Kategorie Po stopách historie 4. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Naučná stezka Zámecký park Červený Dvůr

Naučná stezka Zámecký park Červený Dvůr

Člověk nikdy neví, kam ho jeho kroky zavedou a kde časem skončí. Silná závislost na přírodě, horách a lesích mě snad nedonutí trávit čas v nějaké psychiatrické léčebně. Vlastně ani netuším, jestli na tyto závislosti vůbec někde je. V Červeném Dvoře sice závislosti léčí, ovšem poněkud jiné...
Pokračovat ve čtení...

Z ptačí perspektivy I.

Z ptačí perspektivy I.

Jistě ne každý z nás má možnost podívat se na svět zhora. Dron to umožňuje a umí vytvořit velmi kvalitní a krásné fotky. V úvodním článku občasné série se porozhlédneme po jihočeských místech - Holašovicích, Kuklovu, Ktiši, Dehtáři, Litvínovicích, Bezdrevu, Zlivi a Novosedlech.
Pokračovat ve čtení...

Od hradu k hradu pošumavím

Od hradu k hradu pošumavím

Krajina plná mystiky, tajemství a překvapení na vás čeká v místech, kde se první šumavské kopečky začínají postupně měnit v hory. V zimní době bývá víc než jindy sevřena pouty nostalgie a sycena řadou vzpomínek na časy dávno minulé. Takovou jsme ji v prvních lednových dnech hledali a takovou jsme ji i našli. Ne nadarmo právě zde, nedaleko Hor Matky Boží a Velhartic, čerpal sílu a hledal inspiraci Jan Werich.
Příjemným překvapením byl rozlehlý hrad Klenová, přestože jsme se dovnitř na jeho nádvoří přes veškerou snahu nedostali.
Pokračovat ve čtení...

Český Krumlov na svatého Martina

Český Krumlov na svatého Martina

Upřímně řečeno, moc se mi nechtělo po ránu vylézat z vyhřátého pelechu, když jsem za okny spatřil jen hustou mléčnou kaši. Ale sliby se mají plnit nejen o Vánocích a snad bude mrazivý den, kdy má na bílém koni přijet do Českého Krumlova svatý Martin se svatomartinským vínem, přívětivým. Že se den protáhne až do tmy, mě ani nenapadlo.
Pokračovat ve čtení...

Pod širák do Českého krasu ll.

Pod širák do Českého krasu ll.

Již více unaveni se vydáváme na další štreku. Znovu vede překrásnou krajinou Českého krasu. K dalšímu cíli, lomům Malé a Velké Ameriky, půjdeme přes Svatý Jan pod Skalou a Solvayovy lomy.
Pokračovat ve čtení...

Seveřani jsou nám možná blízcí II

Seveřani jsou nám možná blízcí II

Nevěřil jsem, že se budu na výlet na sever Evropy nakonec tak těšit a užívat si ho naplno. Nepřijížděl jsem tam s předsudky, spíš jsem něco očekával a ne všechno se opravdu vyplnilo. A to mám na cestování rád, neustále mě překvapuje a nabíjí.
Pokračovat ve čtení...

Otočme zaprášené listy autorů 19. století aneb Ratibořice a Hronov

Otočme zaprášené listy autorů 19. století aneb Ratibořice a Hronov

Jako literární nadšenkyně jsem nemohla ve východních Čechách vynechat zvučně znějící místa Ratibořice- Babiččino údolí a Hronov. Cíl výpravy byl jasný: po stopách Boženy Němcové a Aloise Jiráska. Mise zdárně splněna!
Pokračovat ve čtení...

Za našimi krajany I

Za našimi krajany I

Poslední dvě zahraniční geografické exkurze, kterých jsem byl součástí, vedly tam, kde naši krajané z Československa dodnes ještě žijí. Výlet, který mi splnil můj velký dětský sen - dostat se do země, kam Bram Stoker situoval upířího vládce Draculu - byl nezapomenutelný.
Pokračovat ve čtení...

Pod širák do Českého krasu lll.

Pod širák do Českého krasu lll.

Zmučeni nemilosrdně ostrým sluncem, před kterým nebylo dva dny úniku, se rádi ponoříme do chladivých štol lomů Mořiny. V jejich šeru si se zatajeným dechem vyslechneme vyprávění pana Karla Fouse ze spolku Hagen Mořina.
Pokračovat ve čtení...

Ztracenou Šumavou I. Spálený a Kostelní vrch

Ztracenou Šumavou I. Spálený a Kostelní vrch

Pouť po tisícovkách v okolí Srní nás zavede na Spálený a Kostelní vrch. Znovu se podíváme k Vchynicko- Tetovskému kanálu a Hauswaldské kapli. Všechna tato místa mají svoji pohnutou historii, kterou je dobré znát. Zdejší genius loci dýchá silou tak nesmírnou, že vás z toho až zamrazí.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.