Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 38. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Hrubý Jeseník a Rychlebské hory lll.

Hrubý Jeseník a Rychlebské hory lll.

Nezdolaných tisícovek kvapem ubývá, stejně jako sil k jejich dobývání, a tak se znovu dovíte něco o strádání, které vše doprovází. Pokud by vše šlo hladce, ani by nás to nebavilo. A tak vzhůru k vrcholům!
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (září 2021) - příběh fotografie

Půltucet (září 2021) - příběh fotografie

Motto: „Ze země ke hvězdám nevede vyšlapaná cesta.“ Seneca
Pokračovat ve čtení...

Křížem krážem Slovinskem část první

Křížem krážem Slovinskem část první

Za šest dní a pět nocí nemůže nikdo poznat cizí zemi natolik, aby o ní dokázal něco kloudného říci. My - studující geografové z JČU v Českých Budějovicích - jsme se o to ale chtěli přeci jen pokusit. Navštívili jsme jednu z bývalých jugoslávských zemí - Slovinsko.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity 2024 lll. Corvara - Piz Boè, Marmolada

Dolomity 2024 lll. Corvara - Piz Boè, Marmolada

Zbytky mlh se převalují dolinami masívu Piz Boè, ale již nehrozí trvalý déšť. Čtvrtý den bude zlomem v počasí, které omezovalo výhledy. Marmolada se poté objeví v plné parádě. Další dva dny si užíváme krás fotogenických hor.
Pokračovat ve čtení...

Lomec u Vodňan

Lomec u Vodňan

Ve čtvrtek 20. května 2010 se konala exkurze na Lomec, či zdrobněle nazývaný Lomeček, kde jsme měli ozdravnou procházku, jak fyzickou, tak nakonec i psychickou :-).
Pokračovat ve čtení...

Graukogel, Bad Gastein, Salzbursko

Graukogel, Bad Gastein, Salzbursko

Na vrcholku hory Graukogel byla 1.7.2012 slavnostně otevřena stezka borovicovým lesem tzv. ZIRBENWEG. Slavnost, při které se trasa otevírala se jmenovala ZIRBENZAUBER. Některé borovice jsou staré až 400 let a stezka je opravdu překrásná.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (květen 2022) - příběh fotografie

Půltucet (květen 2022) - příběh fotografie

Motto: "Budoucnost je nejistá, ale konec je vždy blízko." Jim Morrison
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (leden 2021) - příběh fotografie

Půltucet (leden 2021) - příběh fotografie

Motto : „Člověk je sám i mezi lidmi.“ Antoine de Saint-Exupéry
Pokračovat ve čtení...

Na atraktivní vrcholy Železnorudska I.

Na atraktivní vrcholy Železnorudska I.

Polom, Sklářský vrch, Špičák, Svaroh, Velký Kokrháč a Ostrý

Podzim pootevřel vrátka a my jimi tajně proklouzli na několik zajímavých vrcholů Šumavy. Těšit jsme se mohli ze samoty hřebenu Polomu, ale také jsme sdíleli radost s mnoha dalšími poutníky při výhledech z nové rozhledny na Špičáku, výstupu na Svaroh, s přechodem Královského hvozdu hřebenem přes Velký Kokrháč na Ostrý, i tajemství mlhou zahalené nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru.
Předpověď počasí slibovala loterii, ve které jsme si v sobotu vytáhli žolíka v podobě krásného počasí, a pár kapek nám spadlo na hlavy až poslední hodinku našeho třídenního vandrování.
Pokračovat ve čtení...

Krkonoše, týden na hřebenech.

Krkonoše, týden na hřebenech.

Týden strávený v Krkonošském národním parku nám nabídl všehochuť ohledně počasí, ale i terénu, ve kterém jsme se pohybovali. Z Richtrových Boud, kde jsme byli ubytováni, byl na dosah hlavní hřeben s Luční boudou a tak jsme mohli výhodné polohy využít pro důkladný průzkum celé této části hor. Krkonoše tvoří předprvohorní krystalické břidlice a prvohorní metamorfované horniny. Ještě ve čtvrtohorách se zde vyskytovaly ledovce, které tvarovaly krajinu. Díky tomu zde nalezneme v nejvyšších místech severskou tundru a četné stopy mrazového zvětrávání.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.