Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 43. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Pálava a Lednice

Pálava a Lednice

Chráněná krajinná oblast Pálava zahrnuje hlavní hřeben Pavlovských vrchů, které se táhnou od Mikulova až k Dolním Věstonicím v délce 12 km. Nejvyšším vrcholem vápencového pohoří je Děvín (550 m). Svým suchým a teplým podnebím umožňuje pěstování vinné révy a též přežívání mnoha druhů rostlin, jinde v České republice se nevyskytujících. Od roku 2003 je Pálava součástí rozšířené biosférické rezervace Dolní Morava. Ta zahrnuje také Lednicko-valtický areál a lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje.
Pokračovat ve čtení...

Do roka a do dne... I. Šípská Fatra, Skorušina

Do roka a do dne... I. Šípská Fatra, Skorušina

Loňský nedokončený přechod posledního kousku roháčského hřebene nás nenechal v klidu. I proto se přesně po roce znovu vydáváme do strmých hor Slovenska, v době, kdy znovu hrozí silné bouře a nejisté počasí. Splní se nám sen a podaří se Skriniarky přejít? První den nás nalákala Šípská Fatra a zapomenutý dvojvrchol skalnatého Šípu. Ani druhý se nás Roháče nedočkají, zamíříme na hřeben Skorušiny, ráj vlků a medvědů.
Pokračovat ve čtení...

Vyhlídky Jizerských hor lll. - Ořešník, rozhledna Štěpánka

Vyhlídky Jizerských hor lll. - Ořešník, rozhledna Štěpánka

Pátý den sjíždíme do Hejnic, odkud je nejsnáze dostupná dolina Černého Štolpichu s několika vodopády a hlavně chutný Ořešník, skála s vytesanými schody a velkým křížem, který je dobře vidět i od hejnického kostela.
Poslední den věnujeme již jen rozhledně Štěpánka, která nám naposledy umožní nahlédnout do nitra Jizerských hor.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (červen 2019) - příběh fotografie

Půltucet (červen 2019) - příběh fotografie

Motto: "Život má mnoho způsobů, jak otestovat lidskou vůli. Buď tím, že se nestane nic, nebo tím, že se stane vše najednou." Paulo Coelho
Pokračovat ve čtení...

Výstup na Bärenstein a projížďka kolem Lipna

Výstup na Bärenstein a projížďka kolem Lipna

Výlet na odvrácenou stranu Lipna nás zavede na skalní vyhlídku tisícovky Bärensteinu. Hezky tvarované skály zde připomínají podobné útvary Medvědí stezky a vrcholu Perníku. Odpoledne se mezi mraky hrozícími deštěm vydáme na elektrokolech k Nové Peci a k horám Želnavské vrchoviny.
Pokračovat ve čtení...

Krušné hory lV. - Vlčí hora a Klíny

Krušné hory lV. - Vlčí hora a Klíny

Poslední den věnujeme poprvé krásnému okolí Klínů. Turisté odjíždějí k Dlouhé Louce, kde vystoupí na několik vrcholů, nám se s Jirkou podaří objet hned dvě cyklistické etapy. První míří k Horám Svaté Kateřiny, poté Saskem k Českému Jiřetínu, druhá k přehradní nádrži Janov a k vrcholu Jeřabiny.
Pokračovat ve čtení...

Daleko na východě - lll. Bukovské hory - Runina a NP Pieniny

Daleko na východě - lll. Bukovské hory - Runina a NP Pieniny

Vlčích hor jsme se ještě zcela nanasytili a tak přejíždíme do rusínské Runiny, kde nás čeká nášup. Protože natrefíme na místní slavnosti, je i ten velice chutný. Ale pozadu v tomto ohledu nezůstanou ani krásné Pieniny s průlomem Dunajce..
Pokračovat ve čtení...

Podzemí malé a velké  Ameriky

Podzemí malé a velké Ameriky

Kousek na sever od hradu Karlštejn je řada bývalých, ale i současných vápencových lomů. Nejznámější lom, velkou Ameriku zná řada lidí i z českých filmů - Limonádový Joe a naposled Micimutr, uvedený včera Českou televizí. Ale že lomy mají svoje podzemí, to se zase tak moc neví ...
Pokračovat ve čtení...

Boubín v nedbalkách

Boubín v nedbalkách

Boubín na Silvestra zdolává mnoho nadšenců. Z Vimperka na Kubovu Huť dokonce, již počtrnácté, pojede Silvestrovský vlak, letos plný detektivů.
Nás nahoru vyhnala několikadenní inverze a touha po hřejivém sluníčku již o pár týdnů dříve. Ani nevím proč jsem vybral zrovna vrchol Boubína, hory vysoké a již od prvních prosincových dnů zasněžené. Asi jsem se bál, že nižší kopečky budou stále zahalené do lezavého smogového snosu. Kupodivu to bylo nakonec trochu jinak ...
Pokračovat ve čtení...

Plzeňsko - zámek Nebílovy a hrad Radyně

Plzeňsko - zámek Nebílovy a hrad Radyně

Kupodivu i kolem mě celkem blízkého Plzeňska zejí bílá místa, kde jsem ještě nikdy nebyl. Protože moje bolesti zad stále přetrvávají, zvolil jsem jednu doukromou plzeňskou kliniku, abych vyzkoušel, jestli mi mohou pomoci. Budu tak mít dostatek času na projlídku kulturních památek k okolí města.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.