Nejoblíbenější články 20. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Národní park Podyjí lll. - Vinice Šobes a vyhlídky na Dyji

Národní park Podyjí lll. - Vinice Šobes a vyhlídky na Dyji

Třetí den věnujeme jihovýchodní části NP Podyjí. Péší trasu přes Sealsfieldův kámen naši turisté zvládnou bez potíží a zbyde jim dost času i důkladně prozkoumat Znojmo. Moje cyklotrasa povede mezi vinice k Šatovu, abych se od nich pokorně znovu vrátil do hlubokých lesů národního parku.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (březen 2023) - příběh fotografie

Půltucet (březen 2023) - příběh fotografie

Motto: "Existuje směr, ale neexistuje žádný cíl.“ (Carl Rogers)
Pokračovat ve čtení...

Treky u Lužnice - skalní tunel a Židova strouha

Treky u Lužnice - skalní tunel a Židova strouha

Řeka Lužnice nás poslední roky docela zaměstnává. Jistě proto, že jde o typicky jihočeskou řeku, která protéká krajinou Novohradských hor, Třeboňska, Táborska, aby u Týna předala své vody Vltavě. Po dvakrát jsme se v březnu dostali do její blízkosti.
Pokračovat ve čtení...

Slepičími horami křížem krážem

Slepičími horami křížem krážem

Pod libozvučným názvem Slepičí hory znají toto nevelké pohoří především Jihočeši. Nachází se v podhůří Novohradských hor a oficiálně se jmenuje Soběnovská vrchovina. Nejvyšší vrchol Kohout pak zřejmě byl tou hlavní inspirací pro zlidověný název Slepičí hory. Kousek dál najdeme i Slepici a několik zaběhnutých kuřat.
Na dohled od Slepičích hor leží i rozvaliny hradu Pořešín, rozhledna Slabošovka, opevněná tvrz Žumberk, Buškův Hamr i poutní kostel Svaté Trojice u Trhových Svinů. Tam všude zavítaly naše kroky a tam zveme nyní i vás.
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část první

Expedice Norsko 2015, část první

Norsko láká svojí jedinečnou krajinou snad každého, včetně nás. V roce 2015 konečně okolnosti přály tomu, že jsme naše touhy mohli vyslyšet a na dva týdny do této krásné severské země vyrazit. Celý výlet se vám pokusíme přiblížit v postupně vydávané sérii článků.
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - IV. Prachovské skály, Jičín

Český ráj - IV. Prachovské skály, Jičín

Nejnavštěvovanější ze skalních měst bude to Prachovské. Jistě k tomu přispěla nejen jeho krása, ale i dobrá dostupnost. Naše šlápoty dnes mohou být otisknuty do zasněžených tras mezi skalkami, neboť hrozí sněhové přeháňky. Čekají nás Prachovské skály, Jičín, čedičový vrch Zebín a nechvalně známé Valdice.
Pokračovat ve čtení...

Za blanickými rytíři

Za blanickými rytíři

Podzim konečně máchl kouzelnou hůlkou a horská krajina se proměnila v pestrobarevnou mozaiku, která láká i pecivály. Využívám toho, že se pracovně dostanu do Tábora, odkud to není daleko k Blaníku.
Pokračovat ve čtení...

Cesta z města. Na Kavkaz.

Cesta z města. Na Kavkaz.

Jak si jednou přivoníš k dobrodružství v přírodě, jsi pro každodenní realitu nepoužitelná. To jsem si říkala při rozhodnutí, které bylo tentokrát na mne: po nabídce kamarádů vypomoct nám pod Kavkazem bylo nutné se rychle rozhodnout, zda odletíme do Gruzie v nabízeném termínu. A protože mi už zdaleka není dvacet a nevím, jak dlouho budou kosti v milovaných horách ještě fungovat, využila jsem možnosti rozhodovacího práva a řekla ano, zkusíme si sáhnout na pětitisícovou horu Kazbek, která je právě v Gruzii. S vědomím, že logistika není zrovna moje silná stránka a zbyde tentokrát na mně, se mi podařilo zajistit letenky, potřebné informace o místě pobytu (jistota je jistota), připojištění do zemí Asie (což mě překvapilo), lezecké náčiní nepřesahující letadlový limit zavazadla a vyžebrat dovolenou. Povedlo se. Dne 13. 7. v půl sedmé ráno startujeme z pražské Ruzyně vstříc mému dosud největšímu dobrodružství.
Pokračovat ve čtení...

Do Staré obory na Velký Kameník

Do Staré obory na Velký Kameník

Pokud se chcete projít Boubínskou oborou, nic vám v tom nebrání. Do hlubocké Staré obory však vstup povolený není. Ačkoliv se již před lety uvažovalo o cyklotrase, která povede napříč oborou, z její realizace sešlo. Nahradila ji neméně atraktivní cyklotrasa kopírující břeh Vltavy a Stará obora zůstala turistům uzavřena. 
Jak už to u podobných zákazů chodí, občas je možné je porušit. Pozdně listopadový výlet ze Zlivi proto nasměrujeme do Staré obory s cílem vystoupat na Malý a Velký Kameník. A jak to dopadne se můžete dočíst z dalších řádků.
Pokračovat ve čtení...

Jihem Moravy za zážitky

Jihem Moravy za zážitky

Březnovou slunnou sobotu využíváme k návštěvě zámku v Moravském Krumlovu, kde shlédneme Muchovi Slovanskou epopej. Odpoledne si při cestě zpět uděláme ještě několik zajímavých zastávek.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.