Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 9. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Národní park Podyjí ll. - Hardegg a Znojmo

Národní park Podyjí ll. - Hardegg a Znojmo

Druhý den jedeme do Čížova, odkud přejdeme hranice k hradu Hardegu. Tentokrát doplním naše pěší turisty, aby vznikl čtyřlístek. Večer si ještě projedu Znojmo a jeho zajímavou část Hradiště.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (červenec 2019) - příběh fotografie

Půltucet (červenec 2019) - příběh fotografie

Motto: "Miliony lidí touží po nesmrtelnosti a přitom nevědí, co mají dělat, když v neděli prší." S. Ertz
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (duben 2024) - příběh fotografie

Půltucet (duben 2024) - příběh fotografie

Motto: "Nemůžeš plavat k novým obzorům, dokud nebudeš mít odvahu ztratit z dohledu břehu.“ (William Faulkner)
Pokračovat ve čtení...

Za našimi krajany II

Za našimi krajany II

Minule jsme opoštěli oblast důležitého centra Transylvánie město Arad, abychom se vydali dále do nitra Karpat, ale také blíže k Dunaji, která tudy protéká. Nedivíme se, že právě tady v těchto končinách se usídlili naši krajené.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (únor 2026) - příběh fotografie

Půltucet (únor 2026) - příběh fotografie

Motto: "I ta nejžhavější náruč jednou zchladne, i to nejvěrnější srdce jednou zradí, nejsladší vzpomínka jednou zhořkne a nezbude nic, jen věčně neukojená touha a žal. Nevěřte lidem, zklame vás každý. Stulte se v náruč přírody a nechtějte nic od člověka.“ Ema Destinnová
Pokračovat ve čtení...

Vycházka po hranici - Pohoří na Šumavě

Vycházka po hranici - Pohoří na Šumavě

Novohradské hory nás zvou na přednášku historika Jana Ciglbauera zaměřenou na bývalou finanční stráž, ale i na dobu poválečnou. Její název Novohradsko a tajné služby v kostce sděluje to podstatné, my však uslyšíme a uvidíme při asi čtyřhodinové procházce krásnou a lidmi málo dotčenou krajinou mnohem více
Pokračovat ve čtení...

Hallstatt a jezera Solné komory ll.

Hallstatt a jezera Solné komory ll.

Horší počasí s mnoha přeháňkami využijeme k prohlídce Solných dolů a Hallstattu. Projdeme si také část stezky, na kterou se necháme dopravit parníkem. Další den znovu s Jirkou usedáme na elektrokola a vyrážíme vzhůru do hor k Bad Ausee.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (květen 2020) - příběh fotografie

Půltucet (květen 2020) - příběh fotografie

Motto: "Cokoliv a od kohokoliv je dobře řečeno, pokládám za své." Seneca
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (listopad 2019) - příběh fotografie

Půltucet (listopad 2019) - příběh fotografie

Motto: "Není nám milé, co smíme. Co nesmíme, více nás láká." Ovidius
Pokračovat ve čtení...

Slavonice l. Landštejn, Rakouskem kolem Dyje

Slavonice l. Landštejn, Rakouskem kolem Dyje

Barvy podzimu a Česká Kanada. Tohle opojné spojení dává neději na nevšední zážitky z čarokrásné krajiny. Ještě před příjezdem do penzionu ve Slavonicích odhalujeme tajemství hradu Landštejn. Poté se rozdělíme na dvě dvojice, první čeká trek k Grasselově stezce, druhou cyklotrasy Rakouskem k soutoku Německé a Moravské Dyje.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.