Nejoblíbenější články 36. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Půltucet (prosinec 2019) - příběh fotografie

Půltucet (prosinec 2019) - příběh fotografie

Motto: „Věřím, že fantazie je silnější než vědění. Že mýty mají větší moc než historie. Že sny jsou mocnější než skutečnost. Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností. Že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt.“ Robert Fulghum
Pokračovat ve čtení...

Adventní Pasov

Adventní Pasov

Zavítat do bavorského Pasova jsem toužil již dlouho. Adventní čas, kdy město provoní vánoční trhy, je dobrou volbou. Z domova to máme necelé dvě hodinky jízdy a necelých 130 km. Odjíždíme až v 10 hodin, abychom dorazili kolem poledne.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity 2024 lV. - Col Margherita, Lagozuòi Piccolo

Dolomity 2024 lV. - Col Margherita, Lagozuòi Piccolo

Kamenitou planinou mezi Col Margheritou a Juribruttem jsem kdysi šlapal. Vracíme se jen na pár hodin, ale průchod mezi mokřady a jezírky si užijeme. Poslední den zamíříme do sedla Falzarego k vrcholům Lagozuòi a pomalu se loučíme s letošními přívětivými Dolomity.
Pokračovat ve čtení...

Na kultovní Kastro (východní Levka Ori)

Na kultovní Kastro (východní Levka Ori)

Kultovní Kastro. Proč se o kopci Kastro (2149 mnm) ve východních Levka Ori ríká a píše, že je kultovní, to jsem nikde na webu ani v literatuře nenašel. Jasné je, že je to nejvýchodnější vrchol přesahující 2000 m. Tyto hory mají asi 56 podobných kopců, ale jen o Kastru se říká a i píše, ze je kultovní. Tak to také asi tak bude....
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy lX.

Jihočeské cyklotrasy lX.

Dalších šest tras jihočesko krajinou ze sedla biku.
Pokračovat ve čtení...

Pohodově kolem Lužnice

Pohodově kolem Lužnice

Lužnice je jihočeskou řekou. Mekkou vodáků, kteří po ní mohou splouvat dlouhé desítky kilometrů v krásné přírodě. My jsme si pro kratší procházky.zimní krajinou vybrali dvě atraktivní místa na Táborsku. Projdeme si fragmenty dálkové trasy kolem řeky Lužnice, jež se jako první v ČR dostala na prestižní seznam dálkových pěších tras, zařazených mezi nejlepší stezky v Evropě. Musela splnit některá zadání, z nichž nejdůležitější bylo, že minimálně 80% délky muselo vést terénem mimo pevné cesty. Celá trasa vede z Plané nad Lužnicí do Týna nad Vltavou a je dlouhá 55 km.
Pokračovat ve čtení...

Přes Soumarské rašeliniště na Stožeckou kapli a trek kolem vrchu Pomezný

Přes Soumarské rašeliniště na Stožeckou kapli a trek kolem vrchu Pomezný

Začít den, kdy padají teplotní rekordy, pochodem přes plochu rozpálené rašeliny jistě není ten nejlepší nápad. V případě nové naučné stezky Soumarské rašeliniště jsme ale museli udělat výjimku. Z rozhledny jsme si tak předem prohlédli Stožeckou horu, která za svým vrcholem skrývá krásnou Stožeckou kapli.
Další den pak zbyl na průzkum nové turistické značky z Kunžvartského sedla k německé hranici a na nahlédnutí do horní části údolí říčky Řasnice.
Pokračovat ve čtení...

Z Nového Údolí na Třístoličník a Hochstein

Z Nového Údolí na Třístoličník a Hochstein

Podzim přináší chladná rána, inverzi a daleké výhledy z vrcholků hor. Toto období rádi vyhledávají fotografové přírody. Její barevnost láká a není divu, že jsme jednu slunnou, teplou sobotu počátkem října vyrazili na Třístoličník a Hochstein. Vzdálené Alpy byly sice vidět jen matně, ale to nám dobrou náladu nezkazilo.
Pokračovat ve čtení...

Co se skrývá v trávě ll.

Co se skrývá v trávě ll.

Ještě jednou se podíváme očima makrofotografa na svět pod našima nohama. Tentokrát budou fotky z dílny Jany, od které se nechám rád inspirovat.
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník a Rychlebské hory l.

Hrubý Jeseník a Rychlebské hory l.

Hrubý Jeseník se stává hlavním cílem letošní dovolené. Znovu pro covidové pasti a pastičky vynenáváme zahraniční hory, a to i ty slovenské. Nejsnáze to přivítal Václav, jenž si mohl naplánovat poslední nedobyté tisícovky těchto našich vysokých hor. Pojďme společně sledovat jeho zátah, rozdělený do osmi napínavých dnů. Já již jeho vyprávění jen doplním o své zážitky z cyklotras, které jsem souběžně podnikal.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.