Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 9. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Půltucet (listopad 2020) - příběh fotografie

Půltucet (listopad 2020) - příběh fotografie

Motto: „Jak dlouho trvá hodina? Možná přesně tak dlouho, aby člověk mohl poznat své chyby a omyly, napravit jejich důsledky, anebo jen poznat okamžik lítosti. Vteřiny poznání jsou snad víc než léta hloubání.“ Luděk Pachman
Pokračovat ve čtení...

Jeseň na Slovensku obrazem

Jeseň na Slovensku obrazem

Příroda Slovenska je překrásná. I proto nám kdysi tolik nevadilo, že nemůžeme přes železnou oponu do blízkých Alp. Brali jsme to jako nutné zlo a začali jezdit do hor slovenských. Tolik působivých, pestrých a divokých.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (listopad 2019) - příběh fotografie

Půltucet (listopad 2019) - příběh fotografie

Motto: "Není nám milé, co smíme. Co nesmíme, více nás láká." Ovidius
Pokračovat ve čtení...

TOP 12 : zastavení v čase (rok 2024)

TOP 12 : zastavení v čase (rok 2024)

Tucet vybraných fotek z roku 2024 doprovodí několik vět. A opět zamyšlení nad světem, v kterém žijeme. Nad dobou, již si nevybíráme a ani ji nemůžeme nijak vzlášť ovlivnit.
Pokračovat ve čtení...

Cyklotoulky Železnorudskem a Hartmanickem

Cyklotoulky Železnorudskem a Hartmanickem

Trasy věrohodně mapující krajinu Šumavu v okolí Železné Rudy, Hartmanic i Kašperských hor, plnou kopců, hřebenů, pramenů a potoků, vyhlídek a v neposlední řadě i tajemství. Pojedeme po dobrých cestách i terénem, z údolí řek a potoků budeme stoupat do výšin až pod vrcholky hor
Pokračovat ve čtení...

Kreuzspitze

Kreuzspitze

Doslova na dosah leží nejvyšší alpské vrcholy, které lákají svojí krásou a často i nedostupností. K dosažení některých z nich stačí odhodlání a dobrá fyzická kondice. Jsem rád, že synovi Lukášovi jsou hory blízké. Na jednu z nich nás zavede tento krátký článek. Moderní technika umí stále více věcí, které byly dříve nemožné. Já si na první několikadenní přechod bulharského Pirinu do své analogové zrcadlovky v roce 1985 vzal jeden barevný film na diapozitivy s 36 políčky.
Pokračovat ve čtení...

S báglem - Kuba

S báglem - Kuba

"Neuvěřitelnou trasu zvolil, nejdeme po stezce, ale prodíráme se vegetací, brodíme vodou a blátem, prosekáváme džunglí a šplháme po skalách. V tuto chvíli jsem pochopil, že moje sandály a kraťasy na tento trek nejsou zrovna nejvhodnější. Vrchol všeho přinesl neklidný býk na cestě, kterého jsem byl nucen obejít přes močál, kde jsem zapadl po kolena a pak se musel umýt v blízkém potoku. Odtud nás čeká cesta přes pole kamsi do houští, kde se objevila dlouho nepoužívaná stezka vedoucí k jeskyni..."
Pokračovat ve čtení...

Šumperk l. - Háj a Hanušovická vrchovina

Šumperk l. - Háj a Hanušovická vrchovina

Našim cílem je Nízký Jeseník a okolní pohoří, které leží tak trochu ve stínu dominantního a turistický přitažlivého Hrubého Jeseníku. Znovu se dala dohromady naše parta i s Václavem, byť ten se dlouho nevhával ukecávat. Bohužel pro něho jeho desátá návštěva Jeseníků nedopadla příliš šťastně. První den prozkoumáme blízké okolí Šumperku, jenž nás budee na pět dnů hostit.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (srpen 2021) - příběh fotografie

Půltucet (srpen 2021) - příběh fotografie

Motto: „Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určtě nikam nevede“ -radek93
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (červenec 2025) - příběh fotografie

Půltucet (červenec 2025) - příběh fotografie

Motto: "Život je čekání na to, kdy se naše sny změní ve skutečnost.“ Victor Hugo
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.