Kategorie Česká republika 8. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Od Písku a Strakonic přes kopečky do Zlivi

Od Písku a Strakonic přes kopečky do Zlivi

Tyto cyklotrasy mají jedno společné. Obě vedou do mého domova z různých míst a různými cestami. Jedná vede přes Písecké hory nad Hněvkovickou přehradu, druhá Netonickou vrchovinou na Zbudovská blata.
Pokračovat ve čtení...

Kleť - na nejvyšší vrchol Blanského lesa

Kleť - na nejvyšší vrchol Blanského lesa

Trilogii pohledů na krajinu Českokrumlovska uzavřeme po nahlédnutí do Českého Krumlova a Červeného Dvora v masívu Kletě. Tato královna Blanského lesa, tolik přitažlivá pro romantiky, výletníky i sportovce, může nabídnout mnohé. Pokud budete mít štěstí, třešinkou na pomyslném dortu se může stát pohled z rozhledny na vrcholky Alp.
Pokračovat ve čtení...

Středohoří - do třetice všeho dobrého II.

Středohoří - do třetice všeho dobrého II.

Buková hora je dominantou krajiny u Zubrnic a jedním z cílů, které nelze vynechat. Podobně jako přitažlivý skalnatý Magnetovec se svým kamenným hřibem. Díky zubrnickým slavnostem Podzim na vesnici si můžeme prohlédnout i památkově chráněné domy.
Pokračovat ve čtení...

Nad Latschensee - za poslední tisícovkou České republiky ll.

Nad Latschensee - za poslední tisícovkou České republiky ll.

Po završení mnohaletého úsilí Václava a naší menší oslavě tohoto úspěchu druhý den jdeme z Modravy na Březník, přičemž si odskočíme na dvě tisícovky - Modravskou horu a Studenou horu. Nalezená čerstvě ohlodaná kost ukazuje, že jsme ve vlčím ráji. Poslední den se projdeme kolem Vchynicko - Tetovského kanálu a Vydry.
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník a Rychlebské hory lV.

Hrubý Jeseník a Rychlebské hory lV.

Poslední dva dny si již více užíváme. Padne i poslední hlavní tidícovka Hrubého Jeseníku - Čepel, brzdy mého biku nadobro odmítnou spolupracovat a tak vše jistí turisticky zajímavá místa.
Pokračovat ve čtení...

Čartův hrádek a zazděná jeptiška

Čartův hrádek a zazděná jeptiška

Je krásné poznávat cizí kraje, ale důležité by mělo být, znát dobře své blízké okolí, svůj rodný kraj. Podzimní sychravé počasí ke kratším výletům přímo svádí. Kopce Blanského lesa a Pošumaví v sobě skrývají mnohá tajemství. Pojďme některá z nich poodhalit.
Pokračovat ve čtení...

Za pratury a zubry evropskými ke Křišťanovu

Za pratury a zubry evropskými ke Křišťanovu

Když před osmi sty lety vymřel v Čechách pratur, zdálo se, že je to jednou provždy. Velkým překvapením tak dnes je, že se téměř identické zvíře k nám znovu vrací. Jak je to možné? Inu pomohla k tomu dnešní moderní genetika a prapředci dnešních krav se díky ní mohli přestěhovat z Nizozemska do šumavského Křišťanova. 
Nedalo nám to a jeli jsme se jednoho krásného letního dne na pratury podívat.
A protože atraktivní je i okolí šumavské vísky Křišťanov, prošli jsme se nádavkem krásnou přírodou kolem vrchů Skaliny (958 m n. m.) a Skelný (947 m n. m.) do vysoko položené vsi Koryto. Jen díky tomu jsme spatřili i výběh s několika zubry evropskými.

Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník a Zlatohorská vrchovina ll.

Hrubý Jeseník a Zlatohorská vrchovina ll.

Další den věnujeme trekům v okolí Zlatých Hor, výstupu na Biskupskou kupu a Příčnou horu. Následující atraktivnímu přechodu Medvědské hornatiny s výstupy na tisicové vrcholy a poslední zastávkou bude Mravenečník a přečerpávací vodní nádrž Dlouhé stráně.
Pokračovat ve čtení...

Prášilské rozloučení se s létem

Prášilské rozloučení se s létem

Název pro listopadové toulky Šumavou se zdá býti poněkud nadnesený, ale vlídné a teplé dny končícího roku, i vzniklá inverze, mne k němu opravňují. Letos jsme si krásných dnů užili, ale tyto prášilské budou zřejmě opravdu poslední.
Pokračovat ve čtení...

S Karkulkami v šumavské bílé stopě

S Karkulkami v šumavské bílé stopě

Nejen hory v polovině února zaplavuje neobvyklé teplo. V obci Neumětely na Berounsku naměřili 17,3°C, čímž byl překonán dosavadní rekord 14,5°C z roku 1974. Je proto nutné ukrýt se do stínu rozhledny na Poledníku, kde teploměr ukáže "pouhých" 11°C.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Jaký typ výletů preferujete?

43%Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

32%Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

24%Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 3743 čtenářů Archiv anket

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.