Nejoblíbenější články 8. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Šumperk l. - Háj a Hanušovická vrchovina

Šumperk l. - Háj a Hanušovická vrchovina

Našim cílem je Nízký Jeseník a okolní pohoří, které leží tak trochu ve stínu dominantního a turistický přitažlivého Hrubého Jeseníku. Znovu se dala dohromady naše parta i s Václavem, byť ten se dlouho nevhával ukecávat. Bohužel pro něho jeho desátá návštěva Jeseníků nedopadla příliš šťastně. První den prozkoumáme blízké okolí Šumperku, jenž nás budee na pět dnů hostit.
Pokračovat ve čtení...

Chebsko lll. Trojmezí Ašského výběžku

Chebsko lll. Trojmezí Ašského výběžku

Třetí den se vydáme k Trojmezí, o kterém celou dobu tvrdím, že jde o nejzápadnější místo naší vlasti. To se posléze ukáže jako fatální omyl. Ani další zajímavosti dne, jako je rozhledna Háj u Aše, hrad Seeberg či soptící Soos, tuto chybu nesmažou. Prostě se na Ašsko budu muset ještě jednou vrátit.
Pokračovat ve čtení...

Kamenné srdce Křemelné

Kamenné srdce Křemelné

Možná že věříte na zázraky, možná jste byli nějakých sami svědky. Možná vás v tichosti minuly, aniž byste si jich všimli. Zázraky se ale opravdu dějí, bez nich by byl náš svět ochuzený a nudný.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (listopad 2019) - příběh fotografie

Půltucet (listopad 2019) - příběh fotografie

Motto: "Není nám milé, co smíme. Co nesmíme, více nás láká." Ovidius
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (srpen 2021) - příběh fotografie

Půltucet (srpen 2021) - příběh fotografie

Motto: „Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určtě nikam nevede“ -radek93
Pokračovat ve čtení...

Ostrovy přírody Českého středohoří ll.

Ostrovy přírody Českého středohoří ll.

Další den otáčíme kormidlo bárky k severu. Tam se z chladného rozbouřeného moře zdvihají do nebeské výše znělcové sopečné ostrovy s tajemnou minulostí a nevšední krásou. Jako staří dobyvatelé se vrháme odvážně vstříc novým dobrodružstvím s jediným cílem - přežít...
Pokračovat ve čtení...

Český les - pohraničím na Havran

Český les - pohraničím na Havran

Tachovsko je turistickým ruchem nepolíbené. Přitom jde o krásnou oblast, kde se hluboké hvozdy střídají se svěže zelenými loukami, kterými si razí cestu stříbrné nitky svěžích potůčků. Pohraničí po 2. světové válce potkalo vysídlení německých obyvatel a uzavření za nepřístupnou Železnou oponu. Studená válka zde po sobě zanechala stopy, co nelze přehlédnout. 
Potkávali jsme se s nimi neustále a mnohdy byli ohromení rychlostí, s jakou si příroda bere zpět lidmi kdysi kultivovanou a upravenou krajinu. Šli jsme zvolna, našlapovali tiše, abychom spatřili, co jiným zůstane skryto, a prožívali jistou míru objevitelství.
Pokračovat ve čtení...

Jihočeské cyklotrasy Xl.

Jihočeské cyklotrasy Xl.

Další várka okomentovaných tras z jihočeské přírody vám může znovu nabídnout inspiraci trasou nebo jen pár chvilek zábavy.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (leden 2025) - příběh fotografie

Půltucet (leden 2025) - příběh fotografie

Motto: "Změna je pravidlo života. Ti, kteří se dívají pouze na minulost a přítomnost, s jistotou minou budoucnost.“ (John Fitzgerald Kennedy)
Pokračovat ve čtení...

Chřiby - sépiové malby l.

Chřiby - sépiové malby l.

Příchod jara pozdržely velké březnové mrazy a tak se místo svěží zeleně musíme v chřibských, převážně bukových lesích, spokojit se sépiovými barvami, které stále převažují. Květy sněženek na několika vrcholech jsou jen prvními vlaštovkami a ty, jak praví pranostika, jaro nedělají. Naše křižování lesními cestami karpatských Chřibů se přesto stane úspěšné a příjemné.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.