Kategorie Jižní Čechy 5. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Jihočeské cyklotrasy V.

Jihočeské cyklotrasy V.

Již celou kopu tras přinesly články "Jihočeské cyklotrasy" a tak máte z čeho vybírat. Nebo si můžete jen přečíst pár řádků o projížďkách nádhernou a klidnou jihočeskou přírodou, která v každém svém koutu přináší příjemné osvěžení.
Pokračovat ve čtení...

Helfenburk a hřeben Mlaky

Helfenburk a hřeben Mlaky

Hrad Helfenburk, skrytý v hlouby lesů, je častým cílem výletníků. Jeho dvě zpřístupněné věže nabízí skvělé výhledy k Šumavě a dohlédnout lze i k Novohradským horám, Brdům a dalším vrchům a hřebenům jižních Čech. 
Stejně jako Helfenburk přitahuje pozornost i skalnatý hřeben polesí Mlaka, kdy zde můžete pohodlnou stezkou obejít vrch Duškovec. Variant se díky mnoha lesním cestám nabízí hned několik.
Pokračovat ve čtení...

Toulky Českokrumlovskem

Toulky Českokrumlovskem

Tenhle červený kostel s ruskými nápisy vojáků mne lákal už hodně dlouho. Konečně se vše sešlo a my k jeho prohlídce mohli přidat také komentovanou prohlídku klášterního areálu v Kájově a cestu do podzemí grafitového dolu.
Pokračovat ve čtení...

Vycházka po hranici - Pohoří na Šumavě

Vycházka po hranici - Pohoří na Šumavě

Novohradské hory nás zvou na přednášku historika Jana Ciglbauera zaměřenou na bývalou finanční stráž, ale i na dobu poválečnou. Její název Novohradsko a tajné služby v kostce sděluje to podstatné, my však uslyšíme a uvidíme při asi čtyřhodinové procházce krásnou a lidmi málo dotčenou krajinou mnohem více
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy IV.

Jihočeské cyklotrasy IV.

Již čtvrté pokračování cyklotras jihočeskou krajinou plynule navazuje na předchozí díly. Možných tras či jejich variant je nepočítaně a každý si jistě dovede sám nějakou vytvořit a projet. Popsané cesty jsou tak jen malým návodem, kam lze s kolem vyrazit. K velmi dobrému plánování před jízdou často využívám www.mapy.cz, abych měl přehled o vzdálenosti a celkovém převýšení trasy.
Pokračovat ve čtení...

Za kameny a skálami Novohradských hor (II.)

Za kameny a skálami Novohradských hor (II.)

Hojná Voda je malá víska ležící přímo pod Kraví horou. Ta spolu se sousední Kuní horou a Vysokou tvoří dominantu východní části Novohradských hor. Tyto tři vrcholy mají jedno společné, a to mohutné skály a skalní bloky na svých vrcholech.
Zlatavé listí buků naladilo krajinu do zářivých barev a byla radost putovat lesy okolo Hojné Vody. Nová naučná stezka Prales Hojná Voda a kamenné ochozy Vysoké se tak staly cílem druhého dne našeho putování podzimní přírodou. Krátká zastávka u poutního kostela v Dobré Vodě pak jeho završením.
Pokračovat ve čtení...

Okolo Tisovky - slunce, seno a ostružiny

Okolo Tisovky - slunce, seno a ostružiny

Po proznačení turistických stezek se šumavská Ktiš stává dobrým východiskem pro toulání se neporušenou, krásnou přírodou. Volit však lze i neznačené staré cesty, které zejí prázdnotou.
Pokračovat ve čtení...

Javorná, Hadí vrch a trek nad Křemelnou

Javorná, Hadí vrch a trek nad Křemelnou

Tenhle vandr jsem si užil. Na moje narozeniny mi totiž přišli popřát jako první dva strážci Národního parku Šumava. Přímo do stanu ke Křemelné a už v půl šesté ráno. Místo Happy Birthday ale citovali nějaký podivný, bezduchý zákon, za což si vzali 200,-Kč. Udělali mi tím opravdu velkou radost! Slíbil jsem jim, že o nich na oplátku do Šlápot něco hezkého napíšu a tak to i činím.
Můžete se tak dočíst nejen o Slavnosti kaše v Horažďovicích, výstupu na Javornou, orchidejích Hadího vrchu, vandru kolem Prášil a Křemelné, ale i o tom, jak přírodu milovní turisté nejsou v Národním parku Šumava vítáni.
Pokračovat ve čtení...

Na Kbíl :)

Na Kbíl :)

Zima se venku pomalu vzdává svého vládnutí a začíná se polehoučku oteplovat. Brzy přijde totiž jaro :) a s ním období jistě krásných chvil. Již včera, poslední únorový den, jsem vyrazil na nečekanou procházku na rozhlednu Kbíl...
Pokračovat ve čtení...

Nejstarší stromy na Šumavě

Nejstarší stromy na Šumavě

Není to tak dávno, kdy byl objeven kůrovcem zničený 559 let starý smrk poblíž turistické cesty od Plešného jezera k vrcholu Plechého. Uvádí se, že jde o druhý nejstarší strom zjištěný na Šumavě. Ale přesně určit vítěze mezi nejstaršími smrky Šumavy není tak jednoduché. Mnoha set let starých smrků existuje hodně, a další mohou být  "díky" kůrovcové kalamitě a rozpadu původních horských pralesů ještě brzy objeveny.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.