Půltucet (leden 2022) - příběh fotografie
vydáno 1. února 2022 – napsal Rony – žádný komentář
Motto: „Uprostřed zimy jsem v sobě objevil věčné léto.“ Albert Camus
Někdy v 80tých letech minulého století jsem si koupil knihu Mauritze Hercoga Velké himálajské dobrodružství. Pojednává o utrpení i štěstí horolezců, kteří jako první zdolávali nejvyšší vrcholy hor. Knihu čtivou a drsnou zároveň. Vždyť nejvyšší hory světa si vyžádaly ohromující počty obětí.
Nyní jsem objevil tuto knihu jako audio nahrávku a znovu si tak mohu osvěžit paměť neobvyklým zážitkem.
Že nejen Himálaje či Karákoram jsou krásné hory, vám dokáže i video Zimní krásy Malé Fatry. Děkuji Azavemu za odkaz.
1. Na hrázi
Torza staletých dubů budí náš respekt. Škoda, že nám nemohou vyprávět, co všechno zažily. V okolí Hluboké nad Vltavou jsou podobných desítky, možná stovky. Pro mnoho druhů brouků jsou nepostradatelné. Jejich larvy využívají k svému vývoji a úkrytu právě staré rozpadající se stromy. Před lety jsem pod jedním z mohutných dubů právě na Hluboké narazil na krásný exemplář samečka roháče a byl to úžasný zážitek. To bylo u Vltavy, ale i na Bezdrevské hrázi, odkud pochází přiložená fotka, je můžete spatřit.
. . .
2. Rozcestí
Fotografii tvoří světlo a stín. Jasné nebe vás sice nadchne azzurem, ale jen málokdy z něho vytěžíte atraktivní, smysluplný obrázek. Vše bývá jednotvárné, monotónní. Mnohem radši proto fotím, když nebe je plné obláčků či mraků a méně světla mi nevadí.
Pohled k zamračenému nebi zvýrazní kontrast mezi ním a zemí, kde listů prostý strom hlídá blízké rozcestí.
. . .
3. Sloup zkázy
Někdy se člověk ocitne v situaci, kterou by rád oželel. Zvlášť pokud zůstává jen pouhým pozorovatelem, bez možnosti pomoci. Naštěstí dnes máme pro tyto případy dobře nastavenou odbornou pomoc. Ať již jde o rychlou záchrannou službu či hasiče, jako tomu bylo v tomto případu. Díky včasnému zásahu se hořící rodinný dům podařilo zachránit, když plameny nestihly strávit vše.
Fotka se stává dokumentární a v hodnocení různých fotografických soutěží má zvláštní kategorii. Jistě proto, že jde těžko srovnávat krásný obrázek z přírody se syrovým zobrazením tragédie. Ruku v ruce s tím přichází i úvaha o tom, jestli je etické scénu fotit. Pamatuji si na neštěstí při splouvání norské řeky Sjoa na raftu. Tehdy jsme se v cíli plavidla nedočkali a při zpětném dohledání spatřili nešťastné ztroskotance uvízlé na malém ostrůvku uprostřed divoké řeky. Dlužno dodat, že Norové tehdy vyhlásili stav nebezpečí, který nebyl respektován. Raft se převrhl a ledovou vodu zaplatil životem jeden z vodáků. Při záchraně ostatních jsme o tom ještě nic nevěděli, přesto mi situace zabránila použít fotoaparát. Nepřišlo mi to vhodné. To však bylo začátkem 90tých let, dnes tyto úvahy doba internetu posunula jinam.
. . .
4. S kapkou deprese
Když jezdím při své práci jihočeskou krajinou, dívám se kolem sebe. Pokud spatřím něco zajímavého a mohu na cestě bezpečně zastavit, udělám to. Cvičené oko fotografa najde často nějakou scénu, která dává smysl.
Leden patří k měsícům, kdy v přírodě převažuje melancholie. Moderátorka Frekvence 1 Marta Jandová, zrovna když jsem se rozplýval nad "krásnou" vyhlídkou z okna auta u Bavorova, to řekla přímočaře: "Jela jsem ráno přes město a všude šedivo, smutek a deprese... "
Vlastně má pravdu, hledání "něčeho hezkého" se v zimě stává téměř nemožné. Mně ale tato "Mission Impossible" baví. A tak obraz ponořený do nudné šedi s kapkou deprese ukazuje krajinku u malé obce Blanice.
. . .
5. Ve Svobodných horách
Hranice, kde leží v zimě trvale sníh, bývá vysoko v horách. Ani Svobodné hory ohraničující Českobudějovickou pánev na ni nestačí. Teprve vzdálené šumavské vrcholy, které jsou odsud na dohled, zdobí bílá.
. . .
6. Křížek
Přemýšlím, proč vedle křížku téměř vždy stojí dva stromy. Marně jsem po tom pátral a mohu se jen domnívat, že byly vysazeny společně se vztyčením kříže, aby ho ochránily. Nebo mají chránit přímo Ježíše Krista? Člověk se často rád schovává do stínů korun stromů. Tohle máme společné se zvířaty, ona také vyhledávají úkryt. Jako by nás všechny volné nebe něčím děsilo.
∆ ∆ ∆
První měsíc nového roku vynesl v hlasování Půltuctu na vedoucí příčku Krajinou zamyšlenou.
Znovu nahlédneme do hudební historie a můžeme si vyslechnout LP desku skupiny Nerez - Masopust. Příjemný poslech Zuzany Navarové.
Anketa
Fotky s příběhem - leden 2022
45 21% Na hrázi
36 17% Rozcestí
29 13% Sloup zkázy
39 18% S kapkou deprese
28 13% Ve Svobodných horách
41 19% Křížek
Hlasovalo 218 čtenářů
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Rony
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Komentáře
K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
- Sněžná, aneb tam, kde lišky dávají dobrou noc ...
- Zápisky z cest III. (Hochschwab – úplné zatmění slunce...)
- Přechod Pirinu: část II., žulová
- Nad Latschensee - za poslední tisícovkou České republiky l.
- Loďkou na klášter Ostrov
- Kvilda - město duchů
- Jihem Táborska
- Adamello - Presanella a Ortler lll. - Marilleva, Passo del Tonale, Achensee a řeka Isar
- Saské Švýcarsko a Tiské stěny l.
- Chodsko a Český les ll.
Jaký typ výletů preferujete?
1228 46% Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě
828 31% Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu
585 22% Poznávání památek a velkých měst
Hlasovalo 2641 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Mezi dvěma řekami: Vydra a Křemelná
- Hrad Hohenwerfen, 40 km od Salzburku
- Zapomenutými stezkami šumavským pohraničím
- Ztracenou Šumavou II. Modravské slatě
- Pobaltí 2012, 3. část
- Dovolená 2011 ala Egypt část první
- Český ráj - Hruboskalsko a brdský Třemšín z Rožmitálu
- Půltucet (říjen 2020) - příběh fotografie
- Inverze z Libína
- Beskydy ll. - Trojmezí a Kamenná chata