Kategorie Po stopách historie 7. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Český ráj - III. Hruboskalsko

Český ráj - III. Hruboskalsko

Neděli věnujeme oblasti Hruboskalského skalního města, s cílem dojít k reliéfům vytesaným ve skalách u Kopicova statku. Projdeme si tak nejen známé skalní město, ale i turistickými značkami nedotčenou oblast, která nás mile překvapí. Výšlap zahájíme u bývalých lázní Sedmihorky.
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory pěšky i na kole ll.

Krušné hory pěšky i na kole ll.

Ani třetí den není počasí dobré. To však zastaví pouze mne, když odjedu do Jáchymova a Hřebečné za toulkami minulostí. Až v neděli se vyjasňuje a proto dokončujeme, co jsme předchozí dny nestihli.
Pokračovat ve čtení...

Konopiště

Konopiště

Zámek Konopiště, kam nyní nahlédneme, byl kdysi hrad, postavený kolem r. 1294 Tobiášem z Benešova. Gotickou úpravu provedl počátkem 16. století Jiří ze Šternberka, renesanční pak roku 1605 Hodějovskými z Hodějova. Po roce 1725 byl barokně přestavěn Janem Josefem z Vrtby. Od roku 1887 zámek patřil k majetku F. Ferdinanda d´Este, a pro změnu prožil romantickou úpravu. Nyní je v majetku státu.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - Cortina ďAmpezzo I.

Dolomity - Cortina ďAmpezzo I.

Italské Dolomity táhnou a tak není divu, že se do nich vracím rád i já. Přestože jsem jeden rok s CK Ciao vynechal, opět jsem rád přijal nabídku na toulání se místy, které jsem prochodil již v roce 1991. Začínáme parádními vyhlídkami na Tre Cime, které obejdeme, a na Tofana, pod nimiž projdeme dlouhou dolinu Travenandzes.
Pokračovat ve čtení...

Stádlecký empírový  řetězový most

Stádlecký empírový řetězový most

Technická památka Stádlecký most je jediným dochovaným empírovým řetězovým mostem v České republice a má hodně zajímavou historii. V letech 1847-48 ho postavil Vojtěch Lanna podle projektu ing Gassnera a B. Schnircha v Podolsku, kde překlenul Vltavu. 
Ve třicátých letech 20. století však nad ním byl postavený most nový, železobetonový, protože se počítalo s napuštěním přehrady Orlík. Řetězový most by se tak ocitl pod hladinou vodní nádrže. Naštěstí to dopadlo jinak...
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - I. Borecké skály, Rovensko pod Troskami

Český ráj - I. Borecké skály, Rovensko pod Troskami

Po přejezdu k penzionu U Marušky v Hrubé Skále - Radvánovicích ještě stíháme průzkum nedalekých Boreckých skal, které jsou krásným a názorným důkazem vzniku pískovcových skalních měst a také podvečerní návštěvu městečka Rovensko pod Troskami, kam nás přitahuje především dřevěná zvonice s obrácenými zvony. I první, podstatně zkrácený den velikonočního zeleného čtvrtku tak v Českém ráji využijeme k svému kulturnímu obohacení.
Pokračovat ve čtení...

Křížem krážem po křížových cestách I. Rožmitál na Šumavě, Tichá, Cetviny

Křížem krážem po křížových cestách I. Rožmitál na Šumavě, Tichá, Cetviny

Procesí poutníků stoupajících křížovou cestou bývala kdysi běžnou součástí života. Křížová cesta, které se někdy podle jejího cíle říká Kalvárie, je křesťanskou modlitbou. Čtrnáct nebo patnáct zastavení zobrazuje události z posledního dne života Ježíše Krista a jeho ukřižování, jak jsou popsány v Bibli v části zvané pašije. Nová série článků se bude snažit některé z křížových cest postupně popsat.
Pokračovat ve čtení...

Skočický Hrad - záhadný vrchol s pravěkým hradištěm

Skočický Hrad - záhadný vrchol s pravěkým hradištěm

Vrchol Hradu (666.8 m n. m.) jsme navštívili nejednou. Jeho rozložité temeno skrývá hradiště, o jehož původu se vedou stále spory. Prastaré buky umocňují nevšední krásu hory, která nás uvítala velmi teplým větrným počasím, lámajícím teplotní rekordy, poslední den roku 2017.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - San Pellegrino lll.

Dolomity - San Pellegrino lll.

Poslední dva dny náš neminou plnohodnotné túry. Především sestup z vrcholu Cimon del to della Trappola (2 401 m n. m.) kolem jezer Laghi di Bombasèl a Lago Lagorai do doliny Val Lagorai je úžasný. Klesáme pohodlně starou kamenitou cestou až do Cavallesa, 1 700 metrů hluboko.
Výstup na Monte Piana 2 324 m n. m.) vede od jezera Misurina serpentinami, kterými vlekla na vrcholovou plošinu svá děla italská vojska v l. světové válce. Pozůstatky bojů vnímáme na hoře velmi zřetelně. 
Pokračovat ve čtení...

Dolomity 2024 objektivem Jirky Hájků

Dolomity 2024 objektivem Jirky Hájků

„Až spatříš z vrcholku hory, že jsou tvé otázky rozhřešeny, říkáš si: Jak to, že jsem to předtím nepochopil? Jako by předtím bylo co k pochopení.“ Antoine de Saint-Exupéry
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Jaký typ výletů preferujete?

46%Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

31%Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

23%Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 3032 čtenářů Archiv anket

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.