Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 33. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Půltucet (prosinec 2020) - příběh fotografie

Půltucet (prosinec 2020) - příběh fotografie

Motto: „Člověk má tři cesty, jak jednat moudře. Tou první je přemýšlení - ta je nejšlechetnější, druhou je napodobování - ta je nejsnadnější, třetí je zkušenost - a tato cesta je nejbolestivější." Viliam Judák
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (listopad 2024) - příběh fotografie

Půltucet (listopad 2024) - příběh fotografie

Motto : „Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.“ (Elbert Hubbard)
Pokračovat ve čtení...

Výstupy na Luzný a Roklan Bavorským lesem

Výstupy na Luzný a Roklan Bavorským lesem

Bavorský les a Šumava jsou jedním celkem, který rozděluje pouze státní hranice mezi Českou republikou a Německem. Krajina za našimi hranicemi je více upravená, více zalidněná, ale stále podobná té šumavské. Poznávat její vrcholy, které jsou dobře viditelné i z české strany hranice, je pro znalce Šumavy povinnost. My jsme si vybrali dva nejatraktivnější výstupy v NP Bavorský les na Luzný a Roklan
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (září 2019) - příběh fotografie

Půltucet (září 2019) - příběh fotografie

Motto: "Nikdy nebudeš šťastný, jestliže budeš pořád hledat, z čeho se štěstí skládá. A nikdy nebudeš žít, jestliže hledáš smysl života." Albert Camus
Pokračovat ve čtení...

Chodsko a Český les lll.

Chodsko a Český les lll.

Do třetice všeho dobrého se ponoříme do hlubin Českého lesa a tentokrát vše doplníme o několik zajímavostí Domažlicks, které si krátkou zastávku zaslouží.
Pokračovat ve čtení...

Krkonošské návraty lll.

Krkonošské návraty lll.

Třetí den třemi cestami znovu objevujeme krásu v okolí Sněžky a Liščího hřebene. Můj okruh vede od Výrovky až k Modrým kamenům nad Jánské Lázně.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (listopad 2022) - příběh fotografie

Půltucet (listopad 2022) - příběh fotografie

Motto: "Nevím, kam směřují moje kroky, ale jsem na cestě." (George Fairman)
Pokračovat ve čtení...

České Žleby - do třetice na Kamennou hlavu

České Žleby - do třetice na Kamennou hlavu

Abych zjistil, jestli se mi v minulosti podařilo dohledat "Kamennou hlavu", kterou tvoří několik obřích balvanů, musel jsem si přečíst dva své články ze Šlápot. Ale ani s Lenou, ani s Vencou jsme správné místo tehdy nenašli. V okolí Českých Žlebů leží mnoho fotogenických kamenů a jestli nám k vyhledání těch správných tentokrát pomůže modrá tečka, se brzy dozvíte.
Pokračovat ve čtení...

Výstup na Grosser Priel

Výstup na Grosser Priel

Alpské pohoří Totes Gebierge (Mrtvé hory) je pro svoji výjimečnost chráněnou oblastí. Náhorní vápencovou pláň krasového chatakteru zdobí vysoké štíty, které nejvyšším vrcholem Grosser Prielem přesáhnou 2,5 km výšku. Ten převyšuje blízké středisko Hinterstoder o více než 1900 metrů.
Pokračovat ve čtení...

Trek u řek Lomnice a Skalice

Trek u řek Lomnice a Skalice

Opravdové překvapení nás čekalo na naplánovaném okruhu u Ostrovce, na který se při posledním putování kolem Otavy již nedostalo. Kamenitá koryta nevelkých řek Lomnice a Skalice se proplétají krásnými údolími mezi skalnatými srázy lesnatou krajinou a nabízejí úchvatné pohledy. Modré koberce jaterníku podléšky dokreslují podmanivou atmosféru horkého jarního dne, zatímco slunce nám nemilosrdně vypaluje první letošní tetování do zimou vybledlé kůže.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.