Kategorie Česká republika 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Tetřevím domovem na dosah k Roklanu

Tetřevím domovem na dosah k Roklanu

Po asi deseti letech se vracím do problematických míst Šumavského NP, kde jsou cesty přehrazeny l. zónami, které zbytečně zabraňují vstupu do turisticky atraktivních míst. Tyto cesty, které staletí sloužily lidem, i ty novější, vystavěné vojenskými lesy, dnes zejí prázdnotou, a potkat na nich lze jen největší odvážlivce. Náš trek zabloudil do míst pod Studenou a Medvědí horu, k Novohuťským močálům, Roklanskému potoku a Rokytce.
Pokračovat ve čtení...

Poranění krajiny není nikdy věčné aneb Šumavská melancholie (video)

Poranění krajiny není nikdy věčné aneb Šumavská melancholie (video)

Stále k sobě vábí magickou mocí tuláky všech generací, kteří i dnes putují stezkami, po nichž kdysi kráčel spisovatel a milovník Šumavy Karel Klostermann. V jeho knihách je skryta hluboká moudrost a přímo intimní vztah k její krajině. Ta se sice v čase mění, ale vždy zůstává divoká, nepokořená a krásná. 
A to tvrdím i přesto, že se vám při shlédnutí videa Šumavská melancholie může snadno udělat nevolno!
Pokračovat ve čtení...

Alpy z Boubína a Basumský hřeben

Alpy z Boubína a Basumský hřeben

Podzimní inverze nás z Českobudějovické kotliny vyhnala až na mohutný Boubín, odkud jsme z rozhledny přes mléčnou clonu shlíželi na vrcholky Alp a Šumavy, zatímco se do našich zad opíraly hřejivé sluneční paprsky. 
Rozdíl teplot mezi mrazivou, bílou duchnou přikrytou jihočeskou krajinou a rozpáleným vrcholem hory byl přes 25°C.
Užili jsme si tak pohodový den, ve kterém jsme našlapali přes 33 000 kroků a prošli celým Basumským hřebenem až na Červený vrch.
Pokračovat ve čtení...

Do Staré obory na Velký Kameník

Do Staré obory na Velký Kameník

Pokud se chcete projít Boubínskou oborou, nic vám v tom nebrání. Do hlubocké Staré obory však vstup povolený není. Ačkoliv se již před lety uvažovalo o cyklotrase, která povede napříč oborou, z její realizace sešlo. Nahradila ji neméně atraktivní cyklotrasa kopírující břeh Vltavy a Stará obora zůstala turistům uzavřena. 
Jak už to u podobných zákazů chodí, občas je možné je porušit. Pozdně listopadový výlet ze Zlivi proto nasměrujeme do Staré obory s cílem vystoupat na Malý a Velký Kameník. A jak to dopadne se můžete dočíst z dalších řádků.
Pokračovat ve čtení...

Podzimní putování po šumavských tisícovkách

Podzimní putování po šumavských tisícovkách

Pro dalšího pokračování hledání šumavských tisícovek jsme si vybrali Kvildu a Borovou Ladu. Jejich okolí totiž skrývá spoustu vrcholů a mnoho z nich je velmi atraktivních. Ve třech únavných říjnových dnech jsme jich zdolali plných šestnáct.
Pokračovat ve čtení...

Šumavské toulání nejen hřebenem Trojmezné

Šumavské toulání nejen hřebenem Trojmezné

Další díl našeho šumavského setkávání holky naplánovaly do Stožce. Protože tuto oblast znám jako své staré boty, odvažuji se jim nabídnout hlavní sobotní trasu hřebenem Trojmezné. Jde o jednu z nejkrásnějších tras, které na Šumavě lze uskutečnit, navíc s výjezdem na parkoviště pod vrchol Třístoličníku nijak náročnou.
Pokračovat ve čtení...

Jarní sběr tisícovek Šumavy

Jarní sběr tisícovek Šumavy

Už jen málo zbývá, abychom slavili dosažení všech tisícovek Šumavy, zaznamenaných na webu tisicovky.cz. Pokračování sběratelského úsilí zaměřujeme na okolí Kvildy a Borových Lad. Procházíme si krásná místa, která málokdo objeví. Často improvizujeme a jdeme cestami podle intuice.
Pokračovat ve čtení...

Nad Latschensee - za poslední tisícovkou České republiky l.

Nad Latschensee - za poslední tisícovkou České republiky l.

Bude mnohaleté úsilí kamaráda Venci, při kterém jsme mohli částečně asistovat, úspěšně završeno na naší milované Šumavě? Zbývá jediná z hlavních tisícovek ČR, posledních pár desítek tisíc kroků, poslední dotyk země na místě nejvyššího bodu vrcholu Nad Latschensee. Pro tento nelehký úkol si vyžádal hned dva zkušené šerpy.
Pokračovat ve čtení...

Co se skrývá v trávě lll.

Co se skrývá v trávě lll.

Další pokračování populárního seriálu, který může být stejně nakonečný jako Růžová zahrada. Tentokrát se z trávy poohlédneme také trochu výš.
Pokračovat ve čtení...

Panská jednota versus Husité alias co zbylo z bitvy u Sudoměře

Panská jednota versus Husité alias co zbylo z bitvy u Sudoměře

Ačkoli bude mít slavná bitva Jana Žižky kulaté výročí (590.) až v příštím roce, napadlo mě, proč si o tak významné bitvě, člověku, ale i místě neříct už nyní. Nasedněte proto na vlak, či na kolo a nechte se vrátit v čase do dob husitství, kdy se lidé dokázali postavit nejen církvi, ale i samotnému králi. Jejich heslo vše vystihuje – rovnost, svornost a bratrství. Vyjeďme proto tedy proti proudu času a též vstříc vítěznému chorálu – Ktož jsú boží bojovníci…
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.