Šlápoty.cz – vydejte se po našich stopách

Okružní jízda Jihočeským krajem

vydáno 25. října 2026 – napsal Rony – žádný komentář

Většina jihočeských cyklotras má jednu nepopiratelnou výhodu. Byť jedete po vedlejších cestách, je provoz na nich slabý, takže se necítíte ohroženi. Navíc je zde mnoho lesů, jimiž vedou krásné cyklostezky. Kopce jsou tak akorát, aby vás moc nezbavily, ale poskytly mnoho pěkných výhledů do krajiny. Přírodu najdete stále svěží a neporušenou tlakem velkých měst.

Od Ktiše Netolickem na Zbudovská blata

mapa Stopař

Tento velký okruh by pro mnoho zdatných cyklistů nebyl problém projet naráz. Já si ho rozdělil na dvě části. Začátek i konec zvolím u pláže Ktišského rybníku a nejprve mne čeká cesta šumavskými hvozdy. Stoupání nad Ktiš vystřídá průjezd po lesní cestě pod Mackovo vrchem. Jsem v kopcích a šumavské přírodě.. Panorama s kužely vrcholů Plešný a Chlum zůstává daleko za mými zády, když jedu k Záhoří a vydávám se po červené turistické značce k Mičovicím. Pod trasou se v hlubokém údolí Melhutky skrývá zajímavá osada Jámy, s velkými domy původních německých obyvatel. Za údolím se táhne dlouhý hřeben Klenovce a Zeleného vrchu. Cestu znám, kvůli výhledům dnes nezastavuju. Přece jen ten pravý barevný podzim ještě nenastal, deště, byť nepříliš vydatné, jeho nástup přibrzdily. Vždyť je teprve první říjnový den. Příkemnou cestou, která vede pod vrcholem Stráže, uháním na Hradce a zvolna sjíždím z hor. Objevují se louky s pastvinami a stády koní. Malebnost krajiny Netolicka s mnoha rybníky, lesy a loukami si užívám rád a často. Nezažene ji ani Peklo, kopeček nad Petrovým Dvorem.

Za Netolicemi naberu směr k Olšovicím. Lehce zvlněnou krajinou mířím na Hlavatce a Sedlec. Tady začínají Zbudovské blata, která projíždím přes Plástovice a Pašice až k ptačímu parku a přírodní rezervaci chránící mokřiny U Vomáčků. Podmáčená půda v rákosinách letos mimořádně vyschla, Zlivský rybník je od léta zcela vypuštěný a vodní ptactvo si muselo dočasně najít jiný domov. Jsem doma, ve Zlivi stopnu záznam Stopaře, abych ho druhý den znovu uvedl do chodu.

...

...

...

...

...

Přes Budějovice do Blanského lesa kolem Vltavy

. . .

Druhá polovina téměř sto kilometrové trasy míří k jihu. Míjím Dvůr Vondrov, Zoo Hluboká se zámkem Ohrada, a mířím k Vltavě. Cyklostezka kolem řeky je dopoledne vylidněná, jede se mi dobře. Krátkou zastávku v budějovickém obchodu Cykloextra dělám jen kvůli konzultaci, protože se mi na displeji začal objevovat neodbytný nápis "servis nutný". Na jaře zakoupené elektrokolo už má něco najeto a tak se ozývá. Problém nepřipojení mobilu k aplikaci elektrokola už od srpna ignorují.

Čeká mne pohodlný průjezd krajským městem kolem Vltavy do Boršova. Nová cyklotrasa je příjemná, v Boršově od řeky vystoupám do prvních kopců Blanského lesa na Vrábče a Holubov. Louky a pole vystřídá les, než stoupání od Křemžského potoka na Krasetín a výš k dolní stanici lanovky na Kleť (1 087 m n. m.) poskytne nové rozhledy. Kdo by chtěl spatřit víc a nebojí se, může na vrchol hory vyjet retro jednosedačkovou lanovkou z roku 1961. Odměnou mu může být alpské panorama a desítky šumavských vrcholů.

Cyklotrasa dál stoupá masívem Kleti a já stále víc trápím své tělo, když nedobité baterii zbývá posledních 20% energie. Potím se a stromy v bučinách kolem cesty pomalu přestávám vnímat. Jsem překvapený, jak dlouho musím dřít, abych se dostal Javorovou cestou pod Růžový vrch. Tady mám napůl vyhráno. Jsem téměř 900 m vysoko a další část trasy bude víceméně již jen klesat. Překonávám známé sedlo Rohy spojující Chvalšiny s Brlohem a jedu dál hřebenem Blanského lesa pod Albertov a Bulový. Zde mě nadlouho sevře šero bukového lesa. Objedu vrchol Bulového, kousek vystoupám, abych sjel do Březovíku. Ktišský rybník, cíl cesty, mám nadohled.

Kostel Vrábče.

...

...

..

...

...