Archiv roku 2020 2. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Vzhůru na Olymp

Vzhůru na Olymp

Jistě že jde o poněkud zavádějící název, který má sloužit jako upoutávka, abyste si ho přečetli. Všiml jsem si, že podobně fungují všechna čtivá periodika. Tedy že nadpis či chcete-li název článku s jeho obsahem často nesouvisí, někdy je dokonce v přímém rozporu. Nevydáme se proto společně k sídlu bohů v řeckém Olympu, jenž jsem před lety měl také nadosah, nýbrž pouze do našich luhů a hájů. Něco málo z naší historie však přítomno bude.
Pokračovat ve čtení...

S báglem - Finsko a Estonsko

S báglem - Finsko a Estonsko

"Původně jsem to v plánu neměl, ale když mě k tomu donutil jízdní řád, nakonec jsem rád, že tomu okolnosti chtěly, abych dostal příležitost pořídit opět nějaké ty noční snímky. A že mlýny vypadají za umělého nasvícení a s barevnou ranní oblohou úchvatně! Velmi rychle se rozednívá. Obcházím kolem dřevěného plotu postaveného z klacků až na parkoviště muzea, kde se nalézá i hlavní vchod do areálu skanzenu..."
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (říjen 2020) - příběh fotografie

Půltucet (říjen 2020) - příběh fotografie

Motto: „Svět nikdy nezajde na nedostatek divů, pouze na nedostatek údivu.“ Gilbert Keith Chesterton
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (září 2020) - příběh fotografie

Půltucet (září 2020) - příběh fotografie

... Motto: „Existuje tisíce způsobů, jak zabít čas, ale žádný, jak ho vzkřísit.“ Albert Einstein
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (leden 2020) - příběh fotografie

Půltucet (leden 2020) - příběh fotografie

Motto: „Naděje je to s křídly, co hnízdí uvnitř nás a pěje píseň beze slov a stále zvedá hlas.“ Emily Dickinson
Pokračovat ve čtení...

Orlické hory pěšky i na kole lll. a Nové Město nad Metují

Orlické hory pěšky i na kole lll. a Nové Město nad Metují

S Orlickými horámi se rozloučíme v okolí Olešnice, kde si je naposledy prohlédneme z nové rozhledny Faistův kopec. Poslední den strávím v Pekle, zatímco ostatní na výsluní novoměstského náměstí.
Pokračovat ve čtení...

Římovská pašijová křížová cesta

Římovská pašijová křížová cesta

Křížová cesta v Římově u Českých Budějovic, zvaná římovská pašijová cesta či římovské pašije, je barokní křížová cesta rozšířená na 25 zastavení, která vede ze severozápadní části obce severním směrem, obchází vrch Cedron a podél řeky Malše se vrací zpět k obci na její jihovýchodní okraj. Je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky. (Wikipedie)
Pokračovat ve čtení...

S báglem - Rusko (Sajany a Bajkal)

S báglem - Rusko (Sajany a Bajkal)

"Když už si myslíme, že jsme v průsmyku, zjišťujeme na malé plošince s vyschlým jezírkem, že jsou kolem dokola jen vysoké hřebeny s násypy suti. Žádné sedlo! Jsme v pasti! Když Voloďa rozhodl, že polezeme sutí na jeden z hřebenů, byl jsem rozhodnut jít zpět. Lézt nahoru je hotová sebevražda. Nakonec, po zvážení osamoceného pohybu v tajze, jsem uznal, že nemám na výběr a musím na vrchol..."
Pokračovat ve čtení...

Patagonie – oslava cestování (část 1.)

Patagonie – oslava cestování (část 1.)

Povídání o zážitcích z letošní cesty na konec světa, která byla zamýšlena jako taková oslava cestování a vrchol všech dosavadních výprav, a v tomto smyslu se bezpochyby vydařila.
Pokračovat ve čtení...

Přes Kamennou bábu na Kbíl

Přes Kamennou bábu na Kbíl

„Bohumil vedl své hosty údolím Kolčavky do Hrobí, ukazoval jim vrchy a lesy, které zde mají starobylá jména: Vraník, Kůstrý, Na Lipici a Boží kámen. Zde se jistě zastavili, protože odsud je možno spatřit nejen řeku Otavu, ale i průsvitně modrou siluetu Rábí. Jiný vrch, Kamenná bába, byl znám všem neplodným ženám z celého okolí. Věřily tehdy nezlomně, že se dostanou do požehnaného stavu, když usednou zde na velký kámen, mající ženskou podobu…“ (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 110; www.souteze.strakonice.eu)
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.