Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 24. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Podzimní courání Třeboňskem

Podzimní courání Třeboňskem

Padající listí, pokřik racků poletujích nad vypuštěnými rybníky a rezavě hnědá krajina pokrytá drobnými kapičkami ranní rosy, odedávna signalizují brzký příchod zimy. Mohou být pozvánkou jak prožít jeden sychravý den. Vždyť každé roční období má své kouzlo a ani podzim není výjimkou. 

Pokračovat ve čtení...

Hvozd a Medvědí stezka

Hvozd a Medvědí stezka

Letní den 20. října využívám k zdolání dvou tisícovek Hvozdu v Jeleních vrších. Šumavu v této době zbarvily bučiny zlatavým nádechem, podobně jako Medvědí stezku, jejíž skalnatou část si také projdu.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet 2023 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Půltucet 2023 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Znovu si můžete projít fotky s příběhem, které od vás dostaly nejvíce hlasů. Ve dvou měsících se nerozhodlo a tak jich opět nebude pouze 12 ale hned 14.
Pokračovat ve čtení...

Vyhlídky Jizerských hor ll. - Polední skály, Jizerka

Vyhlídky Jizerských hor ll. - Polední skály, Jizerka

Třetí den jdeme ze Smědavy k Poledním skalám a Frýdlantskému cimbuří, které nás nadchne pohádkovými skalami s mnoha výstupy, a pak přes sedlo Holubníku na Černou horu.
Další den zamíříme rozpálenou krajinou na Jizerku, jedno z nejstudenějších míst u nás. Sestoupíme k hraniční řece Jizeře a přes Jelení stráň, Pytlácké kameny a slať Černá jezírka se vrátíme na Smědavu.
Pokračovat ve čtení...

Ztracenou Šumavou I. Spálený a Kostelní vrch

Ztracenou Šumavou I. Spálený a Kostelní vrch

Pouť po tisícovkách v okolí Srní nás zavede na Spálený a Kostelní vrch. Znovu se podíváme k Vchynicko- Tetovskému kanálu a Hauswaldské kapli. Všechna tato místa mají svoji pohnutou historii, kterou je dobré znát. Zdejší genius loci dýchá silou tak nesmírnou, že vás z toho až zamrazí.
Pokračovat ve čtení...

Chebsko lV. Slavkovský les a klášter Kladruby

Chebsko lV. Slavkovský les a klášter Kladruby

Poslední den věnujeme Slavkovskému lesu, kde chce Roman zdolat nejvyšší vrcholy pohoří. To nebude nijak náročné, stejně jako naše projížďka západní částí Slavkovského lesa z Kladské. Odpoledne máme v plánu prohlídku kláštera Kladruby.
Pokračovat ve čtení...

Výlet na Moravu a do Slezska I.

Výlet na Moravu a do Slezska I.

Již dvakrát (v květnu 2007 a v červnu 2012) jsem měl tu možnost vypravit se společně s dalšími žáky na pětidenní výlet na Moravu, ale i do Slezska, kde jsme měli zažít adrenalin v soutěži Bludiště. Už ne jen z dívání se na obrazovky, ale pohlédnout na to z hlediska aktivního účastníka.
Pokračovat ve čtení...

Krkonoše, východní část hor ll.

Krkonoše, východní část hor ll.

Naše odhodlání neslábne, přestože ne vždy se shodneme na stejných trasách. To však nikomu z nás nevadí, naopak si každý vybere to, co mu nejvíc chutná. Krkonoše nabízí mnoho různých pokrmů z provoněné Krakonošovy zahrádky.
Pokračovat ve čtení...

Jizerské hory ll.

Jizerské hory ll.

Další dva dny se opět rozdělíme na část pěší a část cyklo. Třetí den se Roman oddělí od Venci, aby na něho začal stahovat ztrátu v zdolaných tisícovkách a přejde podstatnou část Jizerek. Já si také naložím na bedra velkou zátěž a stihnu dvě etapy. Poslední den bude víc oddechový, přesto shlédnu další mně neznámá místa hor.
Pokračovat ve čtení...

Solná komora očima Luďka

Solná komora očima Luďka

Ještě jednou se padesátkou fotek vrátíme k jezerům a do hor Salzkammergute. Solné komory, v níž Luděk se Špagetkou objevovali krásy přírody na svých pěších poutích horskou krajinou.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.