Kategorie Jižní Čechy 2. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Jihočeské cyklotrasy XVll.

Jihočeské cyklotrasy XVll.

Snažím se cyklotrasy zde uvedené neopakovat nebo variovat, pokud projíždím stejnou krajinu. Vzhledem k narůstajícímu počtu popsaných tras jsem Jihočeský kraj zmapoval již důkladně. Další série šesti tras z roku 2025 snad nebude nudit.
Pokračovat ve čtení...

Treky u Lužnice - skalní tunel a Židova strouha

Treky u Lužnice - skalní tunel a Židova strouha

Řeka Lužnice nás poslední roky docela zaměstnává. Jistě proto, že jde o typicky jihočeskou řeku, která protéká krajinou Novohradských hor, Třeboňska, Táborska, aby u Týna předala své vody Vltavě. Po dvakrát jsme se v březnu dostali do její blízkosti.
Pokračovat ve čtení...

Stožecká kaple a NS Soumarské rašeliniště

Stožecká kaple a NS Soumarské rašeliniště

Vlastně jsem měl být někde úplně jinde, ale když člověk dělá chyby, musí se naučit improvizovat. Takže moje zjištění na parkovišti u šumavské Dobré, že nemám dobitou baterii elektrokola, znamenalo možnost hledat náhradní program.
Pokračovat ve čtení...

Do Svobodných hor

Do Svobodných hor

Okruh této cyklotrasy nás zavedl do Svobodných hor, jak se nazývá lidově Chelčická vrchovina. Svobodná hora (640 m n. m.) je pak nejvyšším vrcholem. Dobré cesty vedou křížem krážem pestrou krajinou s lesy, ovocnými sady a mnoha možnostmi dalekých výhledů k Šumavě i do nitra jihočeského kraje.
Pokračovat ve čtení...

Čundrem na poslední tisícovky Šumavy ll. - Kapradinec jižní vrchol

Čundrem na poslední tisícovky Šumavy ll. - Kapradinec jižní vrchol

Sobotní ráno nám přiletělo vstříc a my můžeme pokračovat v pohodovém tempu kolem Schwarzenberského kanálu k Jelení. Přesouváme se do části Šumavy, jež se zove Želnavská hornatina. V ní se nachází všechny zbylé tisícovky. Kapradinec jižní vrchol bude prvním z nich.
Pokračovat ve čtení...

Od Písku a Strakonic přes kopečky do Zlivi

Od Písku a Strakonic přes kopečky do Zlivi

Tyto cyklotrasy mají jedno společné. Obě vedou do mého domova z různých míst a různými cestami. Jedná vede přes Písecké hory nad Hněvkovickou přehradu, druhá Netonickou vrchovinou na Zbudovská blata.
Pokračovat ve čtení...

Vycházka po hranici - Pohoří na Šumavě

Vycházka po hranici - Pohoří na Šumavě

Novohradské hory nás zvou na přednášku historika Jana Ciglbauera zaměřenou na bývalou finanční stráž, ale i na dobu poválečnou. Její název Novohradsko a tajné služby v kostce sděluje to podstatné, my však uslyšíme a uvidíme při asi čtyřhodinové procházce krásnou a lidmi málo dotčenou krajinou mnohem více
Pokračovat ve čtení...

Za skřivánčím zpěvem na tajemný Tisovník

Za skřivánčím zpěvem na tajemný Tisovník

Příchod jara oznamují jeho první poslové - skřivánci. Z nebeských výšin se na louky v okolí rozlehlého Tisovníku snáší jejich ostrý zpěv se známým a příjemným motivem. Ani lehký únorový vánek nedokáže zchladit pomalu se ze zimního spánku probouzející krajinu, přestože ve stínu lesa je po mrazivém ránu stále jinovatka.
Tisovník skrývá i jedno tajemství, které je nadále dobře utajeno. A kde že vlastně je ten Tisovník?
Pokračovat ve čtení...

Z Čakovce k zřícenině kostela sv. Víta

Z Čakovce k zřícenině kostela sv. Víta

Zvlněná a proměnlivá krajina pod Blanským lesem poskytuje mnoho možností kam se vydat. Trasa našeho okruhu směřuje do lesů nad Čakovec a poté k rybniční soustavě v údolí Dehtářského potoka. Místo očekávaného slunného dne nám mlhy přichystaly nevšední zážitky.
Pokračovat ve čtení...

Netonická vrchovina, neznámý název ve známé krajině.

Netonická vrchovina, neznámý název ve známé krajině.

Původně jsem chtěl do názvu dát Svobodné Hory a až po zadání hesla do Googlu jsem zjistil svůj omyl. Existují Vodňanské, Bavorovské a Libějovické Svobodné Hory, ale vždy jde pouze o vesničky ukryté v kopcích nad řekou Blanicí. Název Svobodná hora (640m) ovšem náleží nejvyššímu vrcholu Netonické vrchoviny, podcelku Bavorovské vrchoviny, která zase náleží do Šumavského podhůří. Nejsem si vůbec jistý, jestli tento název znají alespoň místní, mně zůstal dlouho utajený.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.