Kategorie Jižní Čechy 23. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Barvy divočiny – Gabreta

Barvy divočiny – Gabreta

:-* Gabrétský les je keltské označení pásu hor a pralesa na sever od Dunaje a kdysi se tak za dávných časů nazývala Šumava. Původně se v tomto hraničním česko – bavorském pralese prakticky vůbec nevyskytovaly jehličnaté stromy, naopak dominovaly stromy listnaté a zejména převládaly javory. Název Gabreta je pravděpodobně odvozen od nejčastěji se vyskytujícího stromu pralesa – javoru. Jiné prameny uvádí, že název vznikl z keltského slova gabro – kozorožec, tedy Pohoří kozorožců.
Pokračovat ve čtení...

Kostely, kaple, kapličky a jak je to vlastně s Vánocemi?

Kostely, kaple, kapličky a jak je to vlastně s Vánocemi?

Slovo Vánoce pochází ze staroněmeckého wāhnachten (dnes Weihnachten), složeného z wīha- (světit) a Nacht (noc). Machkův slovník uvádí staroněmecký tvar wínnahten a soudí, že k převzetí muselo dojít ještě v předcyrilometodějské době. Pfeiferův slovník odvozuje německé weihen od staroindického vinákti, třídit, oddělovat. Jiné vysvětlení, které však nemá oporu v dokladech a je tedy "lidovou" etymologií, je z výrazu dvé noce, který označoval období, kdy noc trvala jako dvě.
Pokračovat ve čtení...

Sněžná, aneb tam, kde lišky dávají dobrou noc ...

Sněžná, aneb tam, kde lišky dávají dobrou noc ...

Poetický název zaniklé obce Sněžná jsem si vybral pro název tohoto článku záměrně. Symbolicky nás vítá v tichém kraji lesů a luk, kde lišky opravdu dávají dobrou noc. Nachází se v Želnavské hornatině, na náhorní plošině rozvodí Vltavy a Blanice, mezi vrcholy Křemenné a Doupné hory. Jako širé okolí patří do CHKO Šumava. Některé horské louky zde slouží jako pastviny a otevírají se z nich daleké výhledy na Knížecí stolec, Chlum, Libín, Zbytiny a Křišťanov. Od Doupné hory bývají za dobrého počasí vidět i Alpy.
Pokračovat ve čtení...

Zápisky z cest   IV. (Vysoké Tatry...)

Zápisky z cest IV. (Vysoké Tatry...)

Tyto poznámky zaznamenávají zážitky z turistických podniků proměnlivé skupinky lidí za období od roku 1988 do současnosti. Pokud budou pro někoho inspirací, je to jen dobře. Pokud ne, nechť poslouží jako oživění pamětí těch, kteří se jich zúčastnili. (Mirek – autor)
Pokračovat ve čtení...

CHKO Blanský les

CHKO Blanský les

Procházet se spadaným listím krásných a rozlehlých bučin na hřebenech vrchů, nebo v údolích řek a potoků brodit listnaté lužní lesy. Rozhlédnout se po kraji z nejstarší kamenné rozhledny na Kleti, podívat se do vesmíru z hvězdárny a svést se historickou jednosedačkovou lanovkou. Navštívit Keltské opidum, Dívčí Kámen, či hradní zbytky a nedostavěný klášter na Kuklově. Obdivovat selská stavení nejen ve známých Holašovicích, ale i v dalších vesnicích pod horskými hřebeny. Prohlédnout si muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu v rodných Chvalšinách stavitele Rosenauera. To vše a další zajímavosti lze nalézt v chráněné krajinné oblasti Blanský les.
Pokračovat ve čtení...

Zápisky z cest   III. (Hochschwab – úplné zatmění slunce...)

Zápisky z cest III. (Hochschwab – úplné zatmění slunce...)

Tyto poznámky zaznamenávají zážitky z turistických podniků proměnlivé skupinky lidí za období od roku 1988 do současnosti. Pokud budou pro někoho inspirací, je to jen dobře. Pokud ne, nechť poslouží jako oživění pamětí těch, kteří se jich zúčastnili. (Mirek – autor)
Pokračovat ve čtení...

Zlato Píseckých hor

Zlato Píseckých hor

Je to taková malá Šumava v samém středu jižních Čech. Pokud ji navštívíte ve správnou dobu, odmění se vám bohatě zlatem. Pestrost krajiny je neskutečná a dělá z těchto hor velmi příjemný cíl putování. Tím cílem může být Malý a Velký Mehelník, chata Živec, anebo Jarník se svojí vzdušnou rozhlednou.
Pokračovat ve čtení...

Blatná

Blatná

Ačkoli občas venku vítr sviští a teploty se chýlí k bodu mrazu, pokuste se vyrazit ještě třeba už naposledy před zimou někam na kole. Co třeba na Blatensko?
Pokračovat ve čtení...

Za energií na Boží kameny

Za energií na Boží kameny

Nastalo 22. září a tím ukončilo léto svoji nadvládu… přišel podzim. Kratší dni, častější přeháňky, větší chladno a příchod stálejších depresí. Chce to nějaké dobití energii, a tak tu mám pro Vás jeden tip…
Pokračovat ve čtení...

Švecburg aneb středověk neskončil...

Švecburg aneb středověk neskončil...

Nejstarší hrad v Čechách a na Moravě určitě navštívily davy lidí, z velké části cizinců. Ale co ten nejmladší? Zvlášť, když zatím není zakreslen na mapách a neví o něm ani mnoho lidí z okolí...
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.