme do centra města poznávat cizí kraje a mravy. Od průvodce Martina máme ve WatsAppu několik tipů, kde se dobře najíst. Zaujme nás především chrám Igrej Matriz de São Sebastião z 16. století, postavený po moru s podporou královské rodiny. Manuelinské portály a barokními detaily jsou výsledkem přestaveb v průběhu staletí. V chrám se konají náboženské obřady, jako je zavedení úcty k Růženci otcem Antoniem Vieirou. Fotogenická je také brána na Concalo Velho Cabral. Všude v restauracích je ale plno, když už si najdeme volné místo, jsme zanedlouho vykázáni ven, protože nemají uklizený stůl. Čekat se nám nechce a tak jdeme k nábřeží. Procházíme podél přístaviště k restauraci San Pedro. Nevzhledná budova skrývá hezký interiér restaurace, jen je nám, když jsme usazeni k stolu, velká zima. Klimatizace nad námi jede naplno, stěžuji si na to a beru na sebe lrtní bundu. Dávám si steak z tuňáka, se zeleninovou oblohou je toho velká hromada. Mám problém všechno sníst. Večer zajdeme do prodejny, kde kupuju víno, které na terase pokoje před spaním ochutnáváme.

Odlétáme...

Berounka.

Jezero Medard u Sokolova.

...

Azorské ostrovy jsou zakryté mraky ...

Ostrov Saõ Miguel.

Ponte Delgado

Procházíme si hlavní město Azor, kterým je Ponte Delgada...

Tržiště, kupuji nějaké ovoce na večerní párty.

...

Igrej Matriz de São Sebastião v Ponta Delgada je historický chrám s počátky v 16. století.

...

Saõ Sebastiaõ.

V přístavu.

...

...

Hotel VIP Executive Azores, kde jsme ubytováni orvní dva dny.

Na terase pokoje popijeme dobré portugalské vínko a zakousneme nějaké to ovoce z tržiště.

2. den: Okruh Havají Evropy - ostrovem São Miguel

mapa park Terra Nostra

Po snídani s velkým výběrem všelijakých pochutin máme sraz u recepce. Čeká nás dokonale připravený program a zkušený řidič Mário, který nás bude ostrovem Saõ Miguel provázet i další dny. Martin zde dělá průvodce již od začátku léta a tak i on je dokonale připravený. Zatímco se přesouváme ostrovem z jednoho zajímavého místa na druhé, slyšíme z reproduktorů příval jeho slov. Slovenština je milá řeč, které všichni dobře rozumíme. Zatímco moje sestra loni na stejném zájezdu letěly s kamarádkou z letiště v Praze sami, ostatní z Vídně, protože byli všichni ze Slovenska. My jsme naopak všichni z České republiky. Tedy s výjimkou dvojice, jež přilétne pozdě večer s mezipřistáním v Lisabonu právě z Vídně.

Velmi hezky a podrobně napsaný itinerář jednotlivých dnů CK Sen a CK Bubo poslouží k základní orientaci, kde všude jsme cestovali. Já se proto omezím jen na své dojmy, které budou cestu jen stroze doplňovat.

"São Miguel je nádherný ostrov a Vy se často přistihnete, jak stojíte v němém úžasu a díváte se na tu krásu. Připravte se na propracovaný okruh. I tento okruh je realizován na vyšší úrovni, aktivity se neopakují a soustředíme se na unikátnosti, které jinde nenajdete. Míříme na nejznámější místa sopečné aktivity, známe cestičky, kde jsou ty nejkrásnější květiny ostrova a nejkrásnější vyhlídky. Transfer křížem přes celý ostrov k druhému největšímu městu ostrova k Ribeira Grande, k černé surfařské pláži Santa Barbara, kde se černá barva písku doplňuje bílou pěnou vysokých vln což je dobrý motiv pro úžasné fotografie. Miradouro de Santa Iria patří mezi jednu ze tří (uvidíme všechny) nejkrásnějších vyhlídek ostrova, jsme vysoko nad útesy s výhledem do nekonečna.

Následně se vydáme k 40 hektarovým čajovým plantážím, které produkují každoročně 40 tun čaje, aniž by použily jakékoli pesticidy. Gorreana byla založena v roce 1883 a pohled na svahy plné čajových keřů Vás rázem přenesou do exotiky. Ľuboš Fellner prošel desítky čajových plantáží po celém světě, ale pouze zde viděl sytě zelené čajové stromky směřovat až k modrému oceánu. Věříme, že budete stejně nadšeni. Prohlédneme si celou výrobu čaje, ochutnáme černý i zelený čaj přímo z plantáže a delikátní handmade koláčky bogangas s příměsí místního čaje. Následně vyrážíme k přírodnímu parku Parque Natural da Ribeira dos Caldeirões, který je znám největším množstvím vodopádů. Zde zrealizujeme krátkou procházku k těm nejznámějším vodopádům Azorských ostrovů.

Stoupáme do hor a najednou se všechno změní. Odbočka na stezku na Miradouro do Pica do Ferro a výhled na jezero Lagoa das Furnas, které je podle nás tím nejkrásnějším na ostrově. Všude jsou hortenzie a dolů zelené jezero v obkroužení zelených hor. Právě takové „tajné“ zastávky jsou to, co činí prohlídku Sao Miguel unikátní. Pokračujeme do Furnas, který má na ostrově pozici jako na Slovensku Štrbské pleso, ale v Azorském sopečném pojetí. Dračí město, předpeklí, centrum vulkanických geotermálních aktivit, se sopkou Furnas, která je nejmladší sopkou ostrova Sao Miguel. Termální prameny Caldeiras das Furnas a ochutnávka léčivé vody jednoho z pramenů. K obědu si můžete dát třeba cozido, jídlo, které Vám dnes uvařila sopka. Hrnec různého masa (směs vepřového, hovězího, kuřecího a klobásky) a hodně zeleniny zakopou brzy ráno do vulkanické půdy a po 5 až 7 hodinách pomalého vaření servírují. Koupání uprostřed vždy zelené botanické zahrady v termálech Terra Nostra s teplotou, která se pohybuje od 35 do 40 stupňů, podle toho, jak blízko si sednete ke vřídlu.

Venkovem plným hortenzií a krav míříme do Vila Franca do Campo na jižním břehu ostrova, které bylo před 500 lety hlavním městem. Míříme do přístavu, odkud během letní sezóny vyrážejí lodičky na ostrůvek tvaru podkovy, který je považován za ráj. Na první pohled je evidentní, že ostrůvek je podmořským kráterem, který se vynořil nad hladinu a ztuhl. Ten tvar je neuvěřitelný. Jedná se o nejnavštěvovanější pláž Azorských ostrovů. My v přístavu ochutnáme domácí koláčky queijadas do morgadu, které se pečou jen v tomto městečku. Budou vám chutnat více či méně než pasteis de nata?

Vila Franca nás překvapí i nejscéničtějším kostelíkem Azorů s výhledem do nekonečna. Jedná se o starou poustevnu v horách, Ermidu de Nosse Senhora da Pazu a o jeden ze tří nejkrásnějších výhledů na ostrově – obrovský zážitek, velké překvapení, které přidáváme navíc. Z bývalého hlavního města směřujeme do toho nynějšího.

Hlavní město Ponta Delgada je malé a my jeho prohlídku spojíme s rozlučkovou večeří. Příjemnou pěší procházkou po Avenida Infante Dom Henrique zamíříme k Porta de Cidade, která je vstupem do města. Jedná se o rozzářenou troj obloukovou vstupní bránu postavenou v roce 1783. Troj braní zkrášluje náměstí Praça Gonçalo Velho Cabral vykládané bíločernými mozaikami. Nejkrásnější stavbou centra je farní kostel svatého Sebastiána, typická portugalská architektura, ale postavená z černých bazaltových kamenů a se zajímavými detaily soch na průčelí a celkově se spoustou detailů hodných vysvětlení. Dovnitř vstupujete pěkným vápencovým portálem v typickém portugalském Manuelinském stylu a uvnitř budete obdivovat překrásné azulejo – bílo-modré ručně malované dlaždice. Většina překrásně vyřezávané sakristie je ze dřeva jacaranda dovezeného z Brazílie. Sedneme si do jedné z kaváren a vychutnáme pohledy na absolutní střed města z toho nejcentrálnějšího místa nebo skočíme na ulici, kterou večer zavřou a je z ní krásná pěší zóna se stoly uprostřed jízdního pruhu. S nabitým dnem plných ulovených zážitků se rozloučíme portugalskou specialitou bacalhau (treska) nebo hovězím steakem?"[/I]

Po ránu jedeme s Martinem a Máriem k pobřeží. Spatříme vylidněnou písečnou pláž Santa Barbara. Černé sopečné kameny rozmanitých tvarů jsou pro pobřeží typické, poté shlédneme další hezký kousek Atlantikem omývanéjo ostrova plného barev rozmanitých květů. Zastavíme se v čajové plantáži na ochutnávce a vyslechneme si Martinovo výklad. Uvnitř budovy je nejen prodejna, ale i plno starých, funkčních strojů. Jako by se zde zastavil čas. Kupuji si dvě balení sypaného čaje a jedeme dál. Zatímco venku panuje parno, menší autobus je vždy brzy dobře vychlazený.

Celkem je nás 17, tedy pohodový počet, kdy se brzy každý s každým seznámí. Tedy pokud o to stojí, což neplatí pro všechny. Rozumím si se sympatickou rodinkou z Prahy a také partičkou dvou manželských párů, s jimiž se budeme často vídat a bavit. Všechny pak stmeluje Martin, kterého pozice průvodce viditelně baví. Ví toho mnoho a jeho dlouhé monology mi občas jdou jedním uchem dovnitř a druhým zase ven. To ale asi nebudu sám, leckomu často unikne i to, kdy máme odjezd k další štaci.

Po krátké zastávce v malém parku a další s výhledem na kráterové jezero Furnas,

Zlatým hřebem se stává velký botanický park Terra Nistra, po němž se můžeme více než hodinu sami courat. Po vstupu zkoušíme termální bazén s velmi teplou, žlutě minerály zabarvenou vodou, která má být léčivá. Že jsme v subtropické krajině vnímáme velmi jasně. Procházíme se mezi různými palmami, bambusy, barevnými květy a zvláštními stromy. Vysoká vlhkost vzduchu, teplo a působivý stín pralesa vykouzlí dokonalou atmosféru exotiky, kterou jsme zde čekali.

Poté nás čeká oběd. Směs masa, klobás, zeleniny a sladkých brambor se nazývá cozido a peče se v nádobě vložené do horké vulkanické země. Dostáváme před sebe hromadu jídla. Já ochutnávám od všeho kousek, ale nehodlám se přejíst. Na nezvyklou azorskou stravu si musím zvykat.

Sopečnou krajinu a silný pach síry vnímáme na jiném místě, kde voda vře a peklo otevřelo své brány. Naštěstí se na všechno to běsnění jen díváme z pohodlného chodníčku. Večer jdeme společně do restaurace s výhledem na kotviště menších lodí. Znovu a naposledy si dávám tuňáka a znovu mám problém velkou porci sníst. Po večeři se jdeme projít po nábřeží a ještě zamíříme k ananasovým skleníkům, kde si s holkama dávám drink. Zítra ráno nás čeká přelet na další ostrov. Nechci nést do letadla zbytek vína a tak ho dopíjíme.

Písečných pláží jako je Santa Barbara na Azorských ostrovech moc není...

...

...

...

...

...

Květům kalokvětu se často říká africká lilie.

Hortenzie mnoha barev i druhů nás doprovází na každém kroku.

...

U čajové plantáže projdeme provozem s historickými stroji, ochutnáme a zakoupíme azorský čaj...

...

Průvodce Milan.

...

...

Přírodní park Parque Natural da Ribeira dos Caldeirões je známý největším množstvím vodopádů...

...

...

Vodopád v přírodním parku.

...

V botanické zahradě s termály Cosa Nostra...

Viktorie královská.

...

...

...

...

...

...

Procházíme botanická zahradou.

Bromélie, pravděpodobně z rodu Neoregelia (často nazývané kačenka), s jasně červenými listy a drobnými fialovobílými květy vyrůstajícími z vodní nádržky.

Zářivě červené a žluté klasovité květenství (listeny) rostliny z rodu vrízea (Vriesea), která patří do čeledi broméliovitých. [1] (https://cs.wikipedia.org/wiki/Vr%C3%ADzea)Základní péče o vrízeuSvětlo: Vyžaduje světlé místo, ale chraňte ji před přímým sluncem.Zálivka: Do středové růžové růžice nalévejte vlažnou, měkkou vodu; půdu udržujte mírně vlhkou.

...

...

...

...

...

3. den: Nejkrásnější město Azorských ostrovů - ostrov Faial

mapa ostrov Faial- Capelinhos

Z malého letiště, na kterém jsme předevčírem přistáli, zase odlétáme. Přelet je to jen krátký, asi hodinu se vznášíme nad Atlantikem nad nízkými mraky, mezi kterými jen na okamžik poodhalí svoji tvář nejvyšší hora souostroví Pico 2 351 m n. m. My ovšem přistáváme na sousedním ostrovu Faial, který podrobně prozkoumáme. Zatímco v Ponte Delgado jste netušili, jestli se díváte na domorodce či další výletníky, zde se nám má dostat více autentického venkovského prostředí.

"Přelet přes nedozírný Atlantik a přistání na neznámém ostrově Faial. Ostrov, na kterém jste přistáli, pokud jste putovaly mezi Evropou a Amerikou. Zastavovali se zde jezuité (z jejich řad je i papež František) na svých dobrodružných cestách po světě, ale kotvil tu i mořeplavec James Cook. Dokonce i první letadlo, které v roce 1919 letělo přes Atlantik přistálo na Faialu. A teď jsme tady my, na úžasném ostrově, kde bylo minimum Čechů. Vyrážíme na prohlídku města Horta, která je jedním ze 3 hlavních míst Azor, hlavní město legislativy s parlamentem Azorských ostrovů. Byla založena v roce 1468 a kdyby Vás najednou ve městě vysadili a neřekli, kde jste, tipovali byste Côte d'Azure. Horta je však hezčí než Saint-Tropez či Cannes, o dost hezčí. Město Horta je úplně jiné než všechno, co na Azorách uvidíte. Projdeme si kosmopolitní, krásné město, které americký spisovatel Mark Twain popsal jako překrásně uložené město – amfiteátr rozložený kolem přístavu a nejkrásnější městečko jaké si jen umíte představit. Pastelové domy a obrovské katedrály ve strmém údolí nad jedním z nejlepších přístavů Atlantiku. I dnes slouží Horta jako zastávka pro jachtaře, kteří Atlantik křižují. A když se jim to podaří, tak se každý zastaví v Peter 's cafe sport baru. Pověra říká, že jachtař musí tu, či v přístavu zanechat nějaký svůj znak či namalovat jméno své lodi. Prohlédneme si malby v přístavu a v námořnické "putice" s více než 100letou tradicí, si pro štěstí svůj námořnický gin tonic dáme i my. 30minutová plavba trajektem na ostrov Pico. Velmi kvalitní loď a doslova vyhlídková plavba kde často kolem skáčou delfíni. Jako kdybychom byli v jiné zemi, ostrov je opět zcela jiný. Ostrov tří nej: nejvyšší sopky, největšího množství velryb a nejlepšího vína. Už při přistávání vidíme, jak z mraků trčí sopka, která je 2x vyšší než jakákoli jiná hora Azor a jednoznačně dominuje ostrovu. Přejezd na západ ostrova do největšího města Madalena, dokoupení zásob na zítřejší akční den, ubytování v nejlepším hotelu."

Krátkou zastávku máme u pobřeží, kde vlny Atlantiku naráží na kamenný val vyvřelin. Jedeme k nejzápadnějšímu místu ostrova Faial, které vzniklo po roce 1957. Sopka Capelinhos je součástí většího sopečného komplexu Capelo, který zahrnuje 20 kuželů scoria a lávových polí. Sopky a sopečná činnost Azorské ostrovy vytvořily. Jsme na území, které by se dalo přirovnat k Marsu či Měsíci. Vyprahlý povrch jen sem tam oživuje strohá zeleň. Je to nová země, kam život teprve vstupuje. V podzemním muzeu se můžeme dozvědět, jak poloostrov postupně vznikal. Maják nad ním přečkal, ale své domy ve vsi tehdy museli lidé opustit.

Stoupám svahem kaldery k vyhlídce. Jdu pomalu a přitom fotím. Skalní výběžek obsadila kolonie racků a jejich křik se mísí s mořským příbojem, který se valí rozbitým pobřežím. Postupně se měnící letecké pohledy mne stále zastavují a trvá snad půl hodiny, než dorazím nahoru. Pár turistů pokračuje ještě dál, já se ale už musím obrátit k autobusu. Sestoupím do údolí plného štěrku, prachu a kamenů. Pak si jdu koupit Coca colu do muzea, protože slunce mne nemilosrdně vysušilo. Řeci o tom, že na Azorech buď mrholí nebo prší se zatím nepotvrzují. Cítím únavu, ale i uspokojení. Tohle krásné místo si budu navždy pamatovat.

Ještě jedno zajímavé a krásné místo nás dnes čeká. Vyjíždíme vzhůru, až na okraj sopky Faial. Cestu lemují doslova záplavy hortenzií. Modrá barva vládne i pěšině lemující okraje sopky. Hluboko pod námi čerstvá zeleň skrývá mokřady a jezírka. Chtělo by se sestoupit dolů, kam vede úzká stezka, ale na podobné výstřelky není tenhle zájezd stavěný. Volnost pohybu chybí, nebo spíš čas na delší výlet. Vše se stihnout prostě nedá. Jedeme do Horty, přístavu, v kterém musí zakotvit každá loď, jež pluje přes oceán. A každý mořeplavec se nutně musí zastavit v krčmě kousek od přístavu, kde by měl zanechat odznak či jméno lodi. Uvnitř baru nás čeká chaos v podobě spousty vlajek, jmen a všeho, co souvisí s plavbou po moři. A také vyhlášený a dobrý gin s tonikem.

Z ostrova Faial odplouváme pozdě večer. Plavba trajektem na sousední ostrov Pico, trvá je pár desítek minut. Ubytováni jsme znovu v moderním hotelu Madalena, hned naproti přístavu.

Na pobřeží...

Sopka Pico na stejnojmenném ostrově.

Zastávka u koupaliště...

...

...

...

...

...

Poloostrov Capelinhos...

Maják na ostrově Capelinhos.

...

V muzeu vulkanologie...

...

...

...

...

...

Vulkano dos Capelinhos...

Poloostrov vytvořila podmořská sopka v letech 1957-1959...

...

...

...

...

...

...

...

U kráteru sopky Faial...

...

...

Sere Cidades...

Zelené a Modré jezero (Lagoa Verde, Lagoa Azul)...

Igreja de São Nicolau se nachází v údolí Sete Cidades na São Miguel. Byla postavena v roce 1857 na příkaz plukovníka Nicolaua de Amarala a jeho manželky, jako splnění slibu. Vyznačuje se novogotickým stylem a odlehlou polohou, přístupnou alejí kryptomérií a araukárií. Původně součást statku, kostel byl v roce 1969 darován lidu a stal se důležitým náboženským a společenským centrem regionu. (Mapy.com)

Sopečné vývěry...

...

...

..

Zde v pytlích vaří kukuřici.

...

U ananasové plantáže v Ponta Delgado...

...

...

Masivní samičí šištice rostliny z rodu cykas.

Sukulentní rostlina by měla být agáve liščí ocas.

...

Květy a specifické ostnité, zelené tobolky (semenné lousky) rostliny z rodu dosna.

Kráter sopky Faial ...

...

..

...

...

Kolem sopky vede stezka.

Nad Hortou...

...

...

V Hortě.

...

Malby v přístavu...

...

...

...

...

Peter Café Sport se nachází v historickém centru Horta na ostrově Faial a je ikonou azorské kultury, proslulou mezi jachtaři z celého světa. Založen v roce 1888 jako obchod s řemeslnými výrobky, vyvinul se v nezbytné setkávací místo pro ty, kteří překračují Atlantik, a je považován za jeden z nejlepších barů na světě. "Peter" je známý svou pohostinností, gin tonic a muzeem, které oslavuje jeho historii plnou námořnických příběhů a poct od osobností, jako byl papež Jan Pavel II. a španělští králové.

...

...

Odplouváme na ostrov Pico...

.

...