Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 25. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Železné hory a Posázaví l.

Železné hory a Posázaví l.

Železné hory jsou součástí Českomoravské vrchoviny. Nejvýraznější je jihozápadní hřbet v Chvaletické pahorkatině od Licoměřic směrem k nejvyššímu vrcholu v CHKO Železné hory na vrcholu Vestce. Železnohorský hřbet je zde rozrušen dvěma hlubokými údolími, Lovětínskou a Hedvikovskou roklí. A právě toto turisticky vděčné území se stává našim prvním cílem v Posázaví.
Pokračovat ve čtení...

Nově proznačenými Brdy

Nově proznačenými Brdy

Brda s celým svým obvodem náležejí k nejkrásněj­ším krajům ve středních Čechách, také ke krajům geo­logicky i historicky nejpamátnějším. Je to kraj ryze český, z ryze českých pro turistu nejvděčnější. Přes to není ještě po zásluze všímán, ani tak všude pří­stupen a upraven, jak by býti mohl a měl. Než čeho není, přinésti může budoucnost. V obvodu jeho vzniklo již několik odborů Klubu českých turistů, které vynasnažují se úkol tu vyložený dle sil svých řešiti. Středočeské pohoří prahorních břidlic obklopuje křemencová Brda a k nim přilé­hající slepencové pohoří Třemošenské na zevním ob­vodu, t. j. na severu a jihu, vyplňujíc s malými výmin­kami všechen ostatní terrain námi vymezeného území. Jistě poznáte, že úvod jsem si tentokrát vypůjčil - z Kafkova Illustrovaného průvodce po království Českém.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (leden 2020) - příběh fotografie

Půltucet (leden 2020) - příběh fotografie

Motto: „Naděje je to s křídly, co hnízdí uvnitř nás a pěje píseň beze slov a stále zvedá hlas.“ Emily Dickinson
Pokračovat ve čtení...

(Před)silvestrovské vrcholy Nebahov a Osule

(Před)silvestrovské vrcholy Nebahov a Osule

Po roční pauze nejen že se vracíme při svém silvestrovském toulání k Zlatému potoku, ale dokonce jdeme ve stejné sestavě. Pro kratší trasu vybíráme opět krajinu šumavského předhůří s vrcholky Nebahov a Osule, kde ze středověku zbyly trosky hradu.
Pokračovat ve čtení...

Z Bučiny na Luzný a Roklan

Z Bučiny na Luzný a Roklan

Jen kousek od našich hranic leží dvě šumavské hory, které patří mezi turisty k nejvyhledávanějším. Je to tak právem, protože se jedná o skvosty Šumavy, i když za hranicemi se jí říká Bavorský les. Karel Klostermann ve svých knihách často popisuje tato místa, kde se střetával německý živel s českým.
Dnes je prostor mezi Luzným a Roklanem liduprázdným územím nespoutané divoké přírody, kterou procházíte se zatajeným dechem.
Pokračovat ve čtení...

Máchův poetický kraj, l. Okolí Máchova jezera

Máchův poetický kraj, l. Okolí Máchova jezera

Je to k nevíře, ale krajinu kolem Máchova jezera jsem jel poznávat poprvé. Přitom pískovcové skály, divoké doly a kuželovité vrcholy sopečného původu jsou tak přitažlivé. Snažili jsme se během čtyř dnů vstřebat co nejvíce z krásné přírody a zavítali i na několik známých hradů. Počasí k vandrování bylo ideální, méně již pro máchání kecek v Mácháči. To nám ale zase tolik nevadilo. První dva dny jsme věnovali Bezdězu, zřícenině hradu Jestřebí a Hradčanským stěnám.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (květen 2021) - příběh fotografie

Půltucet (květen 2021) - příběh fotografie

Motto: „Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý.“ Seneca
Pokračovat ve čtení...

Volenice a okolí

Volenice a okolí

Zima, sníh, led... v tom se přece nedá jezdit na kole, nebo snad jo? Možná jo, možná ne... ale i tak tu mám pro Vás do zásoby další cyklistický výlet...:)
Pokračovat ve čtení...

Putování za Santinim l.

Putování za Santinim l.

Loni uplynulo 300 let od smrti Jana Blažeje Santiniho Aichla, jehož barokní stavby mimo historiků umění a architektury vyhledávají stále více i turisté. Nápadité využití vnitřních prostorů, kde hraje svoji roli světlo a zvuk, umožnila originální architektura. Vydáváme se do velkých klášterních komplexů západních Čech, kde si prohlédneme chrámy, kostely, kaple, či palácové stavby. Nejen Santini však budí náš zájem, ubytováni budeme v 800 let starém areálu kláštera Teplá.
Pokračovat ve čtení...

Římovská pašijová křížová cesta

Římovská pašijová křížová cesta

Křížová cesta v Římově u Českých Budějovic, zvaná římovská pašijová cesta či římovské pašije, je barokní křížová cesta rozšířená na 25 zastavení, která vede ze severozápadní části obce severním směrem, obchází vrch Cedron a podél řeky Malše se vrací zpět k obci na její jihovýchodní okraj. Je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky. (Wikipedie)
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.