Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 5. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Půltucet (duben 2022) - příběh fotografie

Půltucet (duben 2022) - příběh fotografie

Motto: "Což není člověk pouhý květ nesený větrem a jen hory, moře, hvězdy a tato země našich bohů jsou skutečné a věčné?" (James Clavell)
Pokračovat ve čtení...

Kreuzspitze

Kreuzspitze

Doslova na dosah leží nejvyšší alpské vrcholy, které lákají svojí krásou a často i nedostupností. K dosažení některých z nich stačí odhodlání a dobrá fyzická kondice. Jsem rád, že synovi Lukášovi jsou hory blízké. Na jednu z nich nás zavede tento krátký článek. Moderní technika umí stále více věcí, které byly dříve nemožné. Já si na první několikadenní přechod bulharského Pirinu do své analogové zrcadlovky v roce 1985 vzal jeden barevný film na diapozitivy s 36 políčky.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet 2022 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Půltucet 2022 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Znovu si můžeme osvěžit příběhy několika vybraných fotek. Jsou to ty, které získaly v loňském roce nejvíce hlasů. Při rovnosti hlasů k datu zvěřejnění zařazeji v některém z měsíců více fotek.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - Fontanazzo l.

Dolomity - Fontanazzo l.

Po dvouleté pauze zaviněné hrátky s covidem znovu s CK Ciao míříme do překrásných hor. Italské Dolomity otevírají svoji náruč plnou zážitků, neskutečných pohledů a pohodových treků. Již není co si dokazovat, a tak se pojďme společně potěšit krajinou, kterou jako by si kdosi vysnil.
Pokračovat ve čtení...

Cyklotoulky Železnorudskem a Hartmanickem

Cyklotoulky Železnorudskem a Hartmanickem

Trasy věrohodně mapující krajinu Šumavu v okolí Železné Rudy, Hartmanic i Kašperských hor, plnou kopců, hřebenů, pramenů a potoků, vyhlídek a v neposlední řadě i tajemství. Pojedeme po dobrých cestách i terénem, z údolí řek a potoků budeme stoupat do výšin až pod vrcholky hor
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (červenec 2025) - příběh fotografie

Půltucet (červenec 2025) - příběh fotografie

Motto: "Život je čekání na to, kdy se naše sny změní ve skutečnost.“ Victor Hugo
Pokračovat ve čtení...

TOP 12: zastavení v čase (rok 2019)

TOP 12: zastavení v čase (rok 2019)

Čas plyne neslyšně a neúprosně neustále pouze vpřed. Za sebou nechává zážitky a vzpomínky, které nám uvíznou v paměti. Ale zase jen na čas, protože zapomnění je jeho nedílnou součástí. Je jeho symbolem.
Pokračovat ve čtení...

Šumperk l. - Háj a Hanušovická vrchovina

Šumperk l. - Háj a Hanušovická vrchovina

Našim cílem je Nízký Jeseník a okolní pohoří, které leží tak trochu ve stínu dominantního a turistický přitažlivého Hrubého Jeseníku. Znovu se dala dohromady naše parta i s Václavem, byť ten se dlouho nevhával ukecávat. Bohužel pro něho jeho desátá návštěva Jeseníků nedopadla příliš šťastně. První den prozkoumáme blízké okolí Šumperku, jenž nás budee na pět dnů hostit.
Pokračovat ve čtení...

Klatovskem za památkami a přírodními krásami

Klatovskem za památkami a přírodními krásami

Nedaleko Klatov stojí zámek Týnec a hrad se zámkem Klenová, kam se jednu májovou sobotu vydaváme. Naše velká očekávání jsou naplněna po okraj, vždyť na Klenové strávíme téměř čtyři hodiny. Pomyslnou třešničkou na dortu zážitků pak nám nachystají vápencové lomy u Rabí.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (říjen 2019) - příběh fotografie

Půltucet (říjen 2019) - příběh fotografie

Motto: „Víš, když je člověku moc smutno, má rád západy slunce...“ Antoine de Saint-Exupéry / Malý princ
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.