Kategorie Jižní Čechy 2. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Bloudění kolem hradu Hus

Bloudění kolem hradu Hus

Za místo mému srdci nejbližší považuji kaňon Křemelné. Dobrodružné výpravy do hlubokého údolí šumavské řeky byly pro mne vždy velkým zážitkem. I proto jsem se těšil na to, že si řádně projdu také podobně nepřístupný kaňon Blanice u hradu Hus.
Pokračovat ve čtení...

Kleť - na nejvyšší vrchol Blanského lesa

Kleť - na nejvyšší vrchol Blanského lesa

Trilogii pohledů na krajinu Českokrumlovska uzavřeme po nahlédnutí do Českého Krumlova a Červeného Dvora v masívu Kletě. Tato královna Blanského lesa, tolik přitažlivá pro romantiky, výletníky i sportovce, může nabídnout mnohé. Pokud budete mít štěstí, třešinkou na pomyslném dortu se může stát pohled z rozhledny na vrcholky Alp.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy Xl.

Jihočeské cyklotrasy Xl.

Další várka okomentovaných tras z jihočeské přírody vám může znovu nabídnout inspiraci trasou nebo jen pár chvilek zábavy.
Pokračovat ve čtení...

Třeboň a Schwarzenberská hrobka

Třeboň a Schwarzenberská hrobka

Jednou z perel na náhrdelníku jižních Čech je jistě i Třeboň. Vznik města se datuje do poloviny 12. století, kdy na stezce linoucí se pohraničním hvozdem vznikla malá osada. Když se roku 1366 stali vlastníky Třeboně bratři z Rožmberku, město zažilo velký rozkvět a nabylo na významu a bohatství. Rožmberkové v Třeboni založili i klášter a v roce 1378 dostali od krále Karla IV. výsadu na dovoz soli. Město se začalo opevňovat zděnými hradbami a příkopem, a stalo se tak v močálovité krajině nedobytnou pevností. Díky tomu odolalo i několika útokům husitských vojsk.
Pokračovat ve čtení...

Čundrem na poslední tisícovky Šumavy ll. - Kapradinec jižní vrchol

Čundrem na poslední tisícovky Šumavy ll. - Kapradinec jižní vrchol

Sobotní ráno nám přiletělo vstříc a my můžeme pokračovat v pohodovém tempu kolem Schwarzenberského kanálu k Jelení. Přesouváme se do části Šumavy, jež se zove Želnavská hornatina. V ní se nachází všechny zbylé tisícovky. Kapradinec jižní vrchol bude prvním z nich.
Pokračovat ve čtení...

Netonická vrchovina, neznámý název ve známé krajině.

Netonická vrchovina, neznámý název ve známé krajině.

Původně jsem chtěl do názvu dát Svobodné Hory a až po zadání hesla do Googlu jsem zjistil svůj omyl. Existují Vodňanské, Bavorovské a Libějovické Svobodné Hory, ale vždy jde pouze o vesničky ukryté v kopcích nad řekou Blanicí. Název Svobodná hora (640m) ovšem náleží nejvyššímu vrcholu Netonické vrchoviny, podcelku Bavorovské vrchoviny, která zase náleží do Šumavského podhůří. Nejsem si vůbec jistý, jestli tento název znají alespoň místní, mně zůstal dlouho utajený.
Pokračovat ve čtení...

Za skřivánčím zpěvem na tajemný Tisovník

Za skřivánčím zpěvem na tajemný Tisovník

Příchod jara oznamují jeho první poslové - skřivánci. Z nebeských výšin se na louky v okolí rozlehlého Tisovníku snáší jejich ostrý zpěv se známým a příjemným motivem. Ani lehký únorový vánek nedokáže zchladit pomalu se ze zimního spánku probouzející krajinu, přestože ve stínu lesa je po mrazivém ránu stále jinovatka.
Tisovník skrývá i jedno tajemství, které je nadále dobře utajeno. A kde že vlastně je ten Tisovník?
Pokračovat ve čtení...

Olšina v barvách podzimu

Olšina v barvách podzimu

Šumavsky rybník Olšina, který je našim nejvýše položeným hospodářským rybníkem, přitahuje mnoho turistů díky unikátní naučné stezce. Každý druhý rok patří podzimnímu vÿlovu, kdy se pestrobarevná krajina změní. Jsem rád, že mohu čtenářům Šlápot nabídnout hezké obrázky Zdeňka a Jany, kteří je na vypuštěné Olšině ulovili. Opět se můžeme pobavit i hrátkami jejich "vlčí smečky".
Pokračovat ve čtení...

Železné hory a Posázaví ll.

Železné hory a Posázaví ll.

Druhý den se podíváme na kamenné zoubky Sazavě. Zaslíbenou řeku trampům a skautům přiblížil ve svých dobrodružných dětských knihách "Jestřáb" Jaroslav Foglar, který tak formoval i můj pohled na kamarádství a přírodu kolem nás. Víkendovou neděli věnujeme pro změnu Lipnici nad Sázavou, reliéfům nesvobody a já i Melechovu, vyznamnému vrcholu Posázaví.
Pokračovat ve čtení...

Do hor s vlčí smečkou

Do hor s vlčí smečkou

Krásných fotek je plný internet. Potěší na duši, vždyť příroda naší planety je opravdu úžasná. Stejně osvěžující jsou i fotky zvířat, které v ní s námi přežívají. Často spíš nezávisle a mimo nás. Těm divokým jsme jejich životní prostor velmi omezili. Vzali jsme jim místa, kde po tisíce let žila. Měli bychom omezit populační lidskou explozi, která svět pohlcuje a více se dívat kolem sebe. Nezničme krásu naší modré planety, je jedinečná.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.