Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 7. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Železné hory a Posázaví ll.

Železné hory a Posázaví ll.

Druhý den se podíváme na kamenné zoubky Sazavě. Zaslíbenou řeku trampům a skautům přiblížil ve svých dobrodružných dětských knihách "Jestřáb" Jaroslav Foglar, který tak formoval i můj pohled na kamarádství a přírodu kolem nás. Víkendovou neděli věnujeme pro změnu Lipnici nad Sázavou, reliéfům nesvobody a já i Melechovu, vyznamnému vrcholu Posázaví.
Pokračovat ve čtení...

Beskydy ll. - Trojmezí a Kamenná chata

Beskydy ll. - Trojmezí a Kamenná chata

Třetí den vandrují pěšáci přes vysokou Gírovou k Hrčavě a Trojmezí, kam si zajedeme na elektro kolech i my. A aby toho nebylo málo, vydáme se ještě na odpolední vyjížďku ke Kamenné chatě.
Pokračovat ve čtení...

Co se skrývá v trávě ll.

Co se skrývá v trávě ll.

Ještě jednou se podíváme očima makrofotografa na svět pod našima nohama. Tentokrát budou fotky z dílny Jany, od které se nechám rád inspirovat.
Pokračovat ve čtení...

Chřiby - sépiové malby ll.

Chřiby - sépiové malby ll.

Tajemné pěšinky a staré lesní cesty nás vedou na další zajímavá a krásná místa hor, které jsou poslední výspou Karpatského oblouku. Divokost hor byla sice časem zjemněna, jejich tvar zaoblen, přesto si v mnoha částech zachovala onen zvláštní charakter Karpat, s mnoha úzkými, hlubokými dolinami a hřebeny často ozdobenými unikátními kamennými skulpturami.
Pokračovat ve čtení...

Národní park Podyjí l. - Nový Hrádek

Národní park Podyjí l. - Nový Hrádek

Národní park Podyjí je s rozlohou 63 km² našim nejmenšíím ze čtyř NP. Na rakouské straně na něj navazuje NP Thayatal. Nejvyšším bodem je pohraniční Býčí hora s nadmořskou výškou 536 m a nejnižší bod leží v údolí Gránického potoka na úrovni 207 m n.m. Hluboké údolí řeky Dyje zde tvoří kaňonovité údolí, které zůstalo lidmi nedotčené. Žije zde mnoho vzácných rostlin i živočichů
Pokračovat ve čtení...

Slavonice ll. Česká Kanada

Slavonice ll. Česká Kanada

Chladné pondělní ráno sluneční paprsky ještě nestačily vyhřát a my se již procházíme po renesanční perle, kterou bezpochyby jsou Slavonice. Navštívíme dům U Giordánů, jež je jedním z nejcennějších domů. Poté přejedeme k zámku Český Rudolec, kterému se říká "Malá Hluboká", odkud se vydáme do pestré krajiny České Kanady.
Pokračovat ve čtení...

Bloudění kolem hradu Hus

Bloudění kolem hradu Hus

Za místo mému srdci nejbližší považuji kaňon Křemelné. Dobrodružné výpravy do hlubokého údolí šumavské řeky byly pro mne vždy velkým zážitkem. I proto jsem se těšil na to, že si řádně projdu také podobně nepřístupný kaňon Blanice u hradu Hus.
Pokračovat ve čtení...

Vizovice, mezi kopci ll.

Vizovice, mezi kopci ll.

V dalších dnech mísíme turistiku s kulturou a dále si užíváme téměř letního počasí. Z Vizovických vrchů nahlédneme i do Hostýnských, někteří jedinci přidají návštěvu ZOO Lešná. V sobotu se dopoledne osvěžíme slivovicí Rudolfa Jelínka a poslední den pak minerálními vodami z luhačovických pramenů.
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory ll. - Vitiška

Krušné hory ll. - Vitiška

Druhý den se musíme potýkat s následky přechodu fronty, a byť se zdá, že ani nepršelo, Krušné hory přikryla bílá duchna. Náznak podzimu nás nezastrašil, vyjeli jsme na hřebeny hor do Vitišky. Popis pěší trasy opět zaznamenal Václav.
Pokračovat ve čtení...

Kleť - na nejvyšší vrchol Blanského lesa

Kleť - na nejvyšší vrchol Blanského lesa

Trilogii pohledů na krajinu Českokrumlovska uzavřeme po nahlédnutí do Českého Krumlova a Červeného Dvora v masívu Kletě. Tato královna Blanského lesa, tolik přitažlivá pro romantiky, výletníky i sportovce, může nabídnout mnohé. Pokud budete mít štěstí, třešinkou na pomyslném dortu se může stát pohled z rozhledny na vrcholky Alp.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.