Kategorie Příroda (krajiny, rostliny, zvířata) 21. strana

Řadit články od nejnovějších – nejoblíbenějších – nejkomentovanějších

Půltucet (leden 2019) - příběh fotografie

Půltucet (leden 2019) - příběh fotografie

Motto: "„Všichni lidé sní, ale ne stejně. Ti, kteří sní v noci v zaprášených koutech svých myslí, se probudí a zjistí, že to byla marnost. Nebezpeční jsou lidé snící ve dne, protože se mohou s otevřenýma očima vydat za svým snem a uskutečnit ho.“ Thomas Edward Lawrence
Pokračovat ve čtení...

Český Krumlov a Červený Dvůr

Český Krumlov a Červený Dvůr

Český Krumlov netřeba dlouho představovat. Historické centrum, meandry Vltavy i areál hradu a zámku přitahují turisty, mezi které jsme se zařadili i my. A aby toho nebylo málo, přidali jsme si naučnou stezku v zámeckém parku Červeného Dvora.
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník a Rychlebské hory ll.

Hrubý Jeseník a Rychlebské hory ll.

Další dva dny objevování krásných hor nás opět zavedou i na místa méně známá, ovšem stejně atraktivní. Pěší část opět popíše Václav a Luďkem, já se soustředím na své cyklotoulky.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet 2020 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Půltucet 2020 - fotky s příběhem s nejvíce hlasy

Rok 2020 byl ovlivněný covidovou náladou, kdy zákazy střídaly rozvolnění jako na běžícím pásu a problém byl i vyjet do zahraničí. Pojďme se tedy společně podívat, které z fotek nejvíce zaujaly hlasující a zároveň si můžeme zasoutěžit o fotku roku 2020.
Pokračovat ve čtení...

Jarní sběr tisícovek Šumavy

Jarní sběr tisícovek Šumavy

Už jen málo zbývá, abychom slavili dosažení všech tisícovek Šumavy, zaznamenaných na webu tisicovky.cz. Pokračování sběratelského úsilí zaměřujeme na okolí Kvildy a Borových Lad. Procházíme si krásná místa, která málokdo objeví. Často improvizujeme a jdeme cestami podle intuice.
Pokračovat ve čtení...

Šumperk ll. - Jeřáb a Králický Sněžník

Šumperk ll. - Jeřáb a Králický Sněžník

Autem se přesouváme k Dolní Moravě, kde Roman vystoupá na nejvyšší vrchol Hanušovické vrchoviny Jeřáb, zatímco já s Jirkou vyjedeme pod Králický Sněžník a budeme traverzovat horské svahy s mnoha nádhernými výhledy. Odpoledne navštívíme tvrz Hůrka u Králíků.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (prosinec 2025) - příběh fotografie

Půltucet (prosinec 2025) - příběh fotografie

Motto: "Pochybuj, hvězda že plane, pochybuj, slunce že žhne, pochybuj o pravdě samé, jen o mně, o mně ne!“ William Shakespeare
Pokračovat ve čtení...

Jihem Moravy za zážitky

Jihem Moravy za zážitky

Březnovou slunnou sobotu využíváme k návštěvě zámku v Moravském Krumlovu, kde shlédneme Muchovi Slovanskou epopej. Odpoledne si při cestě zpět uděláme ještě několik zajímavých zastávek.
Pokračovat ve čtení...

Krajem Christiana Battaglia

Krajem Christiana Battaglia

Velmi pestrou krajinu, která se skládá z mozaiky luk, kopců a lesíků, si projedeme po stopách českého amatérského cyklisty, jenž v sedle kola urazil kolem 935 000 km. Cyklisty, který nikdy nic nevyhrál, přesto byla po něm pojmenována šumavská silniční cyklotrasa č. 33 a na jeho počest se každoročně v srpnu pořádá v Záboří u Blatné Tour de Battaglia. Letos uplynulo 32 let od nečekaného skonu Christiana Battaglia v sedle jeho závodního kola u kopce Tisovíku nad Strakonicemi. O jeho úsilí v sedle závodky napsal krásnou povídku Baroni v sedlech Ota Pavel. Obec Záboří vydala krátkou brožurku, kde se můžete dočíst mnoho zajímavostí o Christianovi i jeho sestře Blance.
Pokračovat ve čtení...

Půltucet (říjen 2020) - příběh fotografie

Půltucet (říjen 2020) - příběh fotografie

Motto: „Svět nikdy nezajde na nedostatek divů, pouze na nedostatek údivu.“ Gilbert Keith Chesterton
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.