Kategorie Jižní Čechy 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Z Borovan k Malši a Vltavě

Z Borovan k Malši a Vltavě

Cyklotrasy kolem řek jsou zábavné. Nejinak tomu je i pokud si vyberete jízdu kolem Malše a Vltavy. Především kaňonovité údolí Malše je i docela náročné.
Pokračovat ve čtení...

Do Svobodných hor

Do Svobodných hor

Okruh této cyklotrasy nás zavedl do Svobodných hor, jak se nazývá lidově Chelčická vrchovina. Svobodná hora (640 m n. m.) je pak nejvyšším vrcholem. Dobré cesty vedou křížem krážem pestrou krajinou s lesy, ovocnými sady a mnoha možnostmi dalekých výhledů k Šumavě i do nitra jihočeského kraje.
Pokračovat ve čtení...

Z Čakovce k zřícenině kostela sv. Víta

Z Čakovce k zřícenině kostela sv. Víta

Zvlněná a proměnlivá krajina pod Blanským lesem poskytuje mnoho možností kam se vydat. Trasa našeho okruhu směřuje do lesů nad Čakovec a poté k rybniční soustavě v údolí Dehtářského potoka. Místo očekávaného slunného dne nám mlhy přichystaly nevšední zážitky.
Pokračovat ve čtení...

Na vrcholy mezi Luzným a Roklanem

Na vrcholy mezi Luzným a Roklanem

Tři z poslední pětice zbyvajících hlavních tisícovek celé České republiky neodolaly soustředěnému ataku Václava H., který je již jen kousek před splněním svého mnohaletého sběratelského úsilí. K ruce měl tentokrát nejen svého "věrného" šerpu Romana, ale po další době i moji maličkost. Byť jsem se dobrovolně pasoval do role pouhého pozorovatele.
Pokračovat ve čtení...

Olšina v barvách podzimu

Olšina v barvách podzimu

Šumavsky rybník Olšina, který je našim nejvýše položeným hospodářským rybníkem, přitahuje mnoho turistů díky unikátní naučné stezce. Každý druhý rok patří podzimnímu vÿlovu, kdy se pestrobarevná krajina změní. Jsem rád, že mohu čtenářům Šlápot nabídnout hezké obrázky Zdeňka a Jany, kteří je na vypuštěné Olšině ulovili. Opět se můžeme pobavit i hrátkami jejich "vlčí smečky".
Pokračovat ve čtení...

Čundrem na poslední tisícovky Šumavy l. - Špičák

Čundrem na poslední tisícovky Šumavy l. - Špičák

Kdy jsem vystoupal na svoji první tisícimetrovou horu, nepamatuji, ale jistě to byla některá z těch, které leží poblíž rodné Zlivi. Tipl bych si Kleť či Libín, atraktivní vrcholy s rozhlednami, k nimž míří i dnes rodiny s dětmi. Nyní mám před sebou několi posledních nezdolaných šumavských tisícovek a vandr, při kterém je společně s kamarády hodlám zdolat. Opět po letech balíme bágl a stávají se z nás čundráci.
Pokračovat ve čtení...

NS Za Neznašovským kohoutem

NS Za Neznašovským kohoutem

Silvestr se přiblížil na dosah, když jsme vyjeli k Týnu nad Vltavou na poslední společný výlet roku 2025. Vybral jsem krátkou trasu NS Za Neznašovským kohoutem, která mapuje mimo jiné úsek Vltavy od Kořenské přehradní nádrže po soutok Vltavy s Lužnicí.
Pokračovat ve čtení...

Rozhledna na Hradišťském vrchu

Rozhledna na Hradišťském vrchu

Lidé hornatou krajinu mezi Kaplicí a Trhových Sviny pojmenovali "Slepičí hory". K tomu jistě přispěl nejvyšší vrchol, jenž nese název Kohout. Pak už bylo snadné přiřadit nedalekému vrcholu Vysoký kámen název Slepice a ostatním kopečkům Kuřata.
Pokračovat ve čtení...

Blanským lesem na Švelhán a Kluk

Blanským lesem na Švelhán a Kluk

Blanský les má své kouzlo, když pestrost krajiny naladí smíšené lesy a bučiny do zklidňující sytě zelené barvy. Vybrali jsme tentokrát hřeben s několika vrcholy, kterým dominuje Kluk (741 m n. m.).
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy XIV.

Jihočeské cyklotrasy XIV.

Různých variant cyklotras je velké množství, snažím se vkládat nové inspirace známých míst, ale především nové trasy z míst, kde jsem sám nebyl. Jihočeský kraj má kouzlo, které se hned tak neomrzí. Výběr vkladám z tras projetých v roce 2024.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.