Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 39. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Kolem Kleti

Kolem Kleti

Jaro je pro cyklistiku ideální. Slunce již hezky hřeje a příroda se probouzí ze zimního spánku. Záplavu bílých květů stromů a keřů brzy vystřídá jas zelených barev. Je příjemné projíždět se bučinami, které se brzy změní k nepoznání. Na romantiku Blanského lesa jen tak snadno nezapomenete.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity - San Pellegrino lll.

Dolomity - San Pellegrino lll.

Poslední dva dny náš neminou plnohodnotné túry. Především sestup z vrcholu Cimon del to della Trappola (2 401 m n. m.) kolem jezer Laghi di Bombasèl a Lago Lagorai do doliny Val Lagorai je úžasný. Klesáme pohodlně starou kamenitou cestou až do Cavallesa, 1 700 metrů hluboko.
Výstup na Monte Piana 2 324 m n. m.) vede od jezera Misurina serpentinami, kterými vlekla na vrcholovou plošinu svá děla italská vojska v l. světové válce. Pozůstatky bojů vnímáme na hoře velmi zřetelně. 
Pokračovat ve čtení...

Seveřani jsou nám možná blízcí I

Seveřani jsou nám možná blízcí I

Když jsem v čase předvánočním vybíral svou dovolenou, nevěděl jsem ještě, že moje volba padne na severní Evropu. Jelikož se mi nedařilo zařídit si přívětivější jih, řekl jsem si, proč vlastně nevyrazit na opačnou stranu našeho kontinentu. Ale co tam uvidím? Bude se mi tam líbit?
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (prosinec 2022)  - příběh fotografie

Půltucet (prosinec 2022) - příběh fotografie

Motto: "Vzácné jsou ty krásné časy, kdy si můžeš myslet, co chceš, a říkat, co si myslíš." (Tacitus)
Pokračovat ve čtení...

České Švýcarsko v barvách podzimu l.

České Švýcarsko v barvách podzimu l.

Krásy Zadní země, jak České Švýcarsko poeticky pojmenoval skvělý vypravěč zážitků Miroslav Nevrlý, nejlépe vyniknou v barvách podzimu. Pestrost krajiny vytváří až téměř kýčovité obrazy tolik lahodící tuláckému oku. V této době potkáte i mnoho fotografů, čekajících na "dobré světlo".
Pokračovat ve čtení...

S krosnou do slovenských hor / l. Slovenský ráj

S krosnou do slovenských hor / l. Slovenský ráj

Střepiny vzpomínek se skládají v barevnou mozaiku kupodivu i po mnoha a mnoha letech docela snadno. Je to proto, že se mi všechny dobrodružné přechody hor do paměti vryly nesmazatelně hluboko. Mnohdy se z mysli vynoří i docela nepodstatné maličkosti a ty se stávají velice čitelnými, ucelenými a srozumitelnými. Vše jako by se znovu opakovalo...
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy l.

Jihočeské cyklotrasy l.

Jako inspirace by mohlo posloužit 12 cyklotras, které zaznamenal Stopař (www.mapy.cz) a podělil se s našimi Šlápotami.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy XVI..

Jihočeské cyklotrasy XVI..

Nekončící proud cyklostezek, ale i cest, které označeny nejsou, tvoří dokonalou síť. Stačí je propojit do smysluplné trasy a vyrazit. Šest jihočeských cyklovýletů jsem si znovu dovolil popsat a přidat několik fotek.
Pokračovat ve čtení...

Lovy beze zbraní - ptačí svět lV.

Lovy beze zbraní - ptačí svět lV.

Zimní absenci článků již několikátý rok mohu, díky svolení kamarádky fotografky Jany Zíkové, zkrášlit přírodními drahokamy, kterými jsou různě barevní, ale i nenápadní ptáci. Jejich pestrý svět jim můžeme, my lidé, jen závidět.
Pokračovat ve čtení...

Od Trhových Svinů do Českobudějovické kotliny

Od Trhových Svinů do Českobudějovické kotliny

Vyhlídka na poslední teplý březnový den mne nalákala na cyklistickou výpravu do kopcovité krajiny mezi Malší a Stropnicí. Přijedu si místa, která neznám.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.