Nejoblíbenější články 5. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Půltucet (únor 2026) - příběh fotografie

Půltucet (únor 2026) - příběh fotografie

Motto: "I ta nejžhavější náruč jednou zchladne, i to nejvěrnější srdce jednou zradí, nejsladší vzpomínka jednou zhořkne a nezbude nic, jen věčně neukojená touha a žal. Nevěřte lidem, zklame vás každý. Stulte se v náruč přírody a nechtějte nic od člověka.“ Ema Destinnová
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (duben 2022) - příběh fotografie

Půltucet (duben 2022) - příběh fotografie

Motto: "Což není člověk pouhý květ nesený větrem a jen hory, moře, hvězdy a tato země našich bohů jsou skutečné a věčné?" (James Clavell)
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - San Pellegrino ll.

Dolomity - San Pellegrino ll.

Opět se zaměříme na krásné okolí San Pellegrina. Nejisté bouřlivé počasí mění plány. Nikdo se nechce potulovat po hřebenech hor v dešti mezi blesky. Proto do Passo di Fassa budeme víceméně jen sestupovat.
Další den prší od rána a ten se tak stává oddychovým. Navštívíme sýrárnu v Predazzu a nedaleké jezero.
Bouře pokračují a tak naše malá parta jde od vrcholu Col Margherity k jezeru Lago di Cavia a odpoledne po Alte Via delle Dolomiti na druhé straně údolí k dřevěným stavením vesničky Fuciade. 
Pokračovat ve čtení...

NS Za Neznašovským kohoutem

NS Za Neznašovským kohoutem

Silvestr se přiblížil na dosah, když jsme vyjeli k Týnu nad Vltavou na poslední společný výlet roku 2025. Vybral jsem krátkou trasu NS Za Neznašovským kohoutem, která mapuje mimo jiné úsek Vltavy od Kořenské přehradní nádrže po soutok Vltavy s Lužnicí.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (únor 2024) - příběh fotografie

Půltucet (únor 2024) - příběh fotografie

Motto: "Celý váš život, budete čelit nějaké volbě. Můžete si vybrat lásku nebo nenávist… Já si volím lásku.“ (Johnny Cash)
Pokračovat ve čtení...

Čundrem na poslední tisícovky Šumavy ll. - Kapradinec jižní vrchol

Čundrem na poslední tisícovky Šumavy ll. - Kapradinec jižní vrchol

Sobotní ráno nám přiletělo vstříc a my můžeme pokračovat v pohodovém tempu kolem Schwarzenberského kanálu k Jelení. Přesouváme se do části Šumavy, jež se zove Želnavská hornatina. V ní se nachází všechny zbylé tisícovky. Kapradinec jižní vrchol bude prvním z nich.
Pokračovat ve čtení...

Stožecká kaple a NS Soumarské rašeliniště

Stožecká kaple a NS Soumarské rašeliniště

Vlastně jsem měl být někde úplně jinde, ale když člověk dělá chyby, musí se naučit improvizovat. Takže moje zjištění na parkovišti u šumavské Dobré, že nemám dobitou baterii elektrokola, znamenalo možnost hledat náhradní program.
Pokračovat ve čtení...

TOP 12 : zastavení v čase (rok 2024)

TOP 12 : zastavení v čase (rok 2024)

Tucet vybraných fotek z roku 2024 doprovodí několik vět. A opět zamyšlení nad světem, v kterém žijeme. Nad dobou, již si nevybíráme a ani ji nemůžeme nijak vzlášť ovlivnit.
Pokračovat ve čtení...

Chodsko a Český les l.

Chodsko a Český les l.

Takže vzhůru do Českého lesa. Až k hranicím. Již se nemusíme ničeho bát, vždyť již i malé dítě ví, že dnes náš nepřítel nečíhá za hranicí západní, ale východní. Studenou válku si nevymysleli ti, kteří na ni kdysi museli odsloužit dva roky vojny.
Pokračovat ve čtení...

Cyklotoulky Švihovskou vrchovinou

Cyklotoulky Švihovskou vrchovinou

Rozsáhlý celek Švihovské vrchoviny je rozdělený do mnoha menších pohoří a zaujímá převážnou část okresu Plzeň-jih a přilehlé oblasti Rokycanska, Klatovska a Domažlicka. Nejvyšším vrcholem je Koráb u Kdyně. Moje cyklotrasa zmapuje značnou část tohoto pohoří.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.