Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 11. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Beskydy a Valašsko I.

Beskydy a Valašsko I.

Beskydské vrcholy budou cílem, který v prosluněném září zpestří naše toulání se horami. Čertův Mlýn, Kněhyně a Smrk doplní další tisícovky tak, abychom jich vysbírali co nejvíc. Dostaneme se na známá i opuštěná místa a budeme se kochat dalekými výhledy.
Pokračovat ve čtení...

Národní park Podyjí l. - Nový Hrádek

Národní park Podyjí l. - Nový Hrádek

Národní park Podyjí je s rozlohou 63 km² našim nejmenšíím ze čtyř NP. Na rakouské straně na něj navazuje NP Thayatal. Nejvyšším bodem je pohraniční Býčí hora s nadmořskou výškou 536 m a nejnižší bod leží v údolí Gránického potoka na úrovni 207 m n.m. Hluboké údolí řeky Dyje zde tvoří kaňonovité údolí, které zůstalo lidmi nedotčené. Žije zde mnoho vzácných rostlin i živočichů
Pokračovat ve čtení...

Cyklotoulky Vysočinou l.

Cyklotoulky Vysočinou l.

Českomoravská vrchovina nejsou jen kopce, lesy, rybníky, ale i kulturně zajímavá krajina, kterou jsme přijeli objevovat. Čtyři cyklotrasy nám sice neumožní navštívit všechna známá místa, ale poznat ji víc jako celek. První dva dny jsou seznamovací. Ten první jedeme na sever od Velkého Dářka, další pak trasou k areálu Vysočina u Nového Města na Moravě a dále k vrcholu Devět skal.
Pokračovat ve čtení...

Adamello - Presanella a Ortler lll. - Marilleva, Passo del Tonale, Achensee a řeka Isar

Adamello - Presanella a Ortler lll. - Marilleva, Passo del Tonale, Achensee a řeka Isar

Další den se přesouváme do oblasti Adamello - Presanella, abychom si v oblasti Marillevy užili i trochu zeleně nižších poloh hor. Krásné slunné dny začaly kazit přeháňky a bouřky. Proto je náš další program poznamenán četnými změnami, ovlivněných právě nejistým počasím. Naplno však nadále můžeme využít všechny výhody lanovkek v Marillevu i další den v Passo del Tonale. Sobotní návrat procouráme, protože si cestu domů zpestřujeme zastávkami u jezera Achensee a průzračné řeky Isar.
Pokračovat ve čtení...

Toulky Českokrumlovskem

Toulky Českokrumlovskem

Tenhle červený kostel s ruskými nápisy vojáků mne lákal už hodně dlouho. Konečně se vše sešlo a my k jeho prohlídce mohli přidat také komentovanou prohlídku klášterního areálu v Kájově a cestu do podzemí grafitového dolu.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (leden 2026) - příběh fotografie

Půltucet (leden 2026) - příběh fotografie

"Někdy jste tak sami, až to dává smysl.“ Charles Bukowski
Pokračovat ve čtení...

S báglem - Kuba

S báglem - Kuba

"Neuvěřitelnou trasu zvolil, nejdeme po stezce, ale prodíráme se vegetací, brodíme vodou a blátem, prosekáváme džunglí a šplháme po skalách. V tuto chvíli jsem pochopil, že moje sandály a kraťasy na tento trek nejsou zrovna nejvhodnější. Vrchol všeho přinesl neklidný býk na cestě, kterého jsem byl nucen obejít přes močál, kde jsem zapadl po kolena a pak se musel umýt v blízkém potoku. Odtud nás čeká cesta přes pole kamsi do houští, kde se objevila dlouho nepoužívaná stezka vedoucí k jeskyni..."
Pokračovat ve čtení...

Lovy beze zbraní - ptačí svět ll.

Lovy beze zbraní - ptačí svět ll.

Další krásné fotky od kamarádky Jany Z. ukazují dokonalost ptačího světa Jak by asi svět dnes vypadal, kdyby kdysi nevyhnuli jejich předci, dinosauři. Možná by byl méně divoký, měné agresivní, než je dnes. Příroda a s ní zvířata ustupují tvoru, který sám sebe pyšně nazval "pánem planety".
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy Xl.

Jihočeské cyklotrasy Xl.

Další várka okomentovaných tras z jihočeské přírody vám může znovu nabídnout inspiraci trasou nebo jen pár chvilek zábavy.
Pokračovat ve čtení...

Vítkův hrádek - nejvýše položený hrad v Česku

Vítkův hrádek - nejvýše položený hrad v Česku

Desítky let se k zřícenině Vítkův hrádek mohli přiblížit pouze příslušníci pohraniční stráže. Blízkost železnou oponou střežené česko-rakouské hranice znamenala, že toto místo jako by neexistovalo. Hned v sousedství hradu vyrostla železná konstrukce hlídkové věže a kraj se nadlouho ponořil do chmurných hlubin nostalgie.
Teprve po rozpadu socialistického bloku se k Svatému Tomáši znovu začali vydávat výletníci. Atraktivitu pohraničí zvyšovalo objevování neznámých míst - vysídlených obcí, z kterých často zbyly jen ruiny a polámané křížky u dávno opuštěných a zarostlých cest.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.