Kategorie Jižní Čechy 8. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Po stopách Švejka, aneb poetické Ražicko a přechod Hradu (666 m n. m.)

Po stopách Švejka, aneb poetické Ražicko a přechod Hradu (666 m n. m.)

Jihozápadní dráha Č. Budějovice - Plzeň sice nemá poslední dobou o volných dnech velký zájem zajišťovat ztrátovou osobní přepravu, přesto jsme si naplánovat túry v jejím atraktivním okolí dokázali. Malebná krajina u Ražic a Protivína je známá z putování dobrého vojáka Švejka z Haškova románu, a je bohatá na vršky, lesy a rybníky. Toulání v ní je vždy zážitek. A protože turistických cest, naučných stezek i cyklotras je zde dost na několik víkendů, není důvod je nevyužít. 
Pokračovat ve čtení...

Český Krumlov na svatého Martina

Český Krumlov na svatého Martina

Upřímně řečeno, moc se mi nechtělo po ránu vylézat z vyhřátého pelechu, když jsem za okny spatřil jen hustou mléčnou kaši. Ale sliby se mají plnit nejen o Vánocích a snad bude mrazivý den, kdy má na bílém koni přijet do Českého Krumlova svatý Martin se svatomartinským vínem, přívětivým. Že se den protáhne až do tmy, mě ani nenapadlo.
Pokračovat ve čtení...

Přes Kamennou bábu na Kbíl

Přes Kamennou bábu na Kbíl

„Bohumil vedl své hosty údolím Kolčavky do Hrobí, ukazoval jim vrchy a lesy, které zde mají starobylá jména: Vraník, Kůstrý, Na Lipici a Boží kámen. Zde se jistě zastavili, protože odsud je možno spatřit nejen řeku Otavu, ale i průsvitně modrou siluetu Rábí. Jiný vrch, Kamenná bába, byl znám všem neplodným ženám z celého okolí. Věřily tehdy nezlomně, že se dostanou do požehnaného stavu, když usednou zde na velký kámen, mající ženskou podobu…“ (L.Stehlík, Země zamyšlená I, 1986, s. 110; www.souteze.strakonice.eu)
Pokračovat ve čtení...

Čartův hrádek a zazděná jeptiška

Čartův hrádek a zazděná jeptiška

Je krásné poznávat cizí kraje, ale důležité by mělo být, znát dobře své blízké okolí, svůj rodný kraj. Podzimní sychravé počasí ke kratším výletům přímo svádí. Kopce Blanského lesa a Pošumaví v sobě skrývají mnohá tajemství. Pojďme některá z nich poodhalit.
Pokračovat ve čtení...

Tisícovky VVP Boletice

Tisícovky VVP Boletice

Jak známo, dnes již do šumavského vojenského výcvikového prostoru Boletice můžeme částečně nahlédnout. Po jeho okrajích byly proznačeny cyklotrasy a turistické stezky. Dvě modře značené jdou odvážně i do jeho hlubin. Jedna vede na Knížecí stolec, druhá kolem Špičáku u Horní Plané.
Přesto zde zůstává mnoho jiných krásných míst turistům zapovězeno. Částečně to lze pochopit. Nevybuchlá munice může být nebezpečná, prostor se mimo volné dny a svátky stále k výcviku využívá. Z vlastní mnoholeté zkušenosti však vím, že zbytečně velké obavy nejsou na místě.
Ve dvou říjnových dnech jsme si prošli mnoho cest, pěšin, a vše řádně okořenili výstupy na zajímavé vrcholky, které přesahují tisícimetrovou hranici. Trasy jsme vybírali tak, abychom jich zdolali co nejvíce.
Pokračovat ve čtení...

Poranění krajiny není nikdy věčné aneb Šumavská melancholie (video)

Poranění krajiny není nikdy věčné aneb Šumavská melancholie (video)

Stále k sobě vábí magickou mocí tuláky všech generací, kteří i dnes putují stezkami, po nichž kdysi kráčel spisovatel a milovník Šumavy Karel Klostermann. V jeho knihách je skryta hluboká moudrost a přímo intimní vztah k její krajině. Ta se sice v čase mění, ale vždy zůstává divoká, nepokořená a krásná. 
A to tvrdím i přesto, že se vám při shlédnutí videa Šumavská melancholie může snadno udělat nevolno!
Pokračovat ve čtení...

Není Kamýk jako Kamýk

Není Kamýk jako Kamýk

To, že se název Kamýk vyskytuje na mnoha místech, není v naší kamenité vlasti nic divného. Na mapách najdeme mnoho obcí, kopců a kopečků s tímto, nebo podobným názvem. Pokud se ale nedaleko od sebe jmenují shodně dva vrcholy s rozhlednami, můžou se snadno omylem splést. Naštěstí si naši předkové uvědomovali možnosti záměny a tak často pro rozlišení přidávali k podstatnému jménu i přídavné. Díky tomu se i rozhledny na Kamýcích, nedaleko Písku a Protivínu, dají snadno rozpoznat. Jedna z nich stojí na Velkém Kamýku, zatímco druhá na Vysokém Kamýku. Naše šlápoty vedou na obě dvě.
Pokračovat ve čtení...

Zbudovská Blata - selské baroko

Zbudovská Blata - selské baroko

Cyklistická projížďka po Zbudovských, nebo také Svobodných Blatech, které leží v Českobudějovické pánvi, poskytuje nevšední pohledy na vesnické domky tzv. selského baroka...
Pokračovat ve čtení...

Hoslovický vodní mlýn a šumavské výhledy

Hoslovický vodní mlýn a šumavské výhledy

František Harant by se asi zbláznil, kdyby viděl u svého mlýna, kde trávil klidný život poustevníka, taková procesí. Ale možná se na to dívá odněkud shora a usmívá se. Vždyť právě díky němu se vodní mlýn u Hoslovického potoka zachoval ve své původní celistvosti a kráse.
Pokračovat ve čtení...

Schwarzenberský kanál a Plešné jezero v zimním hávu

Schwarzenberský kanál a Plešné jezero v zimním hávu

Další oblastí Šumavy, kam se dnes již můžete vydat na běžky bez obav, že nebude projeta strojově stopa, je i okolí Nové Pece. Atraktivní krajina je stále více oblíbena i v zimním období. Najdete zde lehké tratě s jen malým převýšením v okolí Schwarzenberského kanálu i náročnější terén v oblasti Smrčiny a Plešného jezera. Naplánovat si díky železnici lze také přejezdy, např. Nová Pec-Nové Údolí.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.