Nejoblíbenější články 4. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Krajem Christiana Battaglia

Krajem Christiana Battaglia

Velmi pestrou krajinu, která se skládá z mozaiky luk, kopců a lesíků, si projedeme po stopách českého amatérského cyklisty, jenž v sedle kola urazil kolem 935 000 km. Cyklisty, který nikdy nic nevyhrál, přesto byla po něm pojmenována šumavská silniční cyklotrasa č. 33 a na jeho počest se každoročně v srpnu pořádá v Záboří u Blatné Tour de Battaglia. Letos uplynulo 32 let od nečekaného skonu Christiana Battaglia v sedle jeho závodního kola u kopce Tisovíku nad Strakonicemi. O jeho úsilí v sedle závodky napsal krásnou povídku Baroni v sedlech Ota Pavel. Obec Záboří vydala krátkou brožurku, kde se můžete dočíst mnoho zajímavostí o Christianovi i jeho sestře Blance.
Pokračovat ve čtení...

Jizerské hory l.

Jizerské hory l.

Než si projdeme západní část Jizerek a zmapujeme nemalou část Jizerských hor, především části, která se letos dostala na seznam přírodního bohatství UNESCO, Venca s Romanem vystoupí na Mrtvý vrch, zapomenutý krkonšský vrchol. Jde o jeho předposlední hlavní tisícovku České republiky.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (srpen 2024) - příběh fotografie

Půltucet (srpen 2024) - příběh fotografie

Motto: "Zůstaňte blízko něčeho, díky čemu budete rádi, že jste naživu!“ (Ralph Smart)
Pokračovat ve čtení...

TOP 12: zastavení v čase (rok 2019)

TOP 12: zastavení v čase (rok 2019)

Čas plyne neslyšně a neúprosně neustále pouze vpřed. Za sebou nechává zážitky a vzpomínky, které nám uvíznou v paměti. Ale zase jen na čas, protože zapomnění je jeho nedílnou součástí. Je jeho symbolem.
Pokračovat ve čtení...

TOP 12 : zastavení v čase (rok 2024)

TOP 12 : zastavení v čase (rok 2024)

Tucet vybraných fotek z roku 2024 doprovodí několik vět. A opět zamyšlení nad světem, v kterém žijeme. Nad dobou, již si nevybíráme a ani ji nemůžeme nijak vzlášť ovlivnit.
Pokračovat ve čtení...

Čundrem na poslední tisícovky Šumavy l. - Špičák

Čundrem na poslední tisícovky Šumavy l. - Špičák

Kdy jsem vystoupal na svoji první tisícimetrovou horu, nepamatuji, ale jistě to byla některá z těch, které leží poblíž rodné Zlivi. Tipl bych si Kleť či Libín, atraktivní vrcholy s rozhlednami, k nimž míří i dnes rodiny s dětmi. Nyní mám před sebou několi posledních nezdolaných šumavských tisícovek a vandr, při kterém je společně s kamarády hodlám zdolat. Opět po letech balíme bágl a stávají se z nás čundráci.
Pokračovat ve čtení...

S báglem - Africký roh

S báglem - Africký roh

"... Přejíždíme most přes Okavango a za ním k bráně střeženého prostoru Caprivi stripu. Oblast národního parku Bwabwata je sice už dnes bezpečná, avšak nadále zůstává pod bedlivým dozorem armády v důsledku pohraničních střetů vládních vojsk s angolskými rebely, kteří nezřídka přepadávali auta. Bylo tudy nutné jezdit s vojenským doprovodem. Dnes je situace klidná, avšak úplně nejklidnější jsme až na konci zóny – v Kongole."
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (duben 2024) - příběh fotografie

Půltucet (duben 2024) - příběh fotografie

Motto: "Nemůžeš plavat k novým obzorům, dokud nebudeš mít odvahu ztratit z dohledu břehu.“ (William Faulkner)
Pokračovat ve čtení...

Hamr na Jezeře ll. Ještěd a Děvín

Hamr na Jezeře ll. Ještěd a Děvín

Třetí den zdoláme Ještěd z Hamrů na Jezeře. Já s Jirkou na elektrokole, Roman s Marií půjdou na vrchol hezky po svých. Odpoledne budeme střídat jízdu terénem s výstupy na pískovcové skály a vrcholy kopců.
Pokračovat ve čtení...

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Poznávání tvrdosti slovenských hor chceme začít rozumně. Proto před Roháče a Chočské vrchy zařazujeme Strážovské vrchy, kde z pozůstatků korálových útesů dávného mělkého moře vytvořily stamiliony let úžasné kulisy dramatického divadla, ve kterých diváci oněmí.
Manínská a Zákostelecká tiesňava, stejně jako slepencové Sul'ovské skály, jsou pomyslnou vstupní branou na Slovensko, země plné přírodních krás, nevšedních zážitků a milých lidí.
Cestu tam si zpestříme prohlídkou Květné zahrady v Kroměříži.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.