Kategorie Jižní Čechy 5. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Za pratury a zubry evropskými ke Křišťanovu

Za pratury a zubry evropskými ke Křišťanovu

Když před osmi sty lety vymřel v Čechách pratur, zdálo se, že je to jednou provždy. Velkým překvapením tak dnes je, že se téměř identické zvíře k nám znovu vrací. Jak je to možné? Inu pomohla k tomu dnešní moderní genetika a prapředci dnešních krav se díky ní mohli přestěhovat z Nizozemska do šumavského Křišťanova. 
Nedalo nám to a jeli jsme se jednoho krásného letního dne na pratury podívat.
A protože atraktivní je i okolí šumavské vísky Křišťanov, prošli jsme se nádavkem krásnou přírodou kolem vrchů Skaliny (958 m n. m.) a Skelný (947 m n. m.) do vysoko položené vsi Koryto. Jen díky tomu jsme spatřili i výběh s několika zubry evropskými.

Pokračovat ve čtení...

Okolo Tisovky - slunce, seno a ostružiny

Okolo Tisovky - slunce, seno a ostružiny

Po proznačení turistických stezek se šumavská Ktiš stává dobrým východiskem pro toulání se neporušenou, krásnou přírodou. Volit však lze i neznačené staré cesty, které zejí prázdnotou.
Pokračovat ve čtení...

Český Krumlov a Červený Dvůr

Český Krumlov a Červený Dvůr

Český Krumlov netřeba dlouho představovat. Historické centrum, meandry Vltavy i areál hradu a zámku přitahují turisty, mezi které jsme se zařadili i my. A aby toho nebylo málo, přidali jsme si naučnou stezku v zámeckém parku Červeného Dvora.
Pokračovat ve čtení...

Bloudění kolem hradu Hus

Bloudění kolem hradu Hus

Za místo mému srdci nejbližší považuji kaňon Křemelné. Dobrodružné výpravy do hlubokého údolí šumavské řeky byly pro mne vždy velkým zážitkem. I proto jsem se těšil na to, že si řádně projdu také podobně nepřístupný kaňon Blanice u hradu Hus.
Pokračovat ve čtení...

Vrcholy Boubínské obory

Vrcholy Boubínské obory

Také v Boubínské oboře se nachází několik hlavních vrcholů šumavských tisícovek, které hodlám přidat do své sbírky, jež se zvolna uzavírá. Bobík se zmenšením ohrazeného území dostal mimo oboru, Větřín, jenž leží hned za plotem, jsem zdolal kdysi dávno při "jelení říji", zbývající dvě tisícovky Malý Bobík a Solovec jsou jednou z posledních výzev.
Pokračovat ve čtení...

Za kameny a skálami Novohradských hor (II.)

Za kameny a skálami Novohradských hor (II.)

Hojná Voda je malá víska ležící přímo pod Kraví horou. Ta spolu se sousední Kuní horou a Vysokou tvoří dominantu východní části Novohradských hor. Tyto tři vrcholy mají jedno společné, a to mohutné skály a skalní bloky na svých vrcholech.
Zlatavé listí buků naladilo krajinu do zářivých barev a byla radost putovat lesy okolo Hojné Vody. Nová naučná stezka Prales Hojná Voda a kamenné ochozy Vysoké se tak staly cílem druhého dne našeho putování podzimní přírodou. Krátká zastávka u poutního kostela v Dobré Vodě pak jeho završením.
Pokračovat ve čtení...

Do Staré obory na Velký Kameník

Do Staré obory na Velký Kameník

Pokud se chcete projít Boubínskou oborou, nic vám v tom nebrání. Do hlubocké Staré obory však vstup povolený není. Ačkoliv se již před lety uvažovalo o cyklotrase, která povede napříč oborou, z její realizace sešlo. Nahradila ji neméně atraktivní cyklotrasa kopírující břeh Vltavy a Stará obora zůstala turistům uzavřena. 
Jak už to u podobných zákazů chodí, občas je možné je porušit. Pozdně listopadový výlet ze Zlivi proto nasměrujeme do Staré obory s cílem vystoupat na Malý a Velký Kameník. A jak to dopadne se můžete dočíst z dalších řádků.
Pokračovat ve čtení...

Nejstarší stromy na Šumavě

Nejstarší stromy na Šumavě

Není to tak dávno, kdy byl objeven kůrovcem zničený 559 let starý smrk poblíž turistické cesty od Plešného jezera k vrcholu Plechého. Uvádí se, že jde o druhý nejstarší strom zjištěný na Šumavě. Ale přesně určit vítěze mezi nejstaršími smrky Šumavy není tak jednoduché. Mnoha set let starých smrků existuje hodně, a další mohou být  "díky" kůrovcové kalamitě a rozpadu původních horských pralesů ještě brzy objeveny.
Pokračovat ve čtení...

Velký Kameník, druhý pokus

Velký Kameník, druhý pokus

První březnové dny jsou jarní. Je proto vhodné začít sbírat fyzičku pro těžké horské výstupy, které nás letos čekají. Moji nabídku na další pokus dobýt ztracenou vartu v uzavřené Staré oboře se setkal s pochopením a tak jsme svůj nedělní výlet naplánovali právě tam. Vstříc dobrodružství, pestré přírodě, zvěři a Velkému Kameníku, vrcholku na podzim uhlídaném střelci v zelených kamizolách.
Pokračovat ve čtení...

Silvestrovský Libín - rozjímání nad světem a životem vůbec

Silvestrovský Libín - rozjímání nad světem a životem vůbec

Libín, Na Skalce, Rohanovský vrch
Po několikaleté pauze jsme se vrátili k tradici silvestrovských výšlapů a vydali se k šumavskému Libínu. A protože jsou v dohledu tohoto známého vrcholu další tisícovky, trasu jsme tomu přizpůsobili. Ačkoli šlo o nenáročný trek, po vánočních hodech nám bohatě stačil. 
Pohledy ze skály Rohanovského vrchu a především z libínské rozhledny, v době, kdy už se slunce sklánělo k západu, nás naladily na dlouhou a hlučnou silvestrovskou noc.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.