Bunkr Drnov

Bunkr Drnov

Povedlo se mně nedávno navštívit tento převelice utajovaný vojenský areál v nenápadném údoli Knovízského potoka ležící pár kilometrů na východ od města Slaný. Vojenský útvar se jmenoval docela dost složitě - společné velitelské stanoviště 71. protiletadlové brigády, 56 radiotechnického praporu a naváděcího stanoviště č. 5 československé armády.

PRO TY, CO NEVĚDÍ, O CO JDE, SE POKUSÍM LAICKY VYSVĚTLIT: Z TOHO MÍSTA SE CHRÁNILA PRAHA PROTI ZÁPADNÍMU VZDUŠNÉMU NEPŘÍTELI, Z VÝCHODU TENKRÁT NIC NEMĚLO HROZIT . . . ODTUD SE ŘÍDILY BOJOVÉ STÍHAČKY STARTUJÍCÍ Z LETIŠŤ V PLZNI - LÍNÍCH A Z ČESKÝCH BUDĚJOVIC, A TAKÉ RAKETOVÉ POSÁDKY, KTERÉ BYLY UMÍSTNĚNY V BLÍZKOSTI KOLEM CELÉ PRAHY. NAPŘÍKLAD ZDEJCINA,MOŘINA A CHYŇAVA NA BEROUNSKU, RAKETOVÁ ZÁKLADNA KLONDAJK NA BRDECH, DALŠÍ KOLEM MNÍŠKU ATD. TĚCHTO POSÁDEK CHRÁNÍCÍCH TENKRÁT PRAHU BYLO SNAD PŘES DVACET. PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ VĚDET VÍC, ZDE JE ODKAZ NA FOTOMAPY SKORO VŠECH RAKETOVÝCH PALEBNÝCH POSTAVENÍ KOLEM PRAHY - http://blog.lupa.cz/management/letecke-fotografie-raketovych-zakladen-protivzdusne-obrany-v-okoli-prahy/

V SOUČASNOSTI JE JINÁ DOBA A VÝCHOD NENÍ ZROVNA KLIDNÁ SVĚTOVÁ STRANA, ALESPOŇ Z ČESKÉHO A MÉHO POHLEDU . . .

Velitelské stanoviště Drnov se nachází v obrovském podzemním betonovém bunkru, těsně u areálu kasáren nad obcí Drnov u Slaného. Podzemní i povrchové objekty byly vybudovány v letech 1981 až 1984 za dnes nepředstavitelných nákladů, od 1.5.1985 bylo velitelské středisko Drnov vřazeno do pohotovostního systému protivzdušné obrany státu. Armáda ČSSR a posléze ČR objekt využívala až do roku 2001, kdy jej rozhodnutím generálního štábu a ministra Tvrdíka zrušila a v roce 2007 jej úplně opustila. Najednou nebyl žádný nepřítel.

Celý areál byl převeden na občanské sdružení Bunk-Drnov, které se o něj stará a buduje zde muzeum studené války se zaměřením na protivzdušnou obranu Československa do roku 1989. Některé prostory občas pronajímá k různým aktivitám, například k natáčení televizím, filmařům, koncertům technařů a podobně. Musí si na svůj provoz nějak vydělat.

Přístupná o sobotách a nedělích je bojová část a její zázemí. Na webu sdružení Bunkr Drnov je možné si prohlídku, která trvá tak kolem hodiny a půl zabukovat a za pouhých 100 kč absolvovat i podrobným výkladem s pikantním závěrem - o tom, jak se obrana Prahy tenkrát prováděla, vykládá na závěr samotný bývalý velitel tohoto útvaru . . . No co, alespoň on ví o čem mluví, i když s ním v dnešní době nemusí každý hned souhlasit . . . Kompetentnějšího prúvodce by provozovatelé "muzea" jen hodně těžko hledali.

Reakce zájemců o prohlídky jsou různé. Některé jsou nostalgické, když zde dotyční museli skoro dva roky vojákovat. Některé obdivné s tím, jak na danou dobu byl areál supermoderní a některé velmi záporné, co to vše stálo peněz; a co se za ně tenkrát mohlo pro obyčejné lidi pořídit, nebo co s tím vším teď dělat . . .

Ať si každý udělá svůj vlastní názor na věc, podívání se do Drnova stojí za to.

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

tak to tam funguje, ale teď jak se prodlužujou dny, provádějí i v 17,00 . . . zátiší s parkovištěm a částí mobilniho raketového odpalovacího zařízení . . . jeden ze čtyř motorů raket známé pod zkratkou S 200 Vega, tenkrát "dočasně" umístěné na území ČSSR ... lidové ceny, gulášek za 45 peněz, studené pivo, kávička, dokonce i něco sladkého mají ...
maketa celých kasáren ... co kde bylo ... tak tady jsem sloužil ...... nee, nee, to je samože pokus o vtípek, ale asi by to tak tenkrát dopadlo . . . a jde se na věc, tedy na prohlídku; venku přes dvacet, uvnitř sedmý schod, tedy +-10 stupňů ...
hlavní chodba celého objektu řízení obrany Prahy .... nad námi i pod námi ještě jedno patro ... tam se zatím nesmí ... nad hlavou je ještě jedno patro a pak asi 3 metry kvalitniho betonu, několika metrová vrstva hlíny a pak ještě speciálni vrstva betonu, kde se měli utlumit případné účinky bomb; a opět hlína, křoviska a stromy ... místnost se čtyřmi generátory pro výrobu elektřiny ... celý bunkr měl neustále energii odsud ... spotřeba 50 litrů na hodinu, vše je plně funkční !
největší problém celého objektu bylo teplo ze všech strojů a zařízení ... a aby horké výfukové plyny areál neprozradily, tak se na kopci smíchávaly se vzuchem ve speciální míchačce a ještě rozváděli na několik míst ... když generátory spustí, to musí byt děsnej rachot ... rok výroby 1988 ...
přívod chladného a odvod horkého vzduchu ... obří alternátor; generátorovna dokázala dodávat 1 megawatt ... nejsem energetik, ale to už nějaké žárovky rozsvítí ... motory se běžně montovaly do největších remorkérů plujících po Labi a nebo Dunaji ... zbytky filtrů vzduchu pro posádku bunkru ...
posádka (175 vojáků)  měla "životnost" pouhých 21 dní .... pak došla voda ! "dveře" do bojové části bunkru ... údajně mají jen 4 tuny ... tady asi přísloví o tom, že poslední zhasne a zavře asi neplatí ...
nápisy v očišťovně v případě napadení ... snad tudy vojska nechodila denně ... i když tenkrát bylo všechno možné ... příkaz k mydlení se mýdlem minimálně 15 minut ... tohle jsou čerpadla klimatizace a pro přečerpávání teplé vody do rybníka asi jeden kilometr ve vesnici Zvoleněves ....
rybník byl pochopitelně přísně střežen, v zimě se z něj pěkně kouuřilo a lid se divil ... i když v Čechách, kde se všechno vykecá ... chodby jsou zde hodně dlouhé ... nádrže na pitnou vodu, údajně 30 tisíc litrů; bunkr, který je z valné části vylámaný ve skále, nemá a neměl žádnou studnu ... tady asi soudruzi udělali někde chybu ... a pro změnu speciální místnost s 210 tlakovými láhvemi na čistý vzduch, měly vydržet pár hodin ...
hlavní velitelské stanoviště, mistnost kam směřovali veškeré informace o pohybu všeho létajícího nad Českem, tedy i Československem ... za průsvitnými deskami-planžetami stáli "popisovačí", kteří kreslili a psali obráceně tak, aby vše dole velící důstojnici normálně přečetli ... bývalý velitel zdejšího řízení protiletadlové a protivzdušné obrany Prahy ... ten opravdu ví, o čem mluví . . . zda s ním všichni souhlasí, je ale věc druhá ... tohle je snad stav nad Českem z roku 2001 ... detail naváděcího zařízení z jedné menších protiletadlových raket ...
název rakety si nepamatuju, ale utkvěla mně v paměti její cena - tenkrát podle výzbroje hlavice od 300 000 do půl milionu ... v roce 1990 to byla hromada peněz ... raketa sloužila nebo měla sloužit k sestřelování menších letadel a balonů ... tohle je odstrojená raketa S 200 Vega, její druhý hlavní stupeň, vcelku měří asi 14 metrů a váží asi 8 tun, k tomu ještě 4 startovací motory; cena tenkrát 5 milionů Kčs ... Vega snad doletěla do vzdálenosti 300 kilometrů a do výšky kolem 40 kilometrů při rychlosti víc jak 4 Machy; (1 Mach=kolem 1200 km/hodinu) ...""zeptal jsem se velitele, jestli si někdy za svoji vice nez dvacetiletou službu vlasti vystřelil na tzv. narušitele; odpověď byla že ne "", jen snad třikrát na ostrých střelbach někde u Kapustin Jar v bývalém Svazu ... tak mu budeme věřit ... P.S.  omlouvám se za kvalitu fotek, ale v zařívkovém blikajícím světle moc fotit nešlo a nebo to neumím ...a zatím co jsme byli v podzemí bunkru Drnov, venku byla solidní jarní bouřka, konečně řádně sprchlo ...

Autor článku

azave

azave

Buď cestu najdu, nebo si udělám vlastní ... 

 

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.