Kategorie Kostely a jiné církevní stavby 23. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Blízká setkání - II. menhiry Javorníku a sušická křížová cesta

Blízká setkání - II. menhiry Javorníku a sušická křížová cesta

Nedělní dohledávání menhirů Javorníku poznamená déšť, který změní naše plány. Přesto se podaří Měsíčník, Větrník a Slunečník, i menhiry Dvojčata a Mudrc společnými silami najít a sáhnout si na jejich energii. Pondělí již je jen loučením. O lámání rekordů a polykání kilometrů prodloužený víkend nebyl. Více šlo o příjemné setkání v jarní přírodě, která se v druhém květnovém týdnu na Šumavě teprve probouzela k životu.
Pokračovat ve čtení...

Železnorudskem na elektrokolech l. Gsenget, Velký Javor a Pancíř

Železnorudskem na elektrokolech l. Gsenget, Velký Javor a Pancíř

Železná Ruda je dobrým místem pro blížší poznávání bavorské strany Šumavy. Vezeme tři elektrokola a tak jsme museli nejprve vyřešit logistiku trasy. Těšíme se, že budeme projíždět nádherným Bavorským lesem, ale dostaneme se i na podobně krásnou českou stranu hor.
Pokračovat ve čtení...

Novohradské hory - listopadový písni naslouchám

Novohradské hory - listopadový písni naslouchám

Janský vrch, Myslivna, Kamenec, Smrčina, Pivonický vrch

Dál a dál tou záplavou, co pod nohou se blýská, co mě nutí do zpěvu se dát, a tak si chvíli zpívám a potom tiše pískám, píseň, co mě učil listopad...
S písní Wabiho Daňka na rtech jsme si díky teplému a slunnému počasí trekovou sezónu prodloužili až za polovinu listopadu. Volba padla na zadumané Novohradské hory, konkrétně jejich západní část s vrcholy Myslivnou a Kamencem. Čekali nás nejen tyto dvě tisícovky, ale i nádherná příroda s mnoha říčkami, rybníky, skalkami a tajemným Žofínským pralesem.
Ubytování v krásném penzionu Lesovny Žofín, ležícím v samém srdci panenské přírody, nemělo chybu a dokonale přispělo k dobré náladě a nevšedním zážitkům.
Pokračovat ve čtení...

Plzeňsko - zámek Nebílovy a hrad Radyně

Plzeňsko - zámek Nebílovy a hrad Radyně

Kupodivu i kolem mě celkem blízkého Plzeňska zejí bílá místa, kde jsem ještě nikdy nebyl. Protože moje bolesti zad stále přetrvávají, zvolil jsem jednu doukromou plzeňskou kliniku, abych vyzkoušel, jestli mi mohou pomoci. Budu tak mít dostatek času na projlídku kulturních památek k okolí města.
Pokračovat ve čtení...

Železnorudskem na elektrokolech ll. Trinkwassertalsperre Frauenau, Falkenstein, Modrava

Železnorudskem na elektrokolech ll. Trinkwassertalsperre Frauenau, Falkenstein, Modrava

I další dva dny nás naše elektrokola zavedou do krásných míst Bavorského lesa k Falkensteinu. Nejprve jedeme k přehradě pitné vody Frauenau, další den pak k vrcholu Falkensteinu a na Zlatý stoleček. Ten poslední si ponecháme pro klidnou projížďku známými místy u Křemelné, Vydry a Roklanského potoka.
Pokračovat ve čtení...

Prácheňskem mezi kapkami deště k Blatné

Prácheňskem mezi kapkami deště k Blatné

Jen zvolna přechází kopcovité Prácheňsko do krajiny rybníků kolem Blatné. V zemi zamyšlenou, kde kameny čerti vrší do podivných struktur připomínající obří náramky a které pak v hněvu znovu rozhazují jako vrchcáby po širém okolí. Těch kamenů jsou všude stovky, tisíce a stejně jako v dávných dobách i dnes poutají lidskou pozornost. 
Jednou z možností, jak některé z nich poznat, je projít si naučnou stezku Okolím viklanu a nechat se okouzlit zdejší zvláštní, pestrou krajinou, plnou lesů, vod i strání. A pokud vás náhle zaskočí nepřízeň počasí, vydejte se na prohlídku zámku ve Lnářích.
Pokračovat ve čtení...

Polabím za památkami ll. - Kutnohorsko a Průhonice

Polabím za památkami ll. - Kutnohorsko a Průhonice

Druhý den budeme trochu rozlítaní. Vyzobneme si několik perel Kutnohorska, krátce navštívíme lázeňské město Poděbrady a odpoledne věnujeme procházce po rozkvetlém parku Průhonice.
Pokračovat ve čtení...

Za energií na Boží kameny

Za energií na Boží kameny

Nastalo 22. září a tím ukončilo léto svoji nadvládu… přišel podzim. Kratší dni, častější přeháňky, větší chladno a příchod stálejších depresí. Chce to nějaké dobití energii, a tak tu mám pro Vás jeden tip…
Pokračovat ve čtení...

Výlet na Mouřenec

Výlet na Mouřenec

Je 5. března 2017 a já společně se svým bratrem Frantou máme v plánu navštívit Šumavu. Z publikace 50 nejkrásnějších turistických výletů po horách a údolími Šumavy turistického průvodce Rother vybírám pod pořadovým číslem 18 výlet k jednomu z nejstarších šumavských kostelů,  Mouřenci.
Ono vlastně již toho v publikaci není moc vybírat, jelikož už zbývají pouze 4 výlety, z toho 3 výlety představují výstup nad 1000 metrů nadmořské výšky, kde se určitě ještě drží sníh. Ten jistě nebude na vrchu Mouřenec, kde se v nejvyšším bodě (617 m n. m.) výletu výše uvedený kostel nachází.
Začátek trasy je v Sušici, kam se dopravujeme železnicí a od železniční stanice do centra města místní autobusovou dopravou.
Pokračovat ve čtení...

Křížem krážem po křížových cestách V. Vimperk, Mařský vrch, ale i něco navíc

Křížem krážem po křížových cestách V. Vimperk, Mařský vrch, ale i něco navíc

Zimní prohlídka zámku Vimperk nás zavede k dalším křížovým cestám, byť tyto budou mít jen krátkou vzdálenost. Podíváme se nad Vimperk, na Mařský vrch, ke kostelu ve Lštění, na Pěčnovské kamenné spirály, na Netolické náměstí a nakonec i na koncert středověké hudby do kostela sv. Vavřince v Pištínu.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.