Archiv roku 2021 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Hvozd a Medvědí stezka

Hvozd a Medvědí stezka

Letní den 20. října využívám k zdolání dvou tisícovek Hvozdu v Jeleních vrších. Šumavu v této době zbarvily bučiny zlatavým nádechem, podobně jako Medvědí stezku, jejíž skalnatou část si také projdu.
Pokračovat ve čtení...

Jizerské hory ll.

Jizerské hory ll.

Další dva dny se opět rozdělíme na část pěší a část cyklo. Třetí den se Roman oddělí od Venci, aby na něho začal stahovat ztrátu v zdolaných tisícovkách a přejde podstatnou část Jizerek. Já si také naložím na bedra velkou zátěž a stihnu dvě etapy. Poslední den bude víc oddechový, přesto shlédnu další mně neznámá místa hor.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (listopad 2021) - příběh fotografie

Půltucet (listopad 2021) - příběh fotografie

Motto: "Čekáme na světlo, a je tma, na úsvit, a chodíme v šeru. Ohmataváme stěnu jako slepí, hmatáme jako ti, kdo nemají zrak." Izajáš 59, 9 - 10
Pokračovat ve čtení...

Krkonošské návraty ll.

Krkonošské návraty ll.

Pokračujeme v dobývání krkonošskych tisícovek a užíváme si volnosti v krásných horách, které jestě začátkem července nejsou tolik přeplněné. Po Peci se na den přesuneme do Špindlerova Mlýna.
Pokračovat ve čtení...

Krkonošské návraty lll.

Krkonošské návraty lll.

Třetí den třemi cestami znovu objevujeme krásu v okolí Sněžky a Liščího hřebene. Můj okruh vede od Výrovky až k Modrým kamenům nad Jánské Lázně.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (únor 2021) - příběh fotografie

Půltucet (únor 2021) - příběh fotografie

Motto: „Život je jako roční období. Na jaře se vše zrodí, v létě dozrává, na podzim chřadne a v zimě zase zaniká.“ Aria
Pokračovat ve čtení...

Silvestrovské rozjímání na vrcholu Pohořelce

Silvestrovské rozjímání na vrcholu Pohořelce

Díky nouzovému stavu a opatřením vlády se naše partička zmenšila téměř na polovic. I tak jsme překročili povolený počet dvou osob. V přírodě se však nedržíme za ručičky a naše rozestupy byly násobně větší než uváděná dvou metrová bezpečná vzdálenost.
Pokračovat ve čtení...

Patagonie – oslava cestování (část 2.)

Patagonie – oslava cestování (část 2.)

Z horkého Santiaga jsme hodinu před půlnocí odletěli do Punta Arenas, na samý jih Chile. Nevšedních zážitků a improvizací už bylo několik, ale přesně tak má správná oslavná výprava vypadat.
Pokračovat ve čtení...

Horní Planá - naučné stezky a nová rozhledna

Horní Planá - naučné stezky a nová rozhledna

Vlezlé pozdně listopadové počasí by nemělo být důvodem k tomu, abychom zůstali sedět za pecí. Že tomu tak není, jsme se přesvědčili u šumavské Horní Plané, kde se u čerstvě otevřené rozhledny kupily davy. Nejinak tomu bylo i u rybníku Olšina, kde zvědavce láká velmi hezky vytvořená naučná stezka, a na velkém parkovišti se odpoledne téměř nedalo zaparkovat.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (prosinec 2020) - příběh fotografie

Půltucet (prosinec 2020) - příběh fotografie

Motto: „Člověk má tři cesty, jak jednat moudře. Tou první je přemýšlení - ta je nejšlechetnější, druhou je napodobování - ta je nejsnadnější, třetí je zkušenost - a tato cesta je nejbolestivější." Viliam Judák
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.