Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 5. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Jihočeské cyklotrasy Xl.

Jihočeské cyklotrasy Xl.

Další várka okomentovaných tras z jihočeské přírody vám může znovu nabídnout inspiraci trasou nebo jen pár chvilek zábavy.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (červen 2022) - příběh fotografie

Půltucet (červen 2022) - příběh fotografie

"Je lepší kráčet sám než v davu, který jde špatným směrem. " Herman Siu
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (leden 2025) - příběh fotografie

Půltucet (leden 2025) - příběh fotografie

Motto: "Změna je pravidlo života. Ti, kteří se dívají pouze na minulost a přítomnost, s jistotou minou budoucnost.“ (John Fitzgerald Kennedy)
Pokračovat ve čtení...

Hamr na Jezeře ll. Ještěd a Děvín

Hamr na Jezeře ll. Ještěd a Děvín

Třetí den zdoláme Ještěd z Hamrů na Jezeře. Já s Jirkou na elektrokole, Roman s Marií půjdou na vrchol hezky po svých. Odpoledne budeme střídat jízdu terénem s výstupy na pískovcové skály a vrcholy kopců.
Pokračovat ve čtení...

Chebsko lV. Slavkovský les a klášter Kladruby

Chebsko lV. Slavkovský les a klášter Kladruby

Poslední den věnujeme Slavkovskému lesu, kde chce Roman zdolat nejvyšší vrcholy pohoří. To nebude nijak náročné, stejně jako naše projížďka západní částí Slavkovského lesa z Kladské. Odpoledne máme v plánu prohlídku kláštera Kladruby.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - San Pellegrino ll.

Dolomity - San Pellegrino ll.

Opět se zaměříme na krásné okolí San Pellegrina. Nejisté bouřlivé počasí mění plány. Nikdo se nechce potulovat po hřebenech hor v dešti mezi blesky. Proto do Passo di Fassa budeme víceméně jen sestupovat.
Další den prší od rána a ten se tak stává oddychovým. Navštívíme sýrárnu v Predazzu a nedaleké jezero.
Bouře pokračují a tak naše malá parta jde od vrcholu Col Margherity k jezeru Lago di Cavia a odpoledne po Alte Via delle Dolomiti na druhé straně údolí k dřevěným stavením vesničky Fuciade. 
Pokračovat ve čtení...

Rozhledna na Hradišťském vrchu

Rozhledna na Hradišťském vrchu

Lidé hornatou krajinu mezi Kaplicí a Trhových Sviny pojmenovali "Slepičí hory". K tomu jistě přispěl nejvyšší vrchol, jenž nese název Kohout. Pak už bylo snadné přiřadit nedalekému vrcholu Vysoký kámen název Slepice a ostatním kopečkům Kuřata.
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory lV. - Vlčí hora a Klíny

Krušné hory lV. - Vlčí hora a Klíny

Poslední den věnujeme poprvé krásnému okolí Klínů. Turisté odjíždějí k Dlouhé Louce, kde vystoupí na několik vrcholů, nám se s Jirkou podaří objet hned dvě cyklistické etapy. První míří k Horám Svaté Kateřiny, poté Saskem k Českému Jiřetínu, druhá k přehradní nádrži Janov a k vrcholu Jeřabiny.
Pokračovat ve čtení...

Prášilské rozloučení se s létem

Prášilské rozloučení se s létem

Název pro listopadové toulky Šumavou se zdá býti poněkud nadnesený, ale vlídné a teplé dny končícího roku, i vzniklá inverze, mne k němu opravňují. Letos jsme si krásných dnů užili, ale tyto prášilské budou zřejmě opravdu poslední.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (listopad 2018) - příběh fotografie

Půltucet (listopad 2018) - příběh fotografie

Motto: „Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme.“ Seneca
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.